Jestli se nemýlím, ke katastrofě RRJ/SuperJetu od Suchoje došlo v Indonésii. S ohledem na to, že Suchoj tam vstupoval na trh, do té doby zcela ovládaný Boeingem, spekulovalo se dokonce o průmyslové sabotáži. SuperJety se docela osvědčily v Rusku i v asijských státech a celá malá flotila jich úspěšně slouží v Mexiku, kde chtějí přikupovat další.Mičun píše:Je dobře, že se dostávají na západ. I když jen drobnými krůčky. Po tom, co "Sůčko" rozsekali v Indii i s delegací aerolinií, to měli dosti těžké...
Ještě by měla s něčím přijít konstrukční kancelář A. N. Tupoleva... To je moje srdcovka...
V této souvislosti si pamatuji ještě podobný případ katastrofy u (dnes) ukrajinského Antonova, když An-140 tragicky havaroval do terénu (CFIT) při letu do Teheránu u Isfahánu. Letěl tam skoro kompletní konstrukční tým z ukrajinské i ruské strany, rozbíhala se licenční výroba, m.j. také na truc embargu Američanů. Tož stává se, jak vidět, ledacos.
Zdá se, že Súčko má našlápnuto relativně docela slušně, připravuje se i prodloužená verze.
Značku Tupoleva dnes v civilní výrobě reprezentují Tu-204, dodávané v poměrně malém počtu převážně jen pro ruské uživatele, zčásti i pro vojenské či polovojenské využití. Nebude to asi úplně nepodařené letadlo, ale zřejmě by mělo problémy s certifikací na Západě. Komerčně nadějnější je projekt Irkut MS-21 (u nás i na Západě chybně označovaný MC-21, asi z neznalosti azbuky), jehož prototyp je před dokončením. Označení pochází z projektu, v ruštině známého jako Magistralnyj Samolet 21.věka. Do výroby by ale měl jít jako Jakovlev Jak-242, protože u Jakovleva má své kořeny (v typu Jak-42).
Pro upřesnění - v bývalém SSSR byly vždy odděleny konstrukční kanceláře od výroby, resp. produkčních závodů. Takže pro výrobu každého typu letounu se zadávalo místo sériové produkce, stejný typ jedné značky se někdy vyráběl třeba v několika vzájemně nezávislých závodech současně. Konstrukce měla k dispozici nejvýše nějaké prototypové dílny. Podobný systém byl zachován i v Ruské federaci, byť pár výjimek existuje. J.
P.S.: I na ekranoplánech v RF vývoj pokračuje, byť doba zmíněných raketových monster z Kaspiku se zdá být pryč. Známy jsou dnes především malosériové stroje menší.