Michal mi vzkázal, že mi sem napsal něco, co mě má zvednout ze židle. No já tu nic zvedacího nevidím, ale napíšu příhodu ze včerejška.
Jel jsem poslední kolo na 106 s Citybusem asi v 11 večer, před dvěma zastávkama jsme měli vzájemnou čekačku a rozjezd s linkami 205 a 215, takže jsme víceméně ty dvě zastávky jeli společně. Na světlech padla zelená, v levém pruhu kloub 215 který na dalších světlech odbočuje doleva. Rozjížděli jsme se stejně a najednou slyším troubení. V zrcátku za kloubákem jel nějaký v Tescu otuněný magor snad s menším Nissanem či co to bylo, a strašlivě pospíchal, aniž by si uvědomil, že autobus z nuly na 100 za 10 vteřin neudělá. Kloubák přibrzdil a pro mě to byl jasný signál že hra začala a TADY SE BUDE DĚLAT VÝTRŽNOST!!!

Tuner vyjel do pruhu za mnou... přibrzdil jsem také, na 30 a méně, tuner troubil a přejel do pruhu za kloub. I ten zase přibrzdil. Tuner kličkoval z pruhu do pruhu, oba jsme brzdili, tuner troubil.
Kloubák přidal, tuner do pruhu za kloub a snažil se dostat přede mě, protože jsem stále jel pomalu. Zadupl jsem pedál do podlahy, převodovka skočila o dva stupně dolů, Iveco zahučelo a drtil jsem vedle sebe tunera, aby mu nevznikla mezera, do které by se vešel.
Kloubák přibrzdil, tuner troubil. I já jsem přibrzdil. Tuner byl zavřený mezi dvěma autobusy, kličkoval a troubil. To hovádko už muselo mít slušné otáčky.

Blížila se odbočka kloubáku, který zastavil na červenou v levém, já najížděl do zastávky, ale pomalu... pomalu, byla v ní 205 a tak ji přece pustím vyjet. Tuner troubil a troubil a já úplně viděl jak si vevnitř prská na okno.

Tak jsem zastavil úplně, mezitím se kloub rozjel, tuner vyjel do levého, udělal před mým stojícím busem myšku, aby ukázal, jak umí křečovitě škubat volantem a zastavil se před zeleným světlem rovného pruhu, snad aby vytrestal bus, právě zajíždějící do zastávky.

Potom se rozjel, viděl, že to nemělo cenu... Teda to vám byla psina, to jsme si ho dali, jednoho z těch dobytků, co dělají akorát prasárny! Takovéhle situace zažívat každý den a těším se do práce jako první den!!!

S kolegou z kloubáku jsme se při míjení na světlech pozdravili zdviženým palcem a jeli si dál po svém.
