Fotky budou v dalších dnech, taky jsem musel měnit jednou svíčku. Jinak, kromě problémů s únikem paliva přes karburátor a ucpaný palivový filtr neměl žádný stroj závady. Jednou mi vypadl kabel z cívky a jindy zase problémy se svícením. Jinak ale pohoda. Jo jen je těch 1000km náročných na sezení. A ruce po neustálém držení plynu mají taky nějaké ty stopy po dlouhé cestě. Dnes už dobrý. Další poznatek je tankování na Agipu. Jak na Slovensku tak v Rakousku jsme brali tu jejich lepší 95 a motorky pak přímo letěly. S běžnými benzíny to je línější.
Další kapitolou jsou lidé...na mnoha místech kde jsme zastavili se s námi dal někdo do řeči. Přímo v Považské Bystrici jsme se s jedním mladým klukem na Pionýru 20 dali do řeči, jezdí se svou mladou běžně na stroji s původním lakem po městě. Jako jeden z posledních, na to že se tam ty motorky vyráběly tak jich tam moc není.
Taky nás cestou zdravily až stovky motorkářů, bylo pěkně tak jsme jich potkaly hodně, včetně motorkářů na Pionýrech, Pařezech a dalších strojích. Ale zdravili nás i lidé z projíždějících aut, dokonce na pozdrav troubil na Slovensku i řidič malého Ikarusu
Zážitků bylo fakt hodně. V Rakousku jsme také potkali na benzínce motorkáře z čech.