kvalitni brzdy a kotouce

[Petr HC]

Jeden problém jsem zde nezaznamenal a to "kopání" kotoučových brzd, kdy je příčinou koroze kotouče v místě, proti destičce, když tam zůstane slaná břečka. Chce to před zaparkováním vozu v zimě jet několik desítek metrů se zařazenou jedničkou a intenzivně brzdit, aby se slaná břečka odpařila a nová tam už nenastříkala.

[Jan Vaníček]

Nevím, co si o tom mám myslet, ale naposledy jsem "zvlněné" kotouče řesil na Berlingu. Zajížděl jsem je zhruba jak bylo popsáno, vše bylo OK ca 2000km, pak brzdy po 2-3 přibržděních začaly kopat. Jak to vychladlo, zase bez problémů. A tak se to opakovalo. Byl jsem s tím nucen jet na dovolenou do Alp a to bylo teda něco. Jednou jsem to pak nevydržel zkusil hodně zahřát a při tom se to uklidnilo (ale jak to smrdělo). Po ochlazení se zase vše opakovalo. Po dojezdu domů jsem tam dal staré kotouče a čínské destičky a byl klid. Tyto jsem vyreklamoval a bylo to uznáno. Desky i kotouče byly ATE.

[Jimmi]

Já mám tedy metalurgie jenom dva semestry, a navíc železa a oceli tam bylo málo a s automobilovými materiály to už nemělo společného nic. Takže bych se nerad pouštěl do ryze odborné diskuse

Nicméně si jenom dovolím drobnou citaci z mého odkazu:
"...pokud nejsou kotouče a destičky správně zahořené, se přenos
materiálu mezi nimi může odehrávat náhodně – následkem jsou nerovnoměrné nánosy a
vibrace při brzdění. Podobně, i když jsou brzdy správně zajeté, pokud jsou velmi horké nebo
po jednom dlouhém brzdění z vysoké rychlosti zůstanou aplikované i po úplném zastavení,
může na kotouči zůstat usazenina, která vypadá jako obrys destičky. Tento druh usazeniny se
nazývá otisk destičky (obr. 5) a vypadá jako by destička byla namočená do barvy jako razítko
a přitisknutá na povrch kotouče. Můžeme vidět perfektní obrys destičky na disku.
...
Litina je slitina železa a křemíků s roztroušenými částicemi uhlíku. Při zvýšených
teplotách se přítomné karbidy začnou formovat do mřížky. V případě brzdových kotoučů se
každý nepravidelný nános – vyčnívající z povrchu kotouče – zahřívá víc než okolní kov.
Pokaždé, když se čelní hrana některé usazeniny dostane rotací do kontaktu s destičkou,
lokální teplota se zvýší. Když tato teplota dosáhne 650 - 700ºC, litina pod usazeninou se
začne měnit na cementit (karbid železa, ve kterém se tři atomy železa sloučí s jedním atomem
uhlíku). Cementit je velmi tvrdý, velmi abrazivní a špatně odvádí teplo. Pokud toto nevhodné
použití pokračuje, systém vstoupí do sebedestruktivní spirály – množství a hloubka cementitu
se zvětšuje se zvyšující teplotou a stejně tak nerovnost kotouče..."

Přesně na tuto usazenou vrstvu jsem narazil na svých kotoučích a mohu říci, že to ani při podrobném zkoumání nešlo odlišit od zbytku povrchu kotouče. Teprve narušení usazenin kaleným břitem ukázalo rozdíl. Oškrábat to byla neskutečná práce. Mít soustruh, tak to také radši stočím.
Tohle samozřejmě není jediný zdroj informací o problematice "zkroucených kotoučů", v době řešení problému jsem toho na toto téma pročetl docela dost. A všechny seriózní zdroje i mé vlastní zkušenosti ukázaly pozoruhodnou shodu.

[Marek]

S těmi otisky destiček na ploše kotouče jsem se u mnoha aut setkal, ale nikdy to nebylo předmětem řešení. Brzdy brzdily a nekopaly. Tím ovšem neříkám, že to tak nemůže být.

Nebyl by nějaký přesnější návod či postup, jak se správně "zahořují" destičky? Přiznám se, že ač do aut dělám čtvrt století, tohle slovo jsem nikdy neslyšel.

[smajchl]

Kamos mi onehda vypravel jak chteli odtahnout porouchany mondeo co dlouho stalo a byl to prej solidni porod dostat desticky z kotoucu, bylo to tam slusne zazrany... a pak tam byly otisky na kotoucich pote co to odsekali sroubovakem

[JmJ]

Mi jednou prikvetla desticka na 2104 behem delsiho stani, otisk tam byl, nejaky cas to pri brzdeni v tom miste drhlo, ojelo se to a hotovo. Kazdopadne bylo citit, ze to spis drhne, nez ze to kope. Zvlneny kotouc je pocitove neco jineho. I kdyz si netroufnu rict, ze bych to vzdy od sebe odlisil.