Děkuji za ohlasy.
Nejdříve si dovolím glosovat Honzovo tvrzení, že sice točím stejný koláč a jsem dál řidičem z povolání, ale rozdíl mezi kamionem a autobusem tu je. Naprosto souhlasím. Řekl bych, že jsem udělal další krok výše v hierarchii řidičů z povolání, autobusák je, dle mého mínění o stupínek výše, nejenom tím, že vozí místo palet lidi.
Za ty tři týdny, co jezdím busem, jsem si dovolil zevrubně rozškatulkovat "kaštany". Nejvděčnější mi připadají staré babky, které jsou hlavně rády, že autobus vůbec jede a neřeší, jestli přijel včas či o pět minut později. Pak se najdou starší chlapíci, které mají vždy tendenci se s řidičem bavit, v podstatě na libovolné téma. Zvláštní kapitola jsou ženy od čtyřiceti let výše, ty mají často radost, že je konečně veze mladý řidič a ne důchodce. Mladí mi zase většinou nechávají dýžko, korunu či dvě. Ostatní jsou prostí cestující, kteří využívají autobus k přepravě do zaměstnání a je jim jedno kdo a jakým busem přijede. Zatím mi to vychází, že mě vyprudí jeden člověk týdně.
Jelikož tento týden ještě nikdo takový nebyl, očekávám to zítra.
Snažím se být řidič příjemný a usměvavý.
Ve stylu:" Dobrý den, tak kam to bude mladá paní?Prosím lísteček, děkuji." "A pane řidiči, zastavíte mi u X?" "Samozřejmě, ale cinkněte mi, ať na Vás nezapomenu."
Změnou oproti kamionu je samozřejmě pracovní úbor. Žádné tepláky a mikina, ale pěkně modrá košile.
Abych nastínil, kde a jak jezdím: linky meziměsto, z Benátek nad Jizerou. To znamená Benátky-Lysá nad Labem a zpět, Benátky-Mladá Boleslav, Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště, Ml.Boleslav-Brandýs apod. Náplň práce jako taková mne docela baví, i když to jsou ty samé trasy, tak se děje stále něco jiného a nového.
Časově je toto zaměstnání vcelku náročné, hlavně na ranní vstávání.
Vyjíždět na první linku je 4:30 je zabijácké. Když mám dlouhý turnus, tak končím až ve 23:15. Domu nemá cenu jezdit, když druhý den začínám v 4:45, tak spím v autobuse, vzadu na "pětce" ve spacáku. Spí se tam docela dobře, navíc v první dobu je to tam pěkně vyhřáté od motoru.
Co se dá označit za dobrý zážitek? Když jsem jel poprvé trasu Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště, tak jsem vůbec nevěděl, kde jsou zastávky. Čili jsem to před odjezdem z MB ohlásil celému autobusu, že tu linku jedu prvně, ať mě navigují, kde jsou přesně zastávky. Nevýhodou bylo, že to bylo už za tmy, samozřejmě jsem nabral deset minut spoždění. Ale stačí mi to jet jednou a auž si to pamatuji.
Hurikán zde předhodil, že určitě musím prodávat lístky cestujícím. Je to tak. Naučit se s tím strojkem je trochu alchymie, ale již jsem to zvládl. To celý, pak poloviční, pes jako poloviční, zavazadlo jinak, do toho ZTP a jako bonus dobíjení karty na bus.
Závěrem bych podotkl, že vlastně mi to Honza předpověděl, že jednou skončím na busu, už tenkrát, když jsem s ním jel jeho linky v Praze.
P.S. Ještě jedna myšlenka. Ostatní řidiči jsou k busu daleko ohleduplnější než ke kamionu. Což mne překvapilo.
A cyklovač určitě sám nejlíp víš, že najdeš taky ve Š130L a Š130Rapid, případně 135 a 136)
Pravda, Škodabible není od Cedrycha, ale od Andrta. 
