Jedná se o Polo 1.2 HTP 40 Kw (nejslabší z nejslabších), rok 2006. Jako nové topilo perfektně, už po kilometru z toho šel vlahý vzduch, po 4 km už to žhnulo jak kamna. Pak ale zničehož nic auto začalo topit špatně. Čert ví, jestli to odstartovaly erupce na Slunci nebo náraz do LZ blatníku a kola. Vyměnil se termostat, provedla kontrola rozvaděče vzduchu, jestli chodí všechny klapky a tak, všechno se odvzdušnilo, zkontrolovalo a byl vyřčen závěr, že je vše O.K. Praxe je ale taková, že i po výměně termostatu se nic nezměnilo. Auto se hrozně dlouho ohřívá a především, i když se ohřeje třeba k 90°C, pokud člověk nejede vyloženě pilu (rozuměj vysoké otáčky), nebo s naloženým autem do kopce, začne teplota zase klesat skoro až na 60°C (teploměr funguje dobře, protože s poklesem jeho ručičky klesá i teplota už tak pouze vlahého vzduchu z topení). Teplota nemá problém neustále kolísat a ani po 20km příměstské jízdy se prostě úplně neohřeje.
Je mi jasné, že vše by odpovídalo vadnému termostatu, jenže: za A) dost pochybuji, že by ten nový originál byl zmetek (přeci jenom to není Lada) a hlavně za B) - voda do chladiče skutečně nejde, trubky i chladič jsou studené, i když je teploměr někde na 65 stupních.
Co si o tom myslíte? Rád bych to vyřešil, protože se s autem jezdí nanejvíš příměstská doprava, spíš město a možná už někteří pochopili, jaká je u nás zima. No a v lednici se moc příjemně nejezdí, nehledě na mizerné odmlžování skel...
Kdybych nezažil, že to auto dřív topilo excelentně, řeknu si, že je to krám, blbá konstrukce či tak něco. Ale tady bude chyba někde jinde. Co vy na to?
Děkuji za rady, věřím, že někoho něco konstruktivního napadne.
a co vodní puma tlačí dost ono se občas stává že když jsou malý otáčky tak nestačí proudit dost vody do topení