Jinak o Oltcitu kdysi koloval takový vtípek. Prý Oltcit je nejvěrnější auto na světě. Kdo si jej jednou pořídí, už se jej nikdy nezbaví. Něco na tom bylo. Já nevím - jako raritní kousek dob minulých to beru, ale doma bych to nechtěl ani zadarmo. Neříkám - mělo to několik zajímavých inovací, zejména na motoru. Ale inovace je jedna věc a její kvalitativní provedení věc druhá.
Boxer? Vzduchem chlazený? Fajn! Snížení hlučnosti, lepší těžiště, vyváženější zatížení klikového ústrojí, jednodušší systém chlazení. Jenže se tomu zadíraly vačky. Místo původního velmi příjemného zvuku, připomínajícího téměř elektromobil, se posléze stal šicí stroj Singer. A bylo hotovo.
A co bylo nejlepší? Ruční brzdou blokovat přední nápravu. To tedy byl kumšt. Jeden u nás s tím kdysi chtěl machrovat na ostatní u garáží, co měli "jen" škodovky a žiguly. Tak dlouho machroval a slajdoval, až v jedné ostřejší zatáčce mezi garážemi vzal pod plynem za ruční brzdu.......................... A bylo. Milý tři dny starý Oltcit skončil v kotrmelcích a nakonec po čtvrté otočce zůstal na střeše. Totální škoda.
Jo, všechno má své
. Ale nehaním, jen konstatuji.Jinak mám pocit, že koupím veteránů opravdu zvoní umíráček. Ty ceny, za které se to začíná na inzercích nabízet, jsou často tak příšerné, že nejen, že jsou neakceptovatelné, ale řekl bych často až nemravné (nemá nic společného s nahotinkami.....).
A když se budeš snažit, seženeš si i jednatrojku a liťáky 
Každý si musí najít to své, já s Oltcitem problémy nemám a vačky se sraly kus od kusu, hold když v zemi, kde byl hladomor a potravinové lístky vyráběli auta a občas ve fabrice vypadávala elektrika, pro indukční ohřevu/kalení to prostě nebylo to pravé 
