Tak jak je to s vačkami - díl první
![Wink ;-)](./images/smilies/icon_wink.gif)
:
U vaček, které ovládají ventily, se v zásadě určují čtyři důležité faktory:
Časování,
zdvih,
tvar (ostrost x strmost) a
souměrnost (geometrie náběžné a úběžné hrany). Potom lze ještě určovat
úhel překrytí (střih),
posun středu překrytí od HÚ a další věci.
Ostrost nemá vůbec nic společného s časováním!!!!!!! To je omyl drtivé většiny lidí, co o tom nic nevědí. Časování vačky určuje okamžik otevření a zavření ventilu, respektive úhel klikového hřídele, kdy je ventil otevřen.
Lada má vačky s časováním 232° / 232°. Mám na mysli motorizace 1200-1600 ccm se zadním pohonem. Sací vačka otvírá 12° před horní úvratí a zavírá 40° po dolní úvrati. Sečteme-li 12+40+180, dostáváme oněch 232° časování. Stejné je to u výfukové vačky - ta otvírá ventil 42° před dolní úvratí a zavírá jej 10° za horní úvratí. Čili opět 232°. Pro doplnění hodnot - překrytí vaček je 22° a posun je +1°.
To, že si někdo sežene odněkud vyrobenou vačku s časováním 272° / 272° (viz třeba Majo), nemusí nutně znamenat, že je automaticky či samozřejmě ostřejší, než byla ta původní. Má pouze delší časování, nic víc. S ostrostí (tvarem) to zpravidla nesouvisí. O zdvihu ani nemluvím. To jen pro začátek.
Ostrost vačky je tvar. Nemá nic společného s časováním rozvodu.
Pokud půjdeme do extrému z hlediska ostrosti vačky, měla by ventil co nejrychleji otevřít, co nejdéle jej držet v maximálním otevření a poté co nejrychleji zavřít. Čili nejostřejší vačka je obdélník
![Wink ;-)](./images/smilies/icon_wink.gif)
. Naopak vačka špičatá, chcete-li trojúhelníková (strmá) je nejméně ostrá.
Z toho tedy plyne, že u vačky je to opačně, než u nože. Ostrý nůž má špičku, tupý plošku. Vačka to má naopak.
_____________________________
Předvedu vám to na jednoduchém příkladu: Porovnám dva motory výroby SSSR se stejným objemem. Lada 2103 a Moskvič 412.
Lada má objem 1452 ccm (76 x 80); Moskvič 1479 ccm (82 x 70)
Lada má kompresní poměr 8,5:1 (původně 8,8:1); Moskvič 8,8:1
Lada má výkon 55,4 kW / 5600 rpm; Moskvič 58 kW / 5800 rpm
Lada má točivý moment 106 Nm / 3400 rpm (některé prameny udávají 114 Nm); Moskvič 116 Nm / 3000 rpm
Nepřipadají vám ty hodnoty obou motorů stejné, resp. skoro stejné? Mně ano. A přitom motor Lada má vačky s časováním 232° / 232°, zatímco Moskvič 412 má časování obou vaček 280°. Zajímavé, že? Kdyby platilo, že delší časování znamená automaticky vyšší výkonové parametry motoru, musel by ten Moskvič pelášit jak střela. A ono to tak není. Je to dáno tvarem vaček - Moskvič má podstatně "tupější" tvar vaček než Lada.
Co z toho plyne? Plyne z toho závěr, že samotné dlouhé časování rozvodu není pro výkon a točivý moment motoru až tak důležitým hlediskem. Důležitější je zdvih a ostrost vaček, časování je jen bonus navíc
![Wink ;-)](./images/smilies/icon_wink.gif)
.
_______________________________
A teď třeba motor Š781 u Favorita 136: Existoval motor 781.136 s výkonem 46kW (točivým momentem 100 Nm) a chvilku se dělal i motor 781.136X, který měl výkon 50kW a točivý moment 105 Nm. Jediný rozdíl v obou motorech byl v časování vaček, jejich tvaru a zdvihu. Prvně jmenovaný motor měl vačkový hřídel s časováním 240° / 230°, zatímco druhý (výkonnější) motor měl časování rozvodu 248° / 248° a o dvě desetiny milimetru delší zdvih výfukové vačky. Rozdíl ve tvaru (ostrosti) údajně byl také, ale to nemohu okem posoudit.
Nic jiného na hardwaru motorů rozdílné nebylo. Lišily se pouze vačkovými hřídeli.
pozn.: Vačkový hřídel pro škodovku s nejdelším časováním má Felicia 1,3 s jednobodovým vstřikováním BOSCH a výkonem 50kW (motor 781.136B), a sice 254° / 254°. V případě potřeby jej lze použít i do všech starších motorů Škoda, počínajíce Š1000.