Ale jak známo, jsem příliš opatrný, takže toto berte s velkou rezervou a mě jako šťouru...
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
---
Rozhodně se musím zastat Pátrače. Myslím, že toho i tentokrát udělal hodně, díky němu mělo hodně lidí to, co chtěli- tj. jasně určenou střechu nad hlavou a risknul i svoji pověst co se týče změny termínu srazu. Markova reakce mě opravdu překvapila.
![Crying or Very sad :cry:](./images/smilies/icon_cry.gif)
![Crying or Very sad :cry:](./images/smilies/icon_cry.gif)
Ti, jako jedni z mála členů pražské sekce přežili naprosto nerozhozeni přípravy a vlastní před-organizaci srazu, i poslední nešťastnou schůzi, ze které několik z nás, vč. mne odcházelo s tím, že tam vícekrát nevkročí a ani snad na sraz nepojedou.
![Crying or Very sad :cry:](./images/smilies/icon_cry.gif)
Teepee, to je kapitola zvlášť hodná rozepsání. Díky jeho pečlivosti a nadšenectví se vůbec s přípravami aktivně začalo. Byl to on, kdo do organizace srazu vnesl řád, jasně stanovil priority a velice se staral i když ve svém soukromém životě má svých starostí až nad hlavu.
To, že se v praxi nepodařilo zachovat směry, jaké Teepee určil už není v žádném případě jeho vina a je mi moc líto, že zrovna on musel vyslechnout to, co vyslechl.
Též poukazuji na to, co už bylo napsáno ohledně toho pátečního čekání pražské kolony a dobrovolníků...
Pokud bude Teepee odvolán, pokud díky tomuto bude znechucen i při pohledu na jakéhokoliv žigula, nebo přestane jako jeden z prvních členů docházet na pražské schůze, tímto prohlašuji, že to samé učiním i já.
Je mi jasné, že bych tím utrpěl jen a jen sám, nikdo další, ale chci tímto ukázat, že plně stojím za Teepeem a jako zatím jediný člověk mu také děkuji za to, že v podstatě udělal řád v organizaci jarního srazu. Proč mu to nevyšlo a proč to nakonec dopadlo takto, je věc jiná a jelikož jsem svým příspěvkem rozlil už příliš benzínu, další a větší objem rozlévat nehodlám...
Nakonec to opravdu nebyl špatný sraz, jelikož to, co dělá sraz srazem a sice setkání lidí a přátelské popovídání bylo. Když ne na letišti (ale i tam bylo), v kempu na 100%.
Jen to, co se děje teď, mě děsí a jen doufám, že se z toho všichni dostaneme a vzájemné přátelství a rodinnost se brzy zase ukáže.
Na naší příští schůzi asi sotva a už teď se toho obávám, ale na vynikajícím trnavském srazu, který všechny případné nepříjemné vzpomínky zažene, už to musí být, jako to bylo vždycky předtím. Jen ať se základy Ladaklubu nemění! Není důvod!!