LADAklub - Fórum

No musel bys kabel jdouci od jednotky k zarovkam prestrihnout a napojit ho do svyho obvodu a do toho svyho obvodu jeste napojit 12V stalejch abys mohl udelat dosvit po vypnuti svetel jednotkou... (i kdyz ted me napada ze kdybys to resil casem = nacasoval si dosvit tesne nez jednotka vypne svetla, ani to neni potreba...) a vystup na zarovky by sel z toho obvodu... nechapu proc DC DC menic kdyz by to slo udelat PWM regulaci PWMkem rozsvit a pak PWM dosvit... PWM se da udelat s obvodem 555 za par drobnejch, ale jeste vymyslet elegantne ten rozsvit a dosvit, ted uz se mi nechce premejslet... procesorem by to slo uplne jednodusse... a ten ti dokonce jako vzorek poslou zadaco ale je to trosku kanon na vrabce pravda (ale mcu zadaco, stabilizator 3kc, filtracni kondiky 5kc a tranzistor 10kc... a program na par radku, tak bych to asi resil ja)


P.S: Jeste me napada ze RC clanek by sel taky pouzit s FET tranzistorem, ze by se nabijel a vybijel pomalu malinkym proudem kondik a otviral a zaviral ten tranzistor.... ale v tomhle pripade bys potreboval poradnej FET a poradnej chladic na nej tipuju... ze tech 60W na nem i na par sekund udela hafo tepla... proto se pouziva ta PWM regulace http://cs.wikipedia.org/wiki/Pulzn%C4%9 ... 1_modulace Ledky blikaj tak rychle ze to oko nepozna a mozek vidi min svetla a zarovka nestihne vychladnout a sviti min aniz by blikala... a tranzistor spina porad plnej vykon neni na nem ubytek a nehreje ani pri hodne wattech...

Rozsvit i dosvit jsem vyřešil: 5x tranzistor, 5x rezistor (3x pevný a 2x trimr), 2x tantalový kondenzátor a 2x dioda. Vyšlo to na pár korun.

A schematkem se nepochlubis jo?

Ale jo..... Pokud nebude vadit, že je od ruky...........?

Jen bych potřeboval vyřešit ty úbytky napětí na P-N přechodech tranzistorů. Bojím se totiž, že díky tomu budou ta světýlka méně svítit, což je jistě škoda. Jde mi hlavně o ten výkonový tranzistor T2 (počítáno zleva), protože právě přes něj poteče plný proud do všech žárovek - ty ostatní čtyři klidně mohou zůstat bipolární, protože o jejich úbytky mi vůbec nejde. Co se místo toho bipoláru dá použít? Unipolár? Tam snad žádné úbytky nejsou, ne? Jenže s nimi nemám zkušenosti. Prosím proto povolanější, kdyby měli zájem a chuť, mohli by mi pomoci moji vizi dovésti k dokonalosti .

Popis činnosti je pro zasvěcené zřejmý (nezasvěceným si dovolím vysvětlit):
Centrální ŘJ vozu mi na základě údajů z dveřních spínačů a dalších vstupních veličin posílá plus na žárovky vnitřního osvětlení. Chci, aby mi žárovky pomalu najížděly až do plného svitu a naopak při zhasínání aby pomalu snižovaly intenzitu až do úplného zhasnutí. Podle tohoto schématu by to mělo fungovat. Podotýkám - mělo by to fungovat u jakéhokoli vozidla - čili třeba i u Lady . A můj selský rozum mi říká, že je tomu obvodu úplně jedno, jestli v autě je jedna žárovka, nebo je jich třeba deset, taktéž by mělo být úplně jedno, zda se bude jednat o LEDky, nebo zda to budou obyč. žárovky s vláknem. Jediné, co je pro to třeba dimenzovat, jsou součástky (především proudy tranzistorů a chladiče). Pokud ovšem toto zapojení udělám a odladím na nějaké časy, je pak jedno, jestli žárovky vyměním za LEDky - nemělo by se na chování toho obvodu vůbec nic změnit.

Použil jsem jedno schéma, které jsem vlastně nakreslil dvakrát, a to zrcadlově na sebe. Jedinou změnou je jiný typ tranzistoru (T1 vs. T5), protože je to prostě potřeba - jinak jsou ty dvě části obvodu vlevo a vpravo vlastně identické a pracují na podobném principu. Je to jakoby takový "klopný obvod" - buď pracuje levá část obvodu, nebo část pravá, nikdy však obě současně.

Stav 1 - centrální jednotka pošle na žárovky plus 12V. Tranzistor T3 (počítáno zleva, tedy ten uprostřed) bude uzavřen (PNP) a kondenzátor C1 (opět zleva) se přes trimr P1 začne nabíjet. Tím se T1 pomalu začne otvírat (rychlost otvírání bude nastavitelná kapacitou C1 a velikostí odporu trimru P1) a tím bude otvírat výkonový T2 vedle (Darlingtonovo zapojení - klasika sto let stará). Postupně otvíraný tranzistor T2 pouští proud do žárovek - pěkně plynule od nuly do maxima. Čili zvyšující se intenzitu osvětlení až do plného světla bychom měli. Nyní stav 2.
Stav 2 - centrální jednotka odstřihne napětí. Kondenzátor C1 se okamžitě zkratuje a vybije (přes diodu D1) a levá část obvodu je tedy připravena na další rozsvěcení žárovek, až k tomu dostane povel (viz Stav 3 - níže). Současně se otevře tranzistor T3. Kondenzátor C2 vpravo je však vybitý (dosud neměl tu čest se nabít), tudíž tranzistor T5 zcela vpravo je otevřený. Tím je otevřen i vedlejší výkonový T4 a žárovky vnitřního osvětlení stále svítí - díky přivedenému proudu ze svorky 30 (stálé plus z baterky). Ovšem C2 se pomalu nabíjí, čímž postupně zavírá tranzistor T5 a ten logicky T4 - tím se snižuje intenzita osvětlení až do úplného zhasnutí.
Samozřejmě, stejně jako v levé části schématu, i zde se rychlost tohoto jevu nastavuje velikostí kapacity kondenzátoru C2 a trimru P2.

Stav 3 (= Stav 1) - centrální jednotka opět přivádí energii na žárovky: Tranzistor T3 okamžitě zavře, kondenzátor C2 se zkratuje a vybije (přes diodu D2 vpravo). Část obvodu vpravo je tedy připravena na další zhasínání, až k tomu bude správný okamžik. Část obvodu vlevo současně pracuje na postupném zvyšování intenzity světla na žárovkách. A tak pořád dokola.......


Kritika? Názory? Nápady k vylepšení? Děkuji předem.....

Hezky, nejdriv sem nechapal na co ty diody ale z popisu mi to je jasny, radsi bych pouzil shottkyho ty maj nizsi ubytek cca 0,4V.. aby byla jistotka ze se tranzistor zavre. (kremikova ma stejnej ubytek jako prechod kremikovyho tranzistoru)

V podstate je to principielne to co jsem psal z tema FETama (unipolarnima) akorat s bipolarnima... tudiz jeste vetsi ztraty na tranzistorech... zkus si to s zarovkama a uvidis jak to bude topit.. (netroufam si odhadovat)

To co sem myslel ja jsem nakreslil ve dvou variantach, lisit se budou prubehem stmivani vs nabihani, nastrelil sem priblizne od boku hodnoty BUZ11 umi asi 30A a ma 0,04ohm na prechodu kdyz je plne otevren, sou i lepsi FETy... je to na tobe tenhle pri 60W bude mit ubytek asi 0.2V - tzn 1W ale pri stmivani to bude horsi to tam budes palit i vic nez pulku vykonu takze chladic bude potreba jak velkej se neodhaduju rict... proto sem psal o ty PWM regulaci ta by jen otvirala a zavirala tranzistor na plno/nic takze palis jen ten 1W, dokonce pri stmivani min protoze proud prochazi jen chvilkama...

a chtelo by to testovat ty casy i s patricnou zatezi, jinak se to bude lisit krivky jak se otvira pri kolika voltech na Gatu a jaky zatezi na Drainu sou v datasheetu pro ten BUZ 11 treba tady http://pdf.datasheetcatalog.com/datashe ... s/2947.pdf

Princip: unipolarni tranzistor se otvira/zavira podle napeti na Gate-Source (ne podle proudu jako bipolar) takze do Gate ani skoro zadny proud netece, v radu mikroamper... pripojenim napeti od RJ se kondenzator nabiji pres odpor, stoupa na nem napeti a tranzistor se otvira az do plneho otevreni - cca kolem 3-4V u tohoto typu a az RJ odpoji 12V, zacne se kondenzator vybijet pres druhy odpor a deje se obraceny dej az do uplneho zhasnuti zarovek... pomer odporu chce vychytat, stejne tak pokud RJ misto odpojeni 12V kontakt zapoji k zemi tak se to bude chovat jinak (vybijeni bude rychlejsi), da se to pak doplnit diodou nebo cokoliv... chce to vychytat ty casy...

Jo a pripadnej chladic musis izolovat od kastle...

P.S: Jo a ted me vlastne napadlo ze zarovky sou napojeny k zemi... takze akorat misto mosfetu s N kanalem pouzit mosfet s P kanalem, kondik "ukostrit" k plusu a nabijet treba pnp tranzistorem... ala tvy zapojeni - obraceni polarity

Somarina, ten mosfet s av tomto pripade bude hrait rovnako ako bipolar, navyse ziarovky su na kostre a nie na +12v

No ja vim... psal sem to tam ze by se musel pouzit mosfet s P kanalem... mi to doslo pozdejc... ale pri plnym svitu to aspon nema takovy ztraty jako bipolar, to bylo to ceho se marek obaval... jak pisu nejlepsi by bylo PWMko..

Napočítej si to za mrazu i za horka, takže -20, +80 a budeš si jistej. Charky jsou typický, koukni i na mezní hodnoty. A to co máš na bipoláru za ztrátu na saturačním napětí, můžeš mít stejně na odporu kanálu ve tvým pracovním bodě. Potřeba to zkusit na papíře.

PWMko - samozřejmě, psal jsem o DCDC. Ale náklady na vyřešení úkolu přesáhnou možnosti potenciálních zájemců

Proto si myslím, že takhle (s malými změnami, protože podle toho mého schématu to tak úplně nefunguje) to nebude drahé a bude to fungovat víceméně podle potřeb.

Kdybys to nakonec nedoresil, muzu ti naprogramovat procesor, aby to delal tim PWMkem... pak by ti stacil jeden mosfet malinkej chladic pro jistotku a stabilizator na 3.3V... procesor se da sehnat zadramo s dovozem az domu, nebo i koupit treba za 20kc.. takze cely to vyjde na par korun..

Poridil sem si launchpad od texas instruments - 16bit procesory msp430 je to pekna hracka minimalne jeden mi bude v Lade jezdit...

Musel jsem udělat úpravu toho schématu, protože ty kondenzátory se přes diody nevybíjely - neměly kam. Místo T3 jsem dal přepínací relé, kde jeho kontakt 30 nahrazuje původní kolektor T3, kontakt 87 je ukostřen a kontakt 87a přivádí trvalé plus. Cívka je spínána signálem od ŘJ proti zemi.

Levý kondenzátor C1 ukostřuji také relátkem, ovšem pouze jedním kontaktem.

A akeby si druhy koniec tych diod pripojil na ziarovky vnutorneho osvetlenia ? namiest otranzistorov ?

Obrázek by nebyl? Mám mizernou představivost.....

Ake tam mas hodnoty suciastok pojde to urobit aj jednoduchsie. A troska mi unika pointa toho orloja. preco nepouzit len jeden obvod ? Tie suciastky a hodnoty su len orientacne.

Předem přiznávám, že úlohu tak, jak ji zadal Marek si netroufám amatérsky (hlavně z časových a praktických důvodů) řešit. Bohužel spousta dílčích řešení zde uveřejněných nedává smysl, snad jen blokový (textový) návrh Marťase Brno, že je spínání žárovek nutno řešit obvodem PWM, v krajním případě výkonnými MOSFETy. Podobně to navrhuje např Šmajchl, ale o těch 20ti Kč se v tom případě může někomu jenom zdát. A to je ale jenom a).
Další poměrně složitý obvod by musel řešit řízení tohoto PWM a řídící jednotce PWM by musel předcházet interfejs přizpůsobující ŘJ PWM výstupu ŘJ vozidla (nebo dveřních kontaktů). K tomu bychom museli znát výstupní parametry ŘJ vozidla (např. zda výstup je na úrovni palubního napští 12 V nebo 5 V TTL a jeho proudovou zatižitelnost).
Obvod dle posledního schema2.png by mohl nedokonale řídit telefonní žárovku 12 V 0.6 W. (tranzistor BC547 má Pc 0,625 W a max. Ic 100 mA , je zapojen jako emitorový sledovač, napájený z děliče R1,R3, takže výstupní napětí na žárovce by bylo cca 8 V).
Nechci tím nikoho odradit a předem hluboce smekám před tím, kdo to beze zbytku vyřeší.