Takže v pátek Regiojetem do Prahy, celý den pracovní a večer večeře s přáteli a následně skvělá párty v Crossu. Ráno už bylo slabší, nalehko z Novodvorské na Zličín, kde už čekala dvojice "místních", po cestě, která neprospěla naší kocovině, jsme se objevili promrzlí na zahradě, kde stál vůz. Naposledy mi kluci řekli, že jsem blázen, s tím jet 300 km, a to už Koprovka skákal za volant, že nastartuje, a samozřejmě nic, přestože večer předtím (na mé přání) v pohodě.
Varianta žigul a neprošla, ten byl rovněž mrtev.
Nastala procházka vsí k autoparku Koprovky, kde jsme po krátkém váhání zvolili Mercedes w124 (který měl taky chvilkama co dělat:))
Na startováky na několikátý pokus, kdy jsem už přemýšlel, kterým vlakem pojedu, to chytlo a dojeli jsme na benzínku. Po dotankování motor chytil skoro hned, přesto jsme se ho až do Olomouce báli vypnout:)
Od Hostivic až skoro po vysočinu bez dálničky, policejní hlídka řídící dopravu u Lochkova se v místě našeho průjezdu začala bavit s tunelářem (zaměstnanec údržby tunelu).
Cesta se vyznačovala především tím, že z palubky foukal studený vzduch a vyhřívání mé sedačky se vypínalo samo v pravidelných intervalech. Cestovní rychlostí 110 jsme byli v podvečer doma, spotřeba se usadila na 13,5 / 100, přepínače plynu jsem se radši nedotýkal.
Suma sumárum, po x letech stání, výměně motoru, klepající vačkou a od kompletace ujetí 500km kolem komína slušný výkon a pěkný zážitek.
