LADAklub - Fórum

Hurikán píše:Tak tohle mě eminentně zajímá! Nemáš náhodou jednu navíc?

Mám jednu a pokud jí při úklidu najdu poputuje do kufru auta a na letním sraze ti jí věnuji .

Saša píše:

Hurikán píše:Tak tohle mě eminentně zajímá! Nemáš náhodou jednu navíc?

Mám jednu a pokud jí při úklidu najdu poputuje do kufru auta a na letním sraze ti jí věnuji .

Opravdu??? Děkuji převelice. Byl bych Ti velmi zavázán.

Tohle téma je prostě neuvěřitelné...knižně vydat! Doufám, že na aktualizaci nebudeme čekat do léta, že i přes zimní odstávku se třeba najdou nějaké dojmy či fotky?

sice budu trochu OT a pár lidí mě bude mít za závistivce ale já v tom nevidím žádný umění-majitel měl prostě dost peněz aby koupil takhle zachovalej kus a udžoval ho v daném stavu-že nejezdí v zimě chápu -to zaopatřování na zimu taky, ale abych někoho považoval za opravdového borce to by musel koupit ladu v opotřebovaném léty poznamenaném stavu a udělat z ní to co majitel ukazuje-viděl jsem jak se renovuje šestsettrojka,stará felicie , oktávie,1202stejšn ve verzi pikap,a všechny tyhle auta komplet včetně prvků interiéru.... koupit tohle auto a mít na něm veteránskou atestaci je asi jako přijít do drahý restaurace s babou a potom tvrdit jak jsem to dobře uvařil.........

To byl ale zapomenut pocit, té hnusné zodpovědnosti za panenské auto. Někdo se o něj dokázal dlouhá léta starat tak, že stále vypadá jako nové a najednou je tu nový majitel a má plnou hlavu starostí a dilemat, jak moc takový skvost používat a provozovat, aby nepřibývaly šrámy a zároveň se nerozpadalo stáním. Není to jako u auta po rekonstrukci, které lze v kritickém případě třeba znovu nalakovat. Tady není kompromisů, tady každý škrábanec, promáčklina bude křičet ten to byl, ten za to může. A když by se 35 letý původní lak opravil, bude křičet ten flek .... Prostě panenské a mladicky krásné je to auto jen jednou. Rekonstrukce je jako starší ženská po plastice a plastiky jdou opakovat, tam už to není takový dráma.

Rosta, ou, ou, trošku tvrdé, ale také pohled. Nicméně mě osobně přichází Tajfunova stezka náročná až, až.

ja si myslím, že aj tí majitelia oveľa starších aut ako sú felicie, octavie, spartak, tatra 603, alebo starý superb a pod. keby si mohli vybrať medzi zachovalým kusom, ktorý je ako nový v stave v akom vyšiel z továrne a medzi polo rozadnutým vrakom do ktorého treba nasypať fúru peňazí, času a ľudského úsilia volili by podľa mňa možnosť toho zachovalého auta. Problém u tak starých aut je ten, že takto zachovalé auto v stave v akom vyšlo z výroby už nie je. Môžeme byť radi, že Žigulíky majú v priemere len 30 rokov a že sa z času na čas dá nájsť auto v stave Jahody ktorej historická aj peňažná hodnota vďaka tomu, že je v stave v akom vyšla z výrobnej linky bude, a aj je omnoho vyššia ako rovkého Žiguli 1500 avšak úplne zreštaurovaného... A to by ma aj zaujímalo či by niekto vedel vyrobiť presne taký istý interiér, také isté detaily ako má sériový žigulík.

buchtorad píše:Tohle téma je prostě neuvěřitelné...knižně vydat! Doufám, že na aktualizaci nebudeme čekat do léta, že i přes zimní odstávku se třeba najdou nějaké dojmy či fotky?

Zase bych to tak nepřeháněl. Ještě je tu pár obdobných témat, ale ta jsou dosti zapadlá vrstavami prachu, bo majitelé ostatních klenotů je, narozdíl ode mne, nevytahují ven už vůbec a škudlí si je pro sebe v garážích. Jestli máš po ruce nějakého šikovného vydavatele, tak to můžeme hodit na papír. Aspoň na tom zbohatneme.

Ad diskuse jestli je "hodnotnější" původní nebo renovované auto. Každý má svým způsobem pravdu a většinu argumentů chápu. Všechno je ale odvislé od úhlu pohledu. Pro někoho je kouzelnější auto, které vlastníma rukama vyvařil, polil lakem, nechal obnovit chromy s čalouněním, oživil a postavil na kola. Pro jiného má zase daleko větší kouzlo auto, které je v původním fabrickém stavu, jehož laku a chromů se dotýkay předchozí generace. Ať to byly ruce montérů v továrně, nebo ruce předchozích majitelů. Každý z těch pocitů je báječný, ale přitom jsou si velmi vzdálené.

Za sebe musím říct, že daleko složitější a náročnější je údržba a zejména provoz auta autentického, než sebelíp renovovaného. Když to přeženu, tak u renovovaného auta až tak nevadí, když se nějakou nešťastnou náhodou odře chrom, nebo pomačká blatník. Je to nepříjemné, ale poškozené díly se vymění, znovu nalakují přesným odstínem dle čísla barvy a auto je stejné jako předtím - krásně zrenovované. Jenže pokud se ta stejná věc stane u autentického auta, tak i po sebelepší opravě se zcela vytratí to kouzlo naprosté původnosti. Nový lak NIKDY nebude úplně stejný, jako na zbytku auta a z originálně autentického auta se stane spravovaný slepenec, od kterého již není moc daleko k úrovni celorenovovaného auta. Jakýkoliv, i ten sebemenší škrábaneček, je prakticky neodstranitelný, neb stále bude vidět zásah do autenticity vozidla. Prostě se zcela nenávratně a nenahraditelně ztratí ta aura, která z auta vyzařovala a k citlivým lidem promlouvala. Ostatně, pěkně to popsal Teepee.

Prostě a jednoduše - s kompletně zrenovovaným autem je jízda daleko uvolněnější, neb "téměř" o nic nejde. Je to skoro jako s novým autem. Vím o čem píšu, neboť jsem si jednou renovací již prošel, takže to můžu docela objektivně posoudit. Podotýkám, že se nyní vůbec nebavím o finanční stránce obou výše zmíněných variant. Jde mě jen a pouze o shrnutí obou přístupů.

Hmm, to mi připomíná rčení, že "co peklo schvátí, nikdy nenavrátí". Myslím, že polovina lidí si pod peklo může živě dasadit vysokou pec , ale stejně tak běžnej provoz. Dopytle, ale i na vitrínovém autě se občas něco odře nebo odprýskne, člověk to musí opravit aby se to nekazilo dál - a toho kouzla původnosti se vzdávat tolik nesmí. Byla by to rána.

Eště pár let to bude původní, ale nakonec to stejně buď shníje a nebo se to prostě opraví. Toť krutá realita. A proto si takový auta majitelé musí užít, dokud to jde. Pro nás pozorovatele už je to celkem jedno, jestli to je původní a nebo před rokem generálkovaný. Ale citovej vztah je jenom jeden.

Laďuša píše:Pro nás pozorovatele už je to celkem jedno, jestli to je původní a nebo před rokem generálkovaný.

Možná tak pro úplné laiky, co mají oko z kašparovy krávy. Ale KAŽDÝ, kdo se o danou věc, v tomto případě veterány, zajímá, tak TO pozná na první pohled a je mu jasné, která bije. Možná??? se k hlubšímu poznání této problematiky a alespoň částečnému přehodnocení názorů také časem dopracuješ, leč nic není jisté, neboť pro každou věc musí mít člověk cit.

A pokud jde o první část Tvého příspěvku, tak přesně TOHLE PLATÍ PRO BĚŽNÁ auta, která parkují převážně venku, nebo se s nimi relativně často jezdí. U skutečných veteránů, ke kterým je také náležitě přistupováno, se věci mají podstatně jinak. Čili tohle musíš vzít na vědomí. Pokud se toho já, příp. i Ty dožijeme, budeš mít příležitost se přesvědčit osobně.

Tož po nějaké té pauze jsem se rozhodl doplnit i druhou část souhrnu událostí, za loňský rok. Tentokrát půjde spíš o takový statistický souhrn. Aby to ale nebylo tak suchopárné, doplnil jsem vše výběrem z fotek. Některé jsou zde dokonce i poprvé.

První jízda roku proběhla první dubnový víkend na pravidelné klubové testace. Při výjezdu z garáže bylo na tachometru 19.255 km

Druhá akce proběhla o víkendu 5. a 6.6., kdy jsem navštívil Classic Show na brněnském výstavišti. Viz má reportáž. Tato akce byla bohatá i na ceny, když mezi více než 200 zúčastněnými auty Jahoda získala hned dvě ocenění. Zvítězila v kategorii Nejlepší automobil do rv 1975 a poté se umístila na pátém místě v Jízdě elegance.








Potřetí jsem z garáže vyjel 26.6. Na Oldtimer festival ve Slavkově u Brna, ze kterého je tato reportáž.

Čtvrtý a největší 1.007 km dlouhý výlet proběhl ve dnech 29.7. až 2.8. na sraz německého Ladaklubu u Drážďan.

Kousek od Děčína


Jahoda ve spacáčku


Na vrcholu saských kopečků


U panometru Asisi



Pátá jízda přišla hned za tři týdny ve dnech 21. a 22.8., kdy jsem jel na X. Classic Car Weekend v Bystřici nad Pernštejnem.

Spolu se Štěpánovou Bianco elegance


U přehrady Vír


Na Víru s Viktorem



Pošesté jsem vytáhl Jahodu z garáže na výlet hned za další dva týdny 4. a 5.9. Jeli jsme na Slavnosti chleba ve Slupi u Znojma. I tento výlet jsem si protáhnul přes noc a zajel si do Vranova a poté i trošku pojezdil po okolí.

Ve Slupi u mlýna


V kempu



Sedmá jízda směřovala na podzimní LADAsraz do Jedovnice 25.9.

Poosmé se Jahoda vydala, ten rok již podruhé, do areálu BVV, kde byla v rámci podzimní Motortechny vystavena v expozici v pavilonu F.



Podeváté a naposled jsem v roce 2010 vytáhnul Jahodu z garáže 13.11. na malý odpolední výlet ve zlatavém podzimu, kousek za Brno, který jsme si udělali spolu s Vašátorem a Pavlem.






Celkem jsem s Jahodou za rok 2010 při účasti na devíti akcích ujel neuvěřitelných 2.033 km. Palivové čerpadlo protlačilo plovákovou komorou a následně i tryskami weberu 164,9 litrů benzínu, z čehož vychází průměrná spotřeba 8,1 litru na 100km. Kola se při najetí této vzdálenosti otočila 1.093.010 krát a motor vykonal 4.876.659 otáček. Počítadlo ujeté vzdálenosti se zastavilo na číslici 21.288 km. Auto bylo 3x vysáto a vytřeno, 10x umyto, 6x navoskováno a naleštěno.

Teď už zbývá jen čekat na jaro a zahájení další sezóny. Naštěstí se to již ale blíží. Také jsem v souvislosti s tímto příspěvkem trošku zaktualizoval moji fotogalerii.

Alberte, máš celkem hezký auto, ale ty kočky jsou stejně nejlepší

MartasBrno píše:Alberte, máš celkem hezký auto, ale ty kočky jsou stejně nejlepší

To mě taky napadlo,jak jsem viděl ty fotky

Že mě to nenapadlo hned, že tady budete zase chlípně čumět jenom na tu jednu fotku. Raději ji vyměním za nějakou méně dráždivou. Stejně zde ta fotka se slečnama vlastně už jednou byla, čili jsem se trapně opakoval.