Umístění antény na autě závisí na několika věcech. Typu antény, její délce, možnostech auta, příjmových schopnostech, vzhledových preferencích, aerodynamickém hluku a několika dalších parametrech. Pokud jde o příjmové vlastnosti (což je snad naprosto prioritní vlastnost), tak se nesmí zapomínat na jasné fyzikální vlastnosti. Jejich nerespektování (což je v dnešní době naprosto běžné) má samozřejmě jasné negativní dopady. Aby anténa optimálně přijímala požadovaný signál (měla co nejvyšší zisk) je nutné, aby měla správnou délku, která odpovídá vlnové délce přijímaného signálu. V praxi se používají antény tzv. zkrácené. Tzn. např. 1/2 vlnné, 1/4 vlnné atp. Je nutné si ale uvědomit, že čím větší zkrácení, tím menší zisk. Dnes tak oblíbené bičíky jsou z 90% naprosto nevhodné, protože mají extrémě velké zkrácení. V praxi běžně 1/20, v lepším případě 1/10 lambda. Ty delší se sice snaží o zkrácení menší (navinutá spirálka na nosiči). V prvním případě je jejich zisk téměř nulový (postačující na jakýs takýs příjem silných místních vysílačů, ve druhém případě je sice zisk trochu lepší, ale zase za cenu hlučnosti a vibrací antény. Dobré vlastnosti tak mají jen klasické dlouhé teleskopické, popř. pevné prutové antény. Ty se z čistě logických (montážních) důvodů osazují většinou v zadní části vozidla. To je ale možné víceméně jen u sedanů. U drtivé většiny dnešních něcobeků to nejde a proto se tyto antény již moc nepoužívají.
Pokud jde o rozdíl ztrát ve vedení při porovnání umístění vpředu/vzadu, tak jde o naprosto zanedbatelnou hodnotu na hranici měřitelnosti. Uvedu konkrétní příklad:
Anténa vzadu, délka kabelu cca 5m, jeden konektorový spoj: útlum na kabelu 0,38 dBuV + útlum na konektoru cca 0,6 dBuV = celkový útlum 0,98 dBuV
Anténa vpředu, délka kabelu cca 1,5m, jeden konektorový spoj: útlum na kabelu 0,11 dBuV + útlum na konektoru cca 0,6 dBuV = celkový útlum 0,71 dBuV
Jak je vidět, rozdíl je pouhých 0,27 dBuV. Pozor! To ale platí pouze pokud je použit opravdu kvalitní kabel a kvalitní pájené konektory!!! V 95% případů koupených antén tohle neplatí! 1,5 metrový propoj tak většinou mívá i několikanásobné ztráty oproti příkladu výše, který vychází ze skutečného stavu na mém autě.
Osobně v autech používám dlouhý teleskop, nebo prutovku propojenou kvalitním koaxiálním kabelem a pájenými konektory s postarším rádiem Philips. Díky tomu tak v praxi nemám potíže s příjmem rakouských stanic z vídeňského vysílače, které běžně poslouchám při jízdách v Brně a okolí a i na Vysočině. Podotýkám, že bez jakéhokoliv zesilovače. Nejlepším zesilovačem je totiž kvalitní anténa, s dobrým propojením a kvalitní vstupní díl radiopřijímače.
Potom není problém za jízdy poslouchat i dlouhé, střední, či krátké vlny bez jakéhokoliv rušení zapalováním nebo alternátorem. Citlivost radiopřijímačů a schopnosti jejich tunerů jsou další kapitola sama pro sebe. A jako obvykle, čím novější, tím horší.Ještě jedna poznámka ke dvěma anténám na zádi, o kterých se zmiňoval Martas. Pokud jsou správně zapojeny, tak se rozhodně nejedná o samoúčelný "tuning". Paralelní spojování antén je běžné. Kromě zvýšení celkového zisku nedochází při jízdě k výpadkům signálu v důsledku radiomagnetických stínů. Továrně toto zapojení používalo Volvo u řady 7xx a 9xx, příp. Mercedes u S klasse. Faktem ale je, že zejména v našich končinách to byl v drtivé většině "tuning", který díky špatnému zapojení příjem spíš ještě zhoršil.
Vidím, že jsem se nějak moc rozepsal, takže tento výlet k autoanténám už končím.
.
/ 21044, r.v. 1997 Ivan / 
..až budu doma na svém počitači, hodím sem něco... občas se taky nějaké historické fotky objeví tady 
