Pivo, víno, chlast....

[rosta]

co vy všecko nevychlastáte

[Michal Pokorný]

Hlásím příchod z restaurace

[Křečík Barbuška]

Jaké to pěkné a útulné místečko .

[Michal Pokorný]

No, však roudnická nádražní restaurace, ale neboj máme tu i méně útulná zákoutí

[Jelen]

Michal Pokorný, to je záchod, nebo nějaká mučirna?

[Michal Pokorný]

Pro pány normálních postav je to záchod, pro ty menších postav je to mučírna
Nejlepší je na tom ovšem to splachování, je na pohybové čidlo tak že jak se hneš tak to splachuje. Tudíž to splachuje téměř po celou dobu co tam někdo je. A je docela prima, když nějaká dírka v té trubce obroste vodním kamenem tak šikovně, že ten čůrek vody nesměřuje do žlábku, ale nasměruje se ven. Pak člověk třeba vyjde ze záchoda s úplně mokrou nohavicí, což u náhodných hostů restaurace neznalých tohoto problému vzbuzuje při nejmenším úsměv.

[Křečík Barbuška]

A sakra .

[Michal Pokorný]

A sakra .

Ale neboj, malé děti postaví nahoru na žlábek a můžou v klidu čůrat, tak bys asi musel také vylézt nahoru a bylo by to v pohodě

[Laďuša]

Ha, špionážní fotky No Michale, nevim, nepříde ti divný nosit si foťák do hospody a eště fotit záchody?

[Michal Pokorný]

Ha, špionážní fotky No Michale, nevim, nepříde ti divný nosit si foťák do hospody a eště fotit záchody?

Ten foťák jsem měl, protože jsem původně do hodpody namířeno neměl. A ten záchod jsem si musel vyfotit, každý kdo ho nezná a vleze tam tak je z toho nějak vedle.
Naposledy z toho byla vyvalená moje sestřenka. Tato restauračka totiž není vybavena dámským záchodem a tak dámy povětšinou chodí na tento pánský. Za tou zdí je klasický klozet (s nádržkou vysoko nahoře), vpravo je vidět kousíček dveří. To místo z kterého jsem to fotil je vchod z restaurace

[Michal Pokorný]

Bože to jsem zase měl dnes zážitek. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem odešel z restaurace bez zaplacení aniž bych si to ihned uvědomil. Nejlepší ovšem je, že si to neuvědomila ani servírka.
Seděl jsem v nádražce, nějak jsme se zakecali a já říkám, že už mi to za chvíli jede, tak jsem se prostě zvedl a šel na vlak v 17:02, rozloučil jsem se se servírkou a zmizel.
Cestou ve vlaku jsem nějak rozjímal a uvědomil jsem si, že jsem neplatil. Zašrotovalo mi v hlavě kdy mi to jede zpět, jen jsem nevěděl jestli to jezdí i ve svátek tak jsem nevystoupil hned na první zastávce, abych tam pak někde uprostřed polí a v zimě nečekal třeba hodinu.
Dojel jsem tedy až na nádraží Bohušovice n.O. , zde jsem zjistil, že mi to jede za 20 minut zpět. Tak jsem vyrazil do Roudnice, vlezu do hospody a servírka se už usmívala, protože si mezi tím také uvědomila, že jsem neplatil.
Hned jsem dostal vynadáno, že jsem se kvůli tomu vracel, že bych zaplatil příště.
No, nic zaplatil jsem, dal jsem si ještě jedno a vyrazil na nástupiště na rychlík v 18:43 .
Když už jsem chtěl nastoupit tak z něho vystoupil bývalý kolega z bývalého zaměstnání. Ihned během dvou vteřin jsme domluvili, že si půjdeme sednout do hospody a pokecáme. Tak jsem už vešel do zdejší restaurace ten den potřetí. Servírka si neodpustila poznámku, že už mám zaplaceno
Tak jsem nakonec ještě poseděl a vyrazil jsem domů až osobákem ve 20:02

[Laďuša]

Michale Michale.... Ty to taky vedeš

[Malda]

Michale,chodis vubec do prace?

[Michal Pokorný]

Až zítra na noční

[Laďuša]

Rovnou z nádražky, co...