Moje první "opravdová" GO motoru

[Marek]

ale z piestu by bol urcite dobry drzak na propisky neostal neaky ??

Máš SZ.

[Marek]

Mám v garáži čtyři použité písty z motoru J312 (vrtání 135 mm). Dva má slíbené ger007, dva jsou k dispozici případným zájemcům. Myslím, že mceza se po jednom ptal.

[3enit]

Jé, já bych taky chtěl píst

[dvk]

Jestli ještě je, tak chcu ! Po novém roce bych vyřešil dopravu.

[Křečík Barbuška]

Dvacetiválcový motor se dvěma turbodmychadly (pravděpodobně J620) kogenerační jednotky Jenbacher bez generátoru (pouze vlastní motor) při skládání z valníku. Lze porovnat velikost s lidmi kolem.

Přitom by stačilo pár "pecek" plutonia, pravda v trošku sofistikovanějším zařízení na desetitisícinásobný výkon .

Ale to jen, takové malé, přízemní rejpnutí .

[veliz]

Jenže na to plutonium má monopol ČEZ. Mě to přijde jako dobrý nápad vyrábět elektřinu z hnoje. Pokud má generátor výkon 500kW, vyrobí to za hodinu elektřinu za 2500 Kč. Za těch 20000 motohodin pak za 50 milionů Kč. Pak ten milionový servis dává smysl.

[Cory]

A naklady na hnoj? Alebo ho dostavaju zadarmo? V cene vyrobenej elektriny je uz aj prenos? Ale paci sa mi to, preco to nevyuzit, na lokalnej urovni to moze mat velky zmysel.

[Marek]

A další výhodou je energetická samostatnost. Systém může využít tzv. ostrovní způsob výroby energie, kdy při výpadku sítě může třeba pro vesnici vyrábět elektřinu jedna bioplynová stanice ímrvére, i kdyby za kopcem vichřice ukradla půl elektrického vedení.

Bioplynová stanice s motorem J312 o výkonu 526 kW (což je to nejmenší, co u nás dodáváme) vyrobí denně energii za cca 50 tisíc Kč (megawatta J320 téměř dvakrát tolik). Za 20.000 motohodin, což zhruba dva a půl roku provozu, to dělá 42 milionů, resp. 80 milionů korun. V poslední době jsme rozjížděli v drtivé většině případů megawatty, takže výkon ve smyslu dodané energie a samozřejmě vydělaných peněz není zanedbatelný.
Navíc poměrně hojně jsou využívána zařízení ORC, kdy odpadní teplo z komína se převádí na další elektřinu (v řádech desítek kilowatt), a taky jsou dost rozšířené výměníky AWT (přímo v kabinách KGJ), které teplo z komína využívají k vytápění budov družstva.

Z hlediska vstupních surovin nejsou náklady kdovíjak vysoké, protože drtivá většina provozovatelů se snaží využít suroviny z vlastních zdrojů. Takže pokud stanice stojí v kravíně, krmíme ji kukuřicí a hnojem, pokud stojí ve vepříně, pak kukuřicí a kejdou. Kukuřici si každé družstvo vypěstuje samo (hektarový výnos se dá odhadnout poměrně přesně), takže náklady jsou nejnižší možné.

[Marek]

Ohledně těch pístů to uděláme jednoduše: Mám čtyři. Dva chtěl ger007 - ten mi říkal do telefonu, že si pro ně před svátky přijede (nepřijel). Druhé dva jsou k mání. Kdo o ně projeví zájem dřív, ten je dostane. Ale předesílám předem - nikam nic neposílám. Maximálně jsem ochoten do Brna přivézt (tu a tam se tam objevím na fakultě). Jinak si budete muset přijet osobně.

[ger007]

ja si rad pridem, len pred sviatkami bolo stres a nebol cas, teraz jak budem v brne ozvem sa

[Marek]

To nespěchá, počítám s tím.

[3enit]

Já bych si klidně na fakultu pro jeden písteček dojel, jsem v Brně skoro furt

[Marek]

Tak zatím neoficiální zájemci o druhé dva písty jsou mceza a 3enit, náhradník je dvk. Uděláme to stylem "kdo dřív přijde, ten dřív má".

[3enit]

No, když mi řekneš kam si pro to mám přijít, tak tam příjdu

[Marek]

Tak - 3enitovi píst předán. Za studentskou pečeť děti velice děkují .