Autobusy a vše okolo - part two

[Honza 21061]

Měl jsi se nejdřív ozvat, dal bych Ti pár tipů, jak zabránit, aby Ti nenatočili mikrospánek.
On když si tam člověk tak příjemně leží, je mu dobře, odpočívá... tak to samé velice rychle začne dělat mozek a to je přesně to, co na grafu nepotřebuješ.
Já jsem toto "odpočívání" vyplnil přemýšlením a počítáním úplných kravin, které na sebe navazovaly jen tím, že to byly souvislé myšlenky, jinak ničím...
Pořád dokola, hlavně nezačít "zabírat"! Rychlý tok myšlenek.

S tou kanceláří jsi to myslel jak? Já nikdy nedělal čistě kancelářinu, to bych pravděpodobně nesnášel ani trochu dobře. Nejsem ten pravý typ do kanceláře. Samozřejmě i to vše je teď pověšené na hřebíku.

To se včera jezdilo, já to říkám pořád, že jedny z prvních dodaných B931 do Prahy s Voithem a Liazem jsou skvělé oproti těm pozdějším. To jede jak dráha a ten zvuk...
Citybusy zase nejsou tak úplně špatné. Za chvíli tady nebude nic jiného. Třeba když jsem včera po delší době sedl zase do devítkové Karosy, připadal jsem si v té kabině neskutečně stísněný, Citybus má prostornější kabinu řidiče.
Také jsem se velice divil, když jsem poprvé potřeboval někde hodně točit- oproti sedmičkové Karose, případně Citybusu, sloupek řízení Renault v Karose 9xx umožní dost špatný rejd. A přitom u Connexu jsem jezdil na tom samém, akorát to mělo klacek- B932.
Pěkně jsem se divil, když jsem potřeboval "utáhnout" zatáčku a volant dojel na doraz... Naštěstí se to vytočilo.

[zdenda]

No, tak to nevím, co, ale mikrospánek u mne nehrozí. To co natočili bylo poctivé zabrání. Já prostě jak neřídím, tak usínám. A pokud u řízení usínám, tak to kolo jsem schopen dojet a i minimální čas na konečné mi stačí na malé probrání a fungování na další kolo.

Tak raď, jdu znova.

[Honza 21061]

Rozkaz šéfe!
Ty jsi jako jeden kamarád, ten někam zasedne a hned chrápe... To by se mi na EEG samou nervozitou stát nemohlo.

Já jsem se s tím mikrospánkem špatně vyjádřil, stále tvrdím, že něco takového neexistuje a jde vždycky jen o prosté usnutí, nebo přílišný útlum mozkové činnosti.

Na to jsem si vymyslel metodu, o které nevím jestli mi pomohla, nebo ne, ale jisté je, že jsem měl to měl v pořádku.
Spočívá v tom, že je potřeba při měření neustále udržovat mozek v bdělém stavu přemýšlením o úplných nesmyslech, ale hlavně o jejich neustálém navazování na sebe.

Dám příklad: Teta přivezla 3 jablka, vezla je z Moravy vlakem v 11:50, vlak měl 8 vozů, elektrickou lokomotivu, cestou projeli 5 stanic, na každé stanici bylo 8 lidí, dohromady 16 bot, čtvery černé, ostatní hnědé. Na šesté stanici nastoupila skupina dětí na tábor. V táboře je 20 chatek po čtyřech lůžkách, to jsou 4 polštáře a 4 peřiny na chatku, ke každé chatce přístupová cesta se 4 betonovými kostkami.... a tak dále...
Prostě co Ti vleze na mysl, to zpracovat a hned na to navazovat další věci, zpracovávat a navazovat zase na další, dokud neřeknou "hotovo". Výsledkem bude, pokud nejsi nějaký opravdu chronický usínač, že prostě neusneš.

Doufám, že Ti to k něčemu bude...

Ale s tím usínáním za volantem opatrně, to už si myslelo hodně lidí, že to kolečko dojedou... Třeba i jeden "milionář" z DPÚK, celý život bez nehody, krátce předtím oceněn za 1 500 000 km bez škrábnutí a na Ústecké dálnici směrem na Prahu, necelých 15 minut do konečné na Holešovicích, usnul a napálil SORku do betonového pilíře mostu... 6 mrtvých. Ani jsem nezjistil, jak dopadl před naší spravedlivou justicí, ale možná je lepší, že to nevím.

[Honza 21061]

Návštěva se zatím neozvala, tak začnu já! Zatímco drtivá většina lidí z klubu ještě spokojeně podřimovala v pelechu, z Mladé Boleslavi vyrazila jedna Lada s jedním člověkem, který narozdíl od členů pražské sekce, kteří se dosud nepřišli svézt, neváhal jet v tolik hodin takové kilometry a nastoupil současně se mnou do služby na lince 121, na (opět) Citybus, výjezd z garáže 4:28 na linku, střídání 13:17.

Řeč je o Radkovi MB, který u mne na palubě byl dnes na "zkušenou", vydržel celou šichtu v délce 8,38 hod. a to prosím na sedátku pozorovatele, neboli babosedu- první sedačce za dveřmi, naprosto nijak neodpérované, takže celé to nepohodlí žebřiňáku Citybusu dostával plnými kapkami mnohem více, než já na vzduchové sedačce.

Dobře jsme si popovídali, jednou jsem na konečné úplně zapomněl na čas odjezdu, naštěstí ještě 3 minuty zbývaly. Jenom mne mrzelo, že spolu s Radkem nejsme jako obvykle na nějakém pěkném Ladasrazu, ale že musím tvrdnout v té plechové obludě.
No buďte všichni bez obav, i Ladaklub jsme celý rozebrali do základů a přetřásli ze všech stran.
Čekám na Radkovo hodnocení, jak se mu to celé rozleželo a co si z projížďky odnesl do případné změny povolání, nebo naopak do autobusu jeho kroky jako šoféra, směřovat nikdy nebudou.
Moje fotky zde, Radkovy fotky budou o něco později. V podstatě ty moje jsou skoro všechny dokumentace Radkova vzhledu s postupující délkou služby. Nejprve svěží, potom lehká sešlost a nakonec upřímná únava a radost podobná té mojí, že už je šichta za námi. Avšak cigárko na každé konečné, to k němu neodmyslitelně patřilo a též řádně zadokumentováno.

http://www.uloz.to/366960/sraz-v-busu.rar (Prví úplně dole, poslední nahoře, doufám, že se nerozhodily...)

[Křečík Barbuška]

Dobré, před nedávnem jsi ze stroje prchal a teď lanaříš další . Jo když práce baví je to hned o něčem jiném.

[Michal Pokorný]

Jo když práce baví je to hned o něčem jiném

Tak tak. Já bych to tedy nedělal ani minutu. Ty cestující bych musel umlátit. Když se tak při mé občasné jízdě MHD podívám na chování cestujících tak je mi jasné, že to by nebylo nic pro mne. Když k tomu ještě přidám to co se děje na silnicích. Hm, děkuji - nechci
Zlatá rozvažovna v Deli
Není to sice také žádný med, ale je tam psychický klid (mimo stresu z neustálého pocitu, že nestíhám )
Těžko tedy mojí práci takto zde popisovat, abych poněkud něco nevyzradil z receptury či nějakou jinou tajnou věc.
No, pokusím se. Musím navážit suroviny na výrobu určitého druhu zboží. Suroviny jsou v pytlích či krabicích a já je musím podle receptury rozvažovat do plastových beden, které se rovnají na plastovou paletu. Podle předpisů by se mělo vše sypké navažovat lopatkou, ale protože to by se nedalo stíhat , tak je všeobecně tolerováno to, že se to sype rovnou z pytlů. Mezi tím si musím postupně přivážet suroviny, hotové přípravy převážet na určené místo a přivážet si z myčky čisté bedny a víka.
Před koncem směny musím napsat pro sklaďáky objednávku na suroviny pro směnu co jde po mě. Tzn. kouknout do plánu výroby , podle výtěžnosti těsta v receptuře spočítat kolik příprav jakého výrobku bude ten po mě dělat a podle receptury spočítat kolik bude jakých surovin potřebovat. Do sešitu evidence surovin musím zapisovat příjmy a spotřebu. Občas se musí udělat i kompletní inventura.
Popíšu něco jednoduššího - výrobek do kterého já v centrální rozvažovně navažuji pouze 4 suroviny.
Jedna příprava pro tento konkrétní výrobek vychází na 14 beden. Všechny 4 suroviny jsou v pytlích po 25 kg.
1. bedna = 15 kg suroviny A , 2.bedna = 15 kg A , 3.bedna = 15 kg A , 4.bedna = 15 kg A , 5.bedna = 15 kg A , 6.bedna = 13,5 kg A , 7.bedna = 15 kg B , 8.bedna = 15 kg B, 9. bedna = 15 kg B, 10. bedna = 15 kg B, 11.bedna = 15 kg B, 12. bedna = 13,5 kg B, 13. bedna = 16,9 kg C, 14. bedna = 15 kg C + 3,93 kg D.
Tak to je výrobek na různorodost surovin nejjednodušší co může být. A když je to hotovo tak si to člověk zopakuje ještě cca 25x . Potom už jenom zamést, umýt váhu, stůl, vytřít a může se jít domů
Tak že v tomto případě projde člověku za šichtu rukama 5 tun materiálu a to dvakrát. Poprvé když to navažuje na váze a podruhé když to z váhy rovná na paletu. Bedny se rovnají po sedmi a ono dávat nahoru tu sedmou, kterou má člověk 183 cm vysoký výše než hlavu není nic příjemného.
Nejhorší je když se jede BBDR ořech s medem. To se jako 7. bedna dává 17,5 kg namletých lískáčů, ovšem jako 6. bedna je pšeničná vláknina a ta je narvaná. Tak že se tam ta 7. bedna nedá jen tak hodit, ale musí se velice opatrně pokládat, aby člověk neměl plné oči pšeničné vlákniny.

A přes to všehno tvrdím : zlatá rozvažovna oproti řízení busu

Teď jsem si uvědomil, že jsem tu asi nikde nesdělil , že seřizovače už nedělám. Dělat poskoka protivným ženským na Tatrankách se opravdu nedá. Když jsem byl na Imaforni a Perníkách tak v pohodě, ale na Tatrankách je to hrozná slepičárna

[Michal Pokorný]

http://www.youtube.com/watch?v=CHGuQCu4 ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=FAODbt94 ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=MtzxdGQ4 ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=veQ7MV7e ... re=related

Jak říkám, zlatá rozvažovna

[radek mb]

Tak já bych rád poděkoval Honzovi za to,že mě takříkajíc dal okusit "zákulisní chléb" autobusáků,v klidu odpovídal na mé zvídavé otázky.
Je pravda,že po celodenním sezení na tvrdé sedačce jsem měl tu p*del trochu zdřevěnělou,nicméně vše se srovnalo,když jsem zasedl do pohodlných sedaček Laděny.

Po zvažování všech pro a proti jsem dospěl k názoru,že jsem busu zase o kousek blíže a že ježdění kamionem pověsím na hřebík.Rodina a hlavně malá Julka je hlavní důvod,abych netrávil celý týden pryč.A peníze taky nejsou všechno (že by na kamionu bylo nějaký rito,to teda ne...)

to MP:když jsem viděl,co tam občas nastoupilo za individua,tak jsem si říkal,že bych je radši zase vyhodil zpět na zastávku.Honzo nad tím jen flegmaticky mávl rukou.Inu,je zvyklý
Ovšem daleko největší pako,jaké se do busu vedralo,byl jistý kravaťák na zastávce Brumlovka.Ťukání na přední dveře ve stylu"tak otevřeš mi ty blbej autobusáku nebo ne ty dveře,spěchám na zasedání naší akciovky",to bylo na pěst.Honza byl opět v klidu

Uvidíme,co dál,avšak již se chystám rozšířit řidičské oprávnění o poslední skupinu,která mi chybí,abych to měl kompletní,a to D.

[Honza 21061]

Není zač. Alespoň mně to rychleji uběhlo a nebyl jsem tam na to všechno sám.
Sice se včera jezdilo díky prodlouženému víkendu a poloprázdné Praze naprosto dokonale, služba nepatřila mezi ty úplně nejlépe vydařené v historii mého ježdění.

Takže jsem rád, že se to Radkovi i přesto dost líbilo a jistě by byl načatý ještě více, kdybychom spolu sjezdili 192- tu mám nově v diagramu také, takže nebude problém dohodnout se s předstihem na nějakou pohodovou letní- odpolední.

Mimochodem, ten pišišvor co mi klepal na dveře, protože byl líný udělat 3 kroky k prostředním dveřím a ještě mě i sebe připravil o zbytečných pár vteřin, asi nebyl žádnej funkcionář, ten by se totiž nezahazoval s MHD, ale nějaký podržtaška, který prostě proto, že dělá v jednom z těch typických "business center" je už takový, jaký je a zapadne přesně do kolektivu, který pokaždé nastupuje i vystupuje na zastávce Brumlovka..

Mimochodem, ten potácivý přifetlý klučina, to byl skutečně ještě slabší odvar toho, co se může potkat. Radek už se chystal na to, že ho půjdu vyhazovat, ale kdepak... ať si dělaj co chtěj tam vzadu...
Poperou se, servu plombu z tlačítka a kontaktuji dispečink na nouzovém kanálu.
Nechaj bordel, maj ho mít.
Poblijou se, poserou se, dle závažnosti vezmu vysílačku a vyměním vůz.
Dojdou mi baterie v rádiu, budu pěkně nas*aný.
- - - - - -
Zato dneska 115... Chodov- Městský archiv- Chodov. Dříve se zastávka archiv jmenovala Hotel Košík, dnes je z hotelu Košík TOP Hotel Praha a davy turistů...
Linka samotná je jako kolotoč, trvá 12 minut a je naprosto nezáživná a uspávající.

Zato jsem si tam asi vystřihl 2 trapasy.. Mezi davem turistů nastupuje předními dveřmi ženská a snaží se zastrčit lístek do svítící šipky na označovači, přitom ten se má dávat asi centimetr pod ní do otvoru.
Když se takhle snažila asi 10 vteřin, útrpně si povídám pro sebe nahlas (cizinci přeci nerozumí že?) "jéžišmarja, ani lístek do díry strčit neumí..."
No a potom jsem získal dojem, že tohle zrovna byla češka.
Stejně, jako ty dvě holky, které si chtěly koupit lístky a já jim jako všem ostatním odpovídal "it´s all right... ok...ok..." a s úsměvným gestem naznačil, ať jdou dozadu,
protože jak známo, mohl bych na každé kolo takto prodat třeba 30 lístků a totálně nadrbat zpoždění, i přesto, že je na zastávce automat.
No a holky byly asi taky češky, když viděly, že se s řidičem asi po česky nedomluví, šly si koupit lístek do automatu. Jaký div... Ušetřily v automatu 4 koruny... kdyby stály v doplňkovém prodeji 40 a ne 30, už bych měl úplný klid...

Zato konečná na Chodově je pohoda... poblíž stojí hezká socha Budovatele, kolem kterého jsem procházel a musel ho povzbudit, že ty jeho paneláky, na které přes to obludné OC Chodov už nevidí, stále stojí a těší se z jejich střechy nad svou hlavou spousta lidí.
Pár kroků odtud je pěší lávka přes dálnici D1 a také se dá vysedávat na zídce u dálnice a kochat se pohledem na provoz a připomínat si své cesty. Proto mám konečnou Chodov tolik oblíbenou.

Sochy a reliéfy P11: http://www.praha11.cz/cs/jizni-mesto/fo ... liefy.html (Budovatel je dole, dnes je naštěstí už v originálu, zbavený těch omalovánek...)

[Acibuk]

pánové. věděl bych o zahradě, kde stojí bus jako bouda s materiálem, bude z dob šd-11.dle zájmu mohu zjistit více.třeba by šel pustit.

[Sid]

Sid-půl napůl s tím souhlasím, ale jde to i jinak, viz škoda 21/22Tr...
Nebo Ikarusy v Bg
http://gtsofia.info/galerypics/Uploaded ... 71_tmb.jpg

Keď sa chce, tak sa dá. Ja som písal konkrétne o SORe , že vyzerá, ako keby pol normálneho a pol nízkopodlažného stĺkli do kopy. A to odfukovanie : neviem, či je to do smiechu, alebo do plaču

[Michal Pokorný]

Cosi z mé minisbírky pohledů. Je zde vidět i pár prostředků MHD

[zdenda]

Honza: no tak ten Tvůj způsob zavrhuji, už při čtení jsem usínal...

Michal: ano, máš to sic s klidem, ale mně by asi hráblo. 25x5 dní....

[Honza 21061]

zdenda: U mých rad usínat můžeš, ale hlavně neusni až půjdeš naostro na měření, toť vše!

Michalova práce je něco pro naprosté smířence s osudem, řekl bych. To je tak stereotypní, až je to ubíjející.
Což je sice taková moje dnešní služba na l. 148, "výtahu" o čtyřech zastávkách také, ale tak nějak se to přežít dá. (a bude muset, zítra to mám zase a ještě šejdr, takže 2x do špičkového provozu)

Je důležité vědět, co člověk sám potřebuje k životu a jestli bych v té rozvažovně byl sám, tak bych to třeba také bral. Když odmyslím ten šílený stereotyp, tak člověk si tam může přemýšlet o všem možném, co s prací nesouvisí, což za tím volantem nejde.
Problém je ten, že je člověk pořád mezi stejnými čtyřmi stěnami, předpokládám ještě bez oken a s hučícím odsáváním nad hlavou.
To je dost velký kontrast s tím, že když mám na konečné dost času, jdu se pokaždé někam projít, když mám foťák, tak ještě něco pofotím, omrknu nová místa, o kterých prohlásím "tak a sem se půjdu někdy v klidu projít" a stejně nejdu, ani není s kým, ale to už je jedno. Třeba do budoucna.

Michal bude tak hodný, že mi sdělí číslo šarže, do které nasype trochu více jablečné příchutě a čokolády, takže z toho nevyleze ten ošizený fujtajbl, že? To bude dobrůtka.

P.S. Ty cyklisti mě zanedlouho přivedou k totálnímu šílenství. Ani nelze popsat...

[Laďuša]

Klatovy

Michale, to je krása..... Udělal jsi mi radost
Koukam, že až na čárování po náměstí a barvu fasády barokní lékárny a galerie U Bílého jednorožce je všechno pořád stejně krááásný