Michal_Poland píše:RELACJA ZE ZLOTU
autor: emde (Michal_Poland)
Dziekuje za bardzo interesujace relacje i fajne fotki. Pisze prewód na jezyk Czeski, bo oczywiście Laďuša nie znajduje sie tutaj w tym czasie.
Koko Loko píše:Laďo, přeložit
.
No Laďuša je zjevně ještě stále poněkud indisponován po srazu
, tak sem dám překlad Emdeho příspěvku (Michal_Poland). Trochu polsky jsem se naučil léty sám, hlavně četbou letecké literatury. Tak doufám, že to bude co možná nejpřesnější. Laďa to pak může třeba zhodnotit
<Zpráva ze srazu
Vše začalo...Maďarskem. Kdosi někde(určitě LCH - LadaClubHungary) upozornil na mezinárodní sraz LCH. Uviděl jsem plakát, potom video upoutávku. Vypadaly super. Chvilka přemýšlení. Účastnívali jsme se na lomžinských srazech. Ty existovaly regionální (Lomža, Bialystok) a celopolské (Mirów-Bobolice). Kruci - je čas na sraz mezinárodní.
Jedeme do Maďarska! Ale Maďarsko je daleko (konec srpna). Mezitím u nás Laďuša založil téma o srazu v Čechách. Znovu chvíle úvah. Kurnik, jedu! Je třeba sbírat zážitky, dokud je člověk mladý. Možná, že ráno vyjdu z domu a spadne na mě pianino (zajímavá představa - pozn.překladatele). Nebo při návratu z práce přijde čelní srážka s Kamazem. Čert nikdy nespí.
Začal jsem přemlouvat lidi na LKP (LadaKlubPolski). A kupodivu našli se ochotní. Ne jeden, ale asi 3-4 lidi. Nikdo nejezdí rád sám. Jednak je smutno a pak v případě nehody... 23.květen 19:00 : nervózně chodím po pokoji, všechno dělám třikrát, abych nezůstal někde za hranicemi u cesty proto, že něco chybělo. Čert nikdy nespí, ale to už znáte. Zvoní Čokoláda. Zklamává mě, že nakonec nepojede. Má kupovat 2102 a to právě v sobotu. Přeje příjemný výlet a po chvilce se ptá, jestli by bylo jedno místo. No děláš si srandu normálně, ne? Nato se dozvídám, že pojede Čarek (Czarek) z Radomska se svojí samarou. Taky Křišek (Krzysiek) Fleszer, ale "plasťákem". Nakonec Walery, kterého mám vyzvednout v Czenstochové. Fajn výprava, bude veselo! 22:00 - už několik desítek minut vyhlížím směrem k hlavnímu městu. Moje 2107 je svěží po výměně oleje, filtru a svíček. Vychutnávám si dobrodružství a zatím správně míjím Varšavu. Bohužel, už se stalo asi tradicí, že místo na Katowice odbočuji na Lódž. Snad únava po práci, snad tisíc zpráv o srazu v hlavě. Nehledám už cestu zpátky, ale rozhoduji se jet přes Lódž. Ještě nikdy jsem tam nebyl. Lódž mě vítá ... výtluky. Je jich tolik, že po chvíli si vzpomenu na ukrajinské silnice. Navíc dojem z noční Lódže - je o strach zastavit na dolití oleje (naneštěstí ta moje žere, a to ne málo). Opouštím Lódž. Cestou se zastavuji na parkovišti tiráků a osobáků na dolití. Nezhasínám ještě motor, a zvedám kapotu. Cosi se trochu ozývá...jak se později ukázalo, nepatřičně. Čekám, až trochu zchládne, dolití oleje a jedeme dál. Pod Czenstochovou tankujeme. Vypínaje motor jsem zjistil, že zpod kapoty stoupá trochu kouře. Oho, no to je pěkné... Tankuji a zajíždím stranou. Kapotu nahoru a co - trochu chlad.kapaliny kolem. Dobrá, vracím se na pumpu a dokupuji kapalinu a dolévám, jen co je třeba. Do Czenstochové dojedu. Pak se něco vymyslí. V Czenstochové se setkám s Tomkem, jedeme k němu. Díry asi ještě větší, než v Lódži. Informuje mě pak, že tudy nikdo nejezdí. Asi už vím, proč.
Zvedáme kapotu, díváme se, co se děje, voláme Čoko. Společná diagnóza zní: vodní pumpa mele z posledního. Béžovka už tam zůstane. Nemá smysl jet s ní dál a riskovat. Škoda, kolik dní okrašlování zevnějšku i uvnitř. Ale co, aspoň to mám udělané. Máme k dispozici 2103 nebo 2107. Volba padá na sedmičku, je odolnější. Jedeme do Legnice pro Wadima. Cesta rychle ubíhá, jedeme po placené dálnici. Na místě u něho pobydu pár desítek minut, posilujeme se (díky!) a jedeme dál. Cestou se připojuje Čarek v samaře. Přijíždíme na hranice. Tankování, měním část peněz na koruny a vjíždíme do České republiky. Protože nemáme oprávnění k jízdě po placených českých dálnicích, na což je nutná placená viněta, zadáváme do navigace cíl naší cesty - Mnichovo Hradiště, a jedeme vedlejšími silnicemi. Prima pohledy. Charakter českého venkova je odlišný od polského. Tak nějak... čistější, upravenější. Coby fanda motorizace z dob PLR vyhlížím staré škodovky. Pár jich je, hlavně 120 stojící na dvorcích, viděl jsem i jednu 105, trabanta a krásnou škodu spartak. Z náklaďáků tatry, z autobusů pěknou karosu. Objevil se i fiat 126p, ale až na zpáteční cestě. Přijíždíme na letiště - prázdno. Jakási dvojice vyjíždí, míjejíc nás. Na letišti jsou rozmístěny věci, bude se tu něco dít. Ale až zítra. Vyjíždíme a tu... zamknutá závora. To asi tamti! Nevím, jestli nám to udělali naschvál, nebo je to nařízení, ale jsme zamknuti na ploše. Hezké!
Naštěstí zezadu letiště je výjezd. Vyjíždíme polní cestou a jedeme už bez závad do kempu. Tam se v rámci možností dohadujeme s paní ohledně noclehu a vjíždíme s auty na trávu. Mezitím se setkáváme s Laďušou a ostatními účastníky srazu. V mezích možností a jazykové bariéry si vyměňujeme pár slov a odebíráme se stavět stan (?), jenž přivezl Wadim. Šlo nám to dobře, o to víc si užíváme malého grilu. Šťastni, že jsme dorazili na sraz a najezeni končíme s pivem a znaveni jdeme spát. Laďuša a kolegové z Čech nás ještě zvou na Lada-pivo, ale už není sil. Sorry kolegové, až příště.
Chtěl jsem se po cestě pořádně vyspat, tak jdu na "lůžko" první. Ráno první vstávám, nejen, že zmrzlý, ale prostě ne dost vyspaný na tvrdém. Ale copak to může být jinak, když se spí jen na dvou dekách a ve spacáku? Rychle vstáváme, upravujeme se, snídáme a balíme. Rozhodli jsme se, že po srazu na letišti pojedeme hned domů. Bohužel naše zásoby hotovosti neumožňovaly naši účast v kempu poslední noc. Jedeme na letiště. A tady by měla přijít pauza s odkazem - "viz fotky".
Bylo to opravdu super! Žádnými slovy se nedá popsat pohled na desítky starých i nových lad na jednom místě. To se prostě musí vidět na vlastní oči! Zaměřuji se víc na focení, a bylo si co prohlížet! Kromě prohlídky všech modelů lady, počínaje "kopějkou", sraz nabízel atrakce jako sprint, slalom, ukázky možností závoďáků, pálení gum, hromadu upomínek i náhradních dílů (Čoko koupil dvě směrovky na 2101 prakticky zadarmo), předvádění fotek atd. Nemalý rozruch vzbudily dvě Češky, které se rozhodly soutěžit ve slalomu. Všichni vše odhodili a šli fandit. Pomalu se blížil závěr programu. Ještě rozdílení cen a diplomů. Mezitím na plochu letiště vjíždějí opozdilí Němci, včetně nové 2107 s masakrálně nízkým proběhem km. Organizátoři končí den soutěží a my s velkým smutkem vyrážíme do Polska. Ještě srazová kolona (spanilka), kterou míjíme na zpáteční cestě. Po překročení hranic se loučíme s Čarkem, jenž nás informuje o slabém dobíjení na své samaře. Na to mám svůj telefon, něco se vymyslí. Zatím jedeme za Tomkem pro vodní pumpu (díky!). Čarek volá, že už musel zastavit na cestě. Upravujeme trasu návratu a pravidelnými výměnami akumulátorů umožňujeme klukovi dojezd domů. Do Czenstochové přijíždíme v neděli nad ránem. Máme opravovat porouchaný díl (Béžovky), ale v tak nelidskou hodinu to nemá smysl.
Rozhodujeme se udělat to až po několikahodinovém zdřímnutí. Díky nadlidskému úsilí Tomka, jenž se - nemocný a unavený - hrabal pod kapotou, i vydatné pomoci otce opravujeme auto. Je čas vyrazit na cestu zpět. Po cestě nás mnohokrát lákají dámy lehkých mravů, určitě se jim líbila Béžovka. Držím peněženku pevně u sebe, protože nevím, kolik toho auto ještě spotřebuje. V Lomži se hlásím kolem 16.hod. Znaven usedám před počítač, prohlížím si první fotky ze srazu, obědvám a ...rychle usínám. Už bylo na čase.
P.S.: Velké díky mým společníkům na cestě a Čechům (i Slovákům - pozn.překladatele) za velmi dobrou organizaci srazu. Doufám, že to nebyl náš poslední sraz v České republice.
Emde (Michal_Poland)>
Ani jsem nečekal takový ohlas, to se budu muset zamýšlet častěji 
Tak na příště se polepším a budu číst pořádně. 
Přesto se může stát že ne každej si to přečte a bylo by proto lepší výslovně vyhlásit ten kanál. 
►Stodolní II◄ 
Uctívač Vana Tallinnu. Propāns-butāns! 
keréklampás 
