Fotografování a fotografie

[Jelen]

S hloubkou ostrosti se dá lecos dělat i u menších čipů, ne jen full frame. I když tam jde jít dál, kvůli světlu, které pojme čip. Nicméně to všechno souvisí taky s ISO, nastavení je tak široké, že pro amatéra nemá vůbec cenu jít tak hluboko. Pochybuju ale, že Vašek chce fotit jeden jediný obor, nebo má profesionální a umělecké ambice. Pokud fotíš krajinky, pak je pro tebe pevný objektiv cesta. Pokud chceš fotit třeba detaily na autě, popřípadě celá auta, pak auta v krajině, nebo i objekty na dálku, musel bys mít pytel objektivů, proto je lepší objektiv s proměnným ohniskem.
Letadla nejsou běžný obor, ale jak vidíš, jde to i "univerzálem".

[Vašátor]

Nejsem žádný profi fotograf a rozhodně si na něj ani nehodám hrát. Jde mi především o naprosto běžné focení, ovšem s velkou kvalitou. Poslední dobou fotím kompaktem a ty neostré fotky s nevyváženou bílou, či zrnitost noční fotografie díky přepálenému ISO mne prostě nebaví. Jasně, náš kompakt nebyl nejdražší ani nejlepší. Najdou se 100x lepší. Ale ani tak nedoženou zrcadlovku. Jinak Jelen mé focení vystihl naprosto přesně. Nějaké ty krajinky, veterány, detaily veteránů. Rád používám makro a rád si hraju s časem. Mojí prací jsou renovace veteránů, tudíž nejvíce budu asi fotit ty auta v nějaké kompozici + detaily. Navíc rád chodím do přírody, na turistiku, obzvláště pak podzimní příroda mne vždy s foťákem vytáhne ven.

[Jelen]

Fotka oranžády je moc pěkná.
BTW jestli ti to pomůže, můj foťák má nacvakáno asi 2000 snímků a chodí bez problémů.

[Vašátor]

JJ, pomůže mi to, dík

P.S. To je ještě Ladátor, foceno za brutální tmy

[Hurikán]

Jelikož shodou okolností jedněm příbuzným v těchto dnech pomám řešit velmi podobné rozhodnutí, přidám i svůj pohled na věc. Tím spíš, že citace níž se do značné míry shoduje s mými požadavky/přístupem.

Nejsem žádný profi fotograf a rozhodně si na něj ani nehodám hrát. Jde mi především o naprosto běžné focení, ovšem s velkou kvalitou.

Nejdřív trochu obecně.

Fotím od ranného dětství a protože jsem se vždy snažil o co nejlepší technickou kvalitu snímků, přešel jsem již v cca 11 letech na zrcadlovku (tehdy plně mechanickou). Po mnoha a mnoha letech jsem se chtěl posunout dál a koupil si elektronickou filmovou (tehdy ještě digitály vůbec nebyly) zrcadlovku Canon Eos. Chyběl mě totiž větší a jemější rozsah časů závěrky a taky ruční natahování někdy dost zdržovalo.

Prvotní nadšení z nového "superstroje" však poměrně rychle vyprchalo. Setový zoom objektiv sice kreslil poměrně slušně, jenže měl nějaké ty optické nedokonalosti, hlavně potom v protisvětle. A co je nejhorší - mechanická konstrukce je šíleně lagricová. Taky hledáček v těle je výrazně menší než u mechaniky a taky matnice postrádá onu dokonalost co bývala na mechanických tělech.

Velmi brzy jsem tedy zjistil, že to bez pořádného skla nepůjde a tak jsem koupil dvě solidní zoomskla s celokovovou konstrukcí ve střední kvalitativní třídě. Došlo k výraznému zlepšení kresebnosti, optické nedokonalosti byly pryč, ale pořád to ještě nebylo ono. Nakonec jsem si koupil redukce na mé staré mechanické monofokální objektivy a končně to začalo být skoro dobré.

"Skoro" proto, že u el. zrcadlovek je obecně s ostřením problém. Autofokus ne vždy zaostří na to, co člověk zrovna chce, přičemž v porovnání s mechanikou na menší a horší matnici to není vždy poznat. Zejména když je to "jen kousek před/za". Musí se to prostě dost hlídat. Raději bych ostřil převážně manuálně, což mě prakticky ve všech režimech focení vyhovuje daleko víc, jenže ruční ostření je na nových sklech i po zpřevodování dost strmé a nepracuje se s ním tak dobře.

Poslední věcí, která mě vadila, je závislost na bateriích. To jsem vyřešil nákupem velkého baterypacku, takže baterie stačí dobít jednou za čtvrt až půlroku bez ohledu na počet vyfocených snímků/filmů.

Tady by se dalo napsat, že je povídání konec, ale není tomu tak. Byť jsem tělem i duší zastánce klasického filmu (pro mnoho námětů a situací je stále lepší než digitál), čas je neúprosný a protože čas od času chci dát nějaké fotky na web, není z tohoto pohledu focení na film nejjednodušší cestou. Zejména potom ono otravné skenování filmů, kterým ani vytahování z archivačních pergamenů moc nesvědčí. Začal jsem tedy uvažovat o pořízení digitálního těla, abych mohl i nadále používat již nakoupené příslušenství (skla, blesky, atp.)

Řešením, blízkým ideálu, by byl nákup těla s fulframe čipem. Jednak kvůli poměrně slušné velikosti a kvalitě čipu a druhak kvůli zachování stejné ohniskové vzdálenosti všech skel, jako u filmového těla. Tím pádem bych nemusel kupovat další digi-širokoúhlé sklo. Cena fulframe je ale stále z mého pohledu úplně mimo jejich reálnou hodnotu, takže jsem se začal dívat i po tělech s obyčejným APS-C čipem.

A zde jsem opět narazil. Hledáček a matnice (napříč značkami/typy) je opět ještě menší a většinou i zase o chlup horší, než u mé stávající el. filmové zrcadlovky. K tomu bych musel připočíst i cenu za nové digisklo, neboť všechny mé stávající širokáče by tím pádem byly mimo hru. Resumé = tudy pro mě cesta nevede. Počkám si, až se fulframe dostane na nějakou rozumnou cenovou úroveň a smířím se se skenováním filmů.

---------------------------------------------

A teď konečně praktická rada:

Proč tohle všechno píšu? Abych upozornil na to, že i věci zdánlivě dobré a lákavé, nemusí být po zkušenostech v praktickém denním použití nejlepší. Celý život totiž fotím prakticky jen se zrcadlovkami. Mají nejširší možnosti nastavení, dají se doplnit a rozšířit o cokoliv. Vytáhnou jak z filmu, tak i z čipu jeho maximum. Fotí se s nimi krásně. Umožňují bezbřehé kreativní focení, ...

A jak Vašku píšeš:

Nejsem žádný profi fotograf a rozhodně si na něj ani nehodám hrát. Jde mi především o naprosto běžné focení, ovšem s velkou kvalitou.

... chceš pohotový foťák na běžné každodení použití. Na časté nošení po výletech a vycházkách přírodou.

Já mám jen zrcadlovku. Jsem zvyklý nosit ji vč. příslušenství. Tahám se s ní téměř 30 let. Měl jsem ji sebou na školních výletech, na lyžích, na moři na velkých lodích i člunech, v letadlech, v horách, tahám ji na dovolených po městech, atp. Focení s ní mě opravdu baví, resp jinak vlastně ani fotit neumím. Všechno si vždy nastavuju ručně. ALE! Má to minimálně jedno ALE!

Na rovinu z mého dlouholetého pohledu řečeno: zrcadlovka je pro běžné focení strašně nepraktická, nepohotová, neskladná, těžká. Nedáš ji jen tak do kapsy v bundě, natož v košili. Leda tak do brašny nebo batohu. Nosit ji stále nahatou přes rameno nejde. Brzy by se poškrábala nebo jinak poškodila. Nemůžeš ji položit kamkoliv. Musíš na ni mít brašnu nebo pouzdro. Jdeš lesem nebo jinde v přírodě. Uvidíš třeba jelena (čtyřnohýho ), chceš ho rychle vyfotit. Jenže aha! Foťák je v brašně. Rychle vytáhnout. Zapnout. Nastavit potřebný režim (čas/clonu). Zaostřit a ... A už nic. Jelen mezitím odešel.

Při procházce městem v lidmi zaplněných ulicích je to podobné. Nahatej foťák taky musíš pořád hlídat. Ne jenom před chmatákama, ale před davem vůbec. Na krku se nosit moc nedá (aspoň já to nesnáším) a když ho máš přes rameno, tak ti do něj každou chvíli někdo drcne. Mechanika objektivu tím jde velmi rychle do háje.

Já Tě od zrcadlovky rozhodně nezrazuju. Má mnoho předností, krásně se s ní fotí, ... Ale je to vykoupené mnoha nevýhodami. Vím to z vlastní třicetileté zkušenosti. Už tolikrát jsem si říkal, "Proč se sakra musím tahat s tím velkým krámem". A to jsem na to zvyklý od dětství!

V poslední době jsem zpohodlněl a tak si sebou stejně vozím max. dva jiné objektivy. Když vím, že budu někde dlouho chodit, beru si foťák jen s jedním univerzálním zoomem. Nic víc. V tento okamžik z toho mám vlastně stejně "kompakt", protože jiné sklo použít nemůžu, ani kdybych chtěl. Prostě ho sebou nemám!

Jak jsem psal už v úvodu. Příbuzní řeší podobné rozhodování. Na základě jejich potřeb/priorit a jejich a mých zkušeností, jsem jim doporučil opravdu kvalitní kompakt s vynikajícím objektivem a solidním čipem, který se obrazově zrcadlovce prakticky vyrovná, ale vejde se přitom do kapsy ne košile, ale bundy ano.

Ideální je třeba Canon G7x Vynikající širokoúhlý objektiv začínající na 24mm (neocenitelné ve městě a v interiéru), výborná světelnost 1,8:1 - 2,8:1 , rychlé sériové focení 8 fotek/vteřinu, optický stabilizátor, ... A hlavně vzhledem k parametrům velmi malé rozměry (10 x 6 x 4cm) a přijatelná váha.

http://www.canon.cz/for_home/product_fi ... ation.aspx

Čili já kdybych si měl dnes kupovat nový foťák, velmi vážně bych uvažoval, vydat se tímto (nebo podobným) směrem. Upřímě - čím víc příslušenství a objektivů jsem si pořídil, tím míň jich používám. A to se vyplatí!

Sorry za delší text, ale nějak jsem se rozepsal. Ono všechny ty vzájemné souvislosti se mě taky zkracují dost těžko.

PS: U digizrcadlovky není (většinou) stabilizátor součástí těla. Když chceš stabilizátor, musíš si připlatit za objektiv se stabíkem.

PPS: Se svou filmovou elektronickou zrcadlovkou Canon Eos jsem od novoty cvaknul zhruba 5.000 záběrů a (ťuk, ťuk, ťuk) zatím dobrý. Počet zaostření a zaclonění objektivů je u každého různé. Tam už to nespočítám.

[Vašátor]

Alberte, díky za rady a dlouhosáhlý popis (i když nebýt to "moje" téma, možná bych to ani celé nepřečetl ). Všechno to co píšeš jsem zvážil. Digi zrcadlovku používám 11 let, mám k ní samozřejmě brašnu, nějaké to další příslušenství, náhradní baterie, ruský brutálně těžký kovový makro objektiv (ten ovšem tahám díky váze jen minimálně), atd. Na tahání brašny s foťákem jsem tedy zvyklý a nedělá mi problém.
U většiny kompaktů je pro mne největším a nepřekročitelným problémem absence hledáčku. Foťák bez hledáčku prostě nechci, i kdyby byl sebelepší. Co v poslední době více používám kompakt, absolutně jsem ztratil myšlenku kompozice. Snad i proto stále používám můj prehistorický digi zrcadlo stroj.

[Hurikán]

Jestli jseš na tahání brašny s foťákem zvyklý, tak je to OX, protože plnohodnotná zrcadlovka potom pro Tebe nebude v tomto směru znamenat velkou změnu. Jen ta brašna bude ještě o něco větší a trochu těžší.

S hledáčkem máš pravdu. To je pro mě taky absolutně nepostradatelná záležitost. Bez pořádného hledáčku nedokážu dobře fotit. I když v rámci objektivity musím uznat, že už bylo pár situací, kdy jsem na vypůjčeném digitálu ocenil výklopný a otočný displej, který mě umožnil pořídit fotku "za roh", nebo aniž bych si musel lehnout na špinavou zem.

Teď mě došlo, že na Tvém all-in-one-u máš nejspíš vlastně hledáček elektronický, takže poměrně malý a ještě ke všemu hrubozrnný. Možná i optický, ale ten bude stejně relativně malý. Čili v Tvém případě bude přechod na pravou digi zrcadlovku v tomto výrazným zlepšením. Protože i ta nejhorší zrcadlovka s nejmenší matnicí, resp. hledáčkem je pořád o obrovský kus lepší, než to, co máš. Nebudeš tedy strádat tak jako já, když jsem namlsaný z obrovských jasných hledáčků starých mechanik.

Jestli se definitivně rozhodneš pro pravou zrcadlovku, doporučuju zvolit buďto Canon, nebo Nikon. Jelikož jde o nejrozšířenější značky, je pro ně k dispozici nejvíc příslušenství. A to nejen "značkových", ale i od jiných výrobců. Navíc jetých skel, blesků apod. je všude plno, takže je lze koupit za zlomek pořizovací ceny. Velmi dobré zrcadlovky dělá třeba i Pentax, ale ten je málo rozšířený a bazarového příslušenství je málo, čemuž odpovídají i ceny.

Doporučuju zajít si do FotoAntiku na Kounicovu, kde mají velký výběr použitých těl i skel. Lze si je tam i vyzkoušet. Kdysi mě nějaká skla půjčili i domů na vyzkoušení (po složení 100% zálohy). Občas mají zajímavé kousky i na druhé pobočce na Mendláku.

[Jelen]

Vyzkouset si sklo je k nezaplaceni. Zrovna vcera jsem se bavil s fotografem a rikal, ze telu nic nebude, ale objektivy trpi. Je lepsi si koupit novej objektiv, nez riskovat, ze se starym nekdo jebnul. Ale pokud si jej muzes zkusit doma, pak neni problem.

[Vašátor]

Fotoantik je velmi dobrý nápad, díky, určitě tam zajdu. Hodně mě láká ta Jelenova Canon ESO 450D, protože to je zrcadlovka a není to žádná velká kráva. Velikostí to bude podobný tomu mýmu, takže pohoda.

Můj foťák má hledáček elektronický a hrubozrný. Co se týče kvality, tak je to opravdu hrůza. Nicméně stále je to hledáček . Na druhou stranu tam jdou vidět všechny funkce tak jako na displeji, samotný displej v podstatě není potřeba.

[Laďuša]

Jakej je rozdíl mezi hledáčkem a displejem? V pojmu kompozice??? V displeji vidim přesně to, co vyfotim, kdežto v hledáčku to je jenom přibližný. Hledáček je supr, že baterky vydrží podstatně dýl.

[Hurikán]

Laďo, vidím, že Ti moc fotoaparátů rukama neprošlo, co? On je totiž hledáček a HLEDÁČEK.

Hledáček přibližný (ten co zmiňuješ) se typicky nachází v kompaktních, hledáčkových, nebo dálkoměrných fotoaparátech. Shoda se skutečným záběrem opravdu není 100%, ale jen přibližná. Podle toho, jak se to u toho kterého typu výrobci podařilo. Přesná shoda není nikdy, protože paralaxa!

Hledáček přesný (který myslíme s Vaškem) se nachází jen v jednookých zrcadlovách a/nebo v digitálních fotoaparátech s hledáčkem elektronickým. V těchto dvou případech je shoda hledáčku s políčkem filmu/čipem prakticky dokonalá. Vidíš tedy přesně to, co fotíš.

Rozdíl ve focení pomocí hledáčku nebo velkého displeje je značný a v drtivé většině případů vychází pro displej velmi negativně. Pominu-li špatnou čitelnost displeje za deního světla, neruší tě v době komponování snímku žádné vnější vlivy, protože při pohledu hledáčkem vnímáš jen "záběr" a nic jiného. Jsi tedy plně soustředěný. V případě zrcadlovky s dobrou matnicí navíc vidíš, co je a co není zaostřené. To u displeje nikdy přesně nepoznáš, protože sebelepší displej nemá v tomto směru přesnost a jemnou strmost jako matnice.

Při focení s "nataženýma rukama" přes displej nikdy přesně zvolený záběr neudržíš. Dalším samozřejmým důsledkem "dlouhých rukou" je mnohonásobně větší chvění, pohyby a vibrace fotoaparátu, než při správné fotografické poloze a použití hledáčku, kdy držíš foťák pevně oběma rukama (jednou shora, druhou zespodu) a třetí směr fixuješ zapřením o hlavu. Celé to potom zákonitě vede k nutnosti použití kratších časů, menších clon a vyšších citlivostí ISO pro zabránění neodvratného rozmazání snímku. Aby výrobci tyto důsledky odstranili a utvrdili lidi, že "dobře" lze fotit jakkoliv bez většího přemýšlení, začali fotoaparáty, resp. jejich objektivy, vybavovat různými stabilizátory.

Fyzika je ale neúprosná a tak negativa, která zavedení stabilizátorů omezila, byla nahrazena negativy jinými. Každý stabilizátor (optický!) znamená nárůst počtu optických prvků objektivu a tím zhoršení vad např. chromatické aberace, atp.

Ve výsledku ty přes displej fotíš delším, max. stejným časem, jako já přes hledáček, přičemž opticky horším objektivem. Já mám vyzkoušeno, že při focení kilovou zrcadlovkou dokážu "z ruky" (bez stativu) udržet i časy kolem 1/10 vt. (s ohniskem do cca 50mm) bez jakéhokoliv rozmazání snímku. Jen pevnou rukou, bez žádných pomocných berliček. Tož tak.

[Laďuša]

Hele, fakt mi toho rukama moc neprošlo, páč já nehodlam fotit nijak profi, ale jenom pro svoje potěšení, prostě z foťáku musí vypadnot snímek, co se mi líbí. Faktem je, že FED-5 fotil parádně, ale nedokážu říct, o jak moc horší by to bylo, kdyby měl displej Doteď jsem ani nevěděl, že mě vlastně u displeje rozptyluje okolí, to už asi bude na subjektivní úrovni rozptylovatelnosti jednotlivců

Hledáček přesný v jednookej zrcadlovce, pod tim si představim, že koukam přímo skrz objektiv. Je to tak?

Jo a já bych měl jednu nevýhodu pro hledáček! Brejle! Ona tam sice ňáká kompenzace dioptrií je, ale na mě nedostatečná. Bez brejlí nedokážu ostřit a vidim úplně kulový, s brejlema už je pak velkej rozdíl mezi viděným a foceným a ostření úplně nesedí. Tulik teda FED-5, ten Canon, co mam teď, dokáže zaostřit sám.

Pevnou ruku nemam ani bez foťáku , ale účinnosti zapření eště o něco jsem si taky všimnul a občas i využíju.

[Jelen]

Přesně tak, u zrcadlovky koukáš skrz objektiv. To je právě ta výhoda.

[Vašátor]

Hurikán to vystihl velmi pěkně, nicméně já ještě doplním můj postřeh. Pokud já koukám do hledáčku, okem projedu zda je vše co chci ostré. Dále pak projedu rohy budoucí fotografie, zda je tam vše co chci aby tam bylo a aby tam nebylo to co nechci Pokud koukám na displej, ve většině případů kraje neuhlídám i když se snažím. Vždy mi něco unikne, protože displej je za slunečného dne vždy alespoň z části nějak oslněn. Další můj postřeh s displejem je ten, že pokud koukám na displej, nejdůležitější předmět focení podvědomě tlačím do středu. A to jsou pak fotky o ničem.

[Hurikán]

Argument o hledáčku a brýlích, resp. jejich špatné kombinovatelnosti beru. To opravdu může být problém. Naštěstí v případě SLR (jednookých zrcadlovek) existuje řešení. V případě potřeby se dá sundat standartní očnice a místo ní nasadit dioptrický korekční prvek, který se prodává jako speciální příslušenství. Ty se zpravidla dodávají v mnoha verzích. Jak s pevnou korekcí o x dioptrií, tak i regulovatelné +/- x dioptrií. Vždy v určitém rozsahu. S "vestavěnou" korekcí u běžných aparátů se to nedá srovnávat. Je to mnohem lepší. Díky tomu může pak se zrcadlovkou normálně fotit i člověk s vadou zraku, která se pohybuje v "běžných" mezích. Jestli nosí čočky jako dna od lahve, tak už je to samozřejmě mimo.

Když jsem psal o stabilitě držení foťáku, myslel jsem běžně ve stoje. Při "zapření-se o něco", jde udržet i 1/4 - 1/2 vteřiny.

Pokud já koukám do hledáčku, okem projedu zda je vše co chci ostré. Dále pak projedu rohy budoucí fotografie, zda je tam vše co chci aby tam bylo a aby tam nebylo to co nechci

JJ, přesně tohle jsem měl na mysli! Jen jsem to nenapsal takhle pěkně polopaticky.

Pokud koukám na displej, ve většině případů kraje neuhlídám i když se snažím. Vždy mi něco unikne

Přesně! To je způsobeno právě oním kýváním celého aparátu, který neudržíš dlouho tak pevně v jednom záběru. Je to jako když budeš chtít udělat přesný snímek z na vodě se kolébajícího člunu.