Neverím svojím ušiam, neverím svojím očiam, čo všetko sa dá napísať....
Vážení, kdyby tohle všechno někdo skutečně věděl (a mohl taky dokázat, což není vždy jedno a totéž), tak byste si tady neměli o čem psát. Leda snad o tom, že tomu stejně nevěříte.
S předchozím příspěvkem dmateje dnes zcela souhlasím. Jak se potvrzuje, zdravá pochybovačnost není vždy až tak docela od věci.
Většinu věcí nevím ani já (a to je co říct!)
Ale jednu otázku bych mohl objasnit levou zadní: obaly typu tetrapack (Al+pap) se recyklují tak, že se materiály neseparují. Věc se rozemele a následně asi s nějakým snad ekologickým
plnidlem lisuje (pokud se tedy v místě odpad třídí, sbírá se to společně s PETkami). Vzniklý materiál - desky - je prý ideální izolací pro stavbu energeticky superúsporných domů. Ale nevím už, kde se takové domy staví, no snad nějaké jsou.
Zpracování plastů je různé - od pálení (dobrá výhřevnost, ale velká prasárna, i když jedy jsou za extrémně vysokých teplot ve spalovně zničeny, na rozdíl od petek ve sporáčku), ale převážná část třeba PET se rozsekaná vozí ekoparníčky do Číny, kde jsou za šílených produkcí jedů zpracovávány na tuším nějaká vlákna k dalším výrobním procesům, hlavně na "textil". Proto se PET třídí zvlášť, a ostatní plasty taky. U ABS, EPS, PU a ostatních plastů popravdě nevím, asi se hlavně pálí. Naproti tomu zpracování papíru je snad (alespoň nám, kdysi mladým pionýrům
) dost jasné. Buď na obalový papír, částečně i toaleťák (ten už ale pak znovu recyklovat nelze), samostatně se zpracovává třeba tabelační a kancelářský či knižní papír, časopisy a noviny. Tady lze prakticky z každého druhu (přidáváním jen části sběru k čerstvé surovině) vyrobit zase tu původní, jako třeba u železa. Kdysi proto znělo vlastí heslo "Šetřme naše lesy", ale dnes to vypadá, že se těch lesů a stromů vůbec raději budeme zbavovat, prý jich máme nějak moc.
Tedy, říkají to odborníci
No a v moderní době je papír vlastně takovou univerzální surovinou - vytisknou se letáky, volební lístky, noviny, knihy -> toaleťák nebo i přímo -> hnojivo nebo palivo, taky izolační hmoty. Prostě skoro dokonalá surovina. A obnovitelná. Sklo je také skoro ideální a široce použitelnou surovinou - lze neomezeně recyklovat obaly (na rozdíl od sviňských PETek) na nové, na izolační hmoty, fasádní obklady a stavební materiál, od oken až po brýle, dokonce hi-tech kabely pro přenos dat... Cokoliv chcete.
Pobavil mě názor, že lesů je na Zemi vlastně pořád dost. Co to je - dost? Že se to někomu zdá? Rozhodně jich není ani zdaleka tolik, jako před 100, 200, 300 lety. A tehdy kupodivu s klimatem problém nebyl - i když podle grafíku tomu zase předcházela "malá doba ledová" a byla tady zima. Taky prý do vlivů člověka na Zemi neradno započítávat ekologické katastrofy - ropné havárie tankerů, ropných vrtů (asi, že se to moc do těch teorií o nevlivu člověka na GZK nehodí).
Obecně vzato, vyslovím jen několik svých postojů k věci a hypotéz. Člověk svou činností (a neúnosným počtem jedinců) pochopitelně přírodu, tedy i přírodní jevy a trendy GZK přirozeně docela významně ovlivňuje. Už jen tím, že nás tady je >6 mld.kousků a jíme, dýcháme, čudíme a pšoukáme. Natož těmi čuňárnami, co tady člověk páchá, zvláště ve jménu nedotknutelného pana St.Business. Co se neví, je, zda dlouhodobé cyklické změny (údajné, dle jistých vědeckých teorií na základě nějakých metod s neurčitou přesností) zima/teplo jsou silnější než člověčí dílo, nebo naopak. Navíc - otázkou již vědci částečně zodpovězenou (jistota=?) je, že tyto dramatické výkyvy zemského klimatu byly vždy vyvolány nějakým vnějším a obřím impulsem (třeba střetem s planetkou Koko-Loko, megasopkami a zemětřeseními s posuny zemské osy a pod.) Konec konců prý se zemské póly tak jako tak soustavně nějak posouvají, podobně jako kontinenty. Proti tomu člověk zjevně nic nezmůže - i "sestřelení" nebo rozstřelení takové planetky je zatím možné jen teoreticky. Kdyby k takové situaci došlo, jistě by se rozpoutala vědecká diskuse asi jako tady okolo GZK. Tudíž výsledek se dá s poměrnou jistotou určit.
Samotné měření teploty předteploměrové doby
http://sf.zcu.cz/rocnik03/cislo03/w_kucera.html - tuším, že se provádí m.j. rozborem ledu a jeho přírůstků a obsahu C, či hornin a zkoumáním podílu organických látek v nich - nakonec ani nemusí být správné, i když zatím jiný způsob lidstvo nemá, a poměrně přesné měření máme s bídou dvě století. Prostě jsme přejali nějaké teorie nějaké skupiny vědců - asi jako představy o pravěku z ilustrací E.Buriana. Jó veleještěři a obří kapradiny aj. - to už se dá aspoň nějak hmatatelně dokázat. Takže nějaké grafy někdo namaloval, cosi spočítal, ale jakou mají reálnou hodnotu? Je to asi jako se statistikou - přesný souhrn nepřesných čísel a jiných nepřesných údajů.
Souhlasit se dá s jedním - že příroda (Země, případně vesmír) si s tím vším nějak poradí. Určitě. Nejspíš tak, že vyhladí největšího škůdce planety - člověka, a bude zase na čas po problému.
Snižování emisí je hezké, ale jak bylo napsáno - při započtení podílu Evropy na světové dopravě a výrobě - k pláči. Nicméně pro nás tady to význam má, jinak už bychom se tu asi udusili, a příroda by jistě pookřála. Kde je bezohledně čudící a smrdící většina světa? My tady si ale řešíme naši ekologii přemístěním neekologických činností někam daleko na východ, a mneme si ruce pod jedovatou úspornou "žárovkou" (smí se to ještě vůbec říkat?), jací jsme eko-pašáci. Zneužití myšlenky "zelené energie" zvěrským byznysem je pak jen malou ukázkou toho, že zúžení hodnot společnosti na zisk a peníze vede rovnou do pekel.
Teplota Země - tedy povrchu - fatálně souvisí s množstvím vegetace. Jediný strom (tedy vzrostlý, s klasickou korunou) pohltí spoustu tepelné energie +CO2, takže se povrch země nezahřívá slunečním zářením, je to taková malá fabrika resp.klimatizace. V noci pak z té nachytané energie vyrábějí O2. My raději stromy vědeckotechnicky vykácíme (podél silnic, v městských ulicích a sadech) a vybetonujeme tam parkoviště a dálnice pro smradlavá auta. Pralesy taky vykácíme (je jich přeci ještě dost) na dříví a po pár letech tam zbyde neplodná půda. Jak vypadají nemocné české lesy, škoda mluvit (Šumava, Krušné a Orlické hory...) Je zajímavé, že právě o ničím nenahraditelné zeleni, která by měla být vysazována kde to jen jde, se tak nějak raději nehovoří. A když, tak jako že většinou překáží a ohrožuje lidi -> tlak na další likvidaci. Já osobně považuji množství exhalací a ubývající zeleň - tedy výrazné a stoupající ohřívání zemského povrchu - za dva základní faktory, ovlivňující klima. Třetím může být znečištění moří, které také ovlivňuje míru pohlcování slunečního záření místo jeho odrážení hladinou oceánů a moří, tedy teplotu vody. Tam je pak návaznost i na ten životodárný Golfský proud.
Myslím, že Jelen v zápalu boje místy hodně přestřelil, ale omluva se samozřejmě přijímá. Argument, že cca miliarda automobilů (?kolik přesně? a kolik z toho "ekologických") + ty ekoparníčky na mořích + tepelné elektrárny, spalovny, teplárny, hutě, chemické provozy vč.rafinerií se na ovzduší Země nijak neprojevuje (asi se ztrácí do vesmíru či co), byl ovšem hodně zaujatý.
Jsem taky logicky pro jádro, i když ty Dukovany mám za zadkem.
A myslím, že čím dřív budou další bloky, tím líp. Elektřina zřejmě díky megagrázlům nezlevní, ale dojde uhlí nebo je EU zakáže, a Rusko nebo naši kamarádi z UA zatáhnou kohoutky plynu (což už tady bylo) - a jací jsme byli, pánové a dámy! Zkrátka - co je doma, to se počítá (pokud nám to tedy ještě patří). A podobně bychom se měli stavět i k jiným strategickým sektorům českého hospodářství, jmenovitě především k zemědělství.
A jak zde také bylo již řečeno, rád pro přírodu udělám mnohé, dokážu i chodit pěšky nebo jedu do centra MHD, třídím odpad, nepálím sajrajt, odevzdávám vyjetý olej a brzdovku, baterky do sběru, používám minimum chemie... Snažím se jak to jde neškodit okolí a přírodě, i když vím, že svět nezachráním. Když nás ale budou milióny...
Naděje umírá prý poslední. Tak nevím... Dobrou noc.
.
.
Ale jestli ano, tak dobře mu tak! 