clanek o elektrine - napet vs vykon vs spotreba

[vik2]

dostal se me do ruky tento clanek. Elektrine moc nerozumim. rad bych zdejsi elektrikare pozadal o zhodnoceni. je to hovadina, nebo neni....



Pročpak - Hoří má panenko?
2011 Petr Novák

Zavedli k nám elektrický proud…

Vy máte doma elektrický spotřebič. Neříkejte, že ne, každý ho má, dokonce ne jeden, ale celou spoustu. Ale zůstaňme u toho jednoho. On je sestrojený tak, aby v širokých mezích kladl stejný odpor protékajícímu proudu, a navíc funguje nejlépe při určitém napětí. Bejvávalo, že parametry napětí v naší síti byly v hodnotách 380/220V.Teď už ne.Nápadeček se zrodil v Německu, protože
šlo o spolehlivé vykrádání peněženek občanů, vláda ho uvedla roku 1987 úplně potichoučku i u nás do praxe a změnila parametry sítě na 400/230V a navíc rozšířila toleranci z dřívějších 8% na 10%, takže dodavatel se může pohybovat v mezích od 360/208 do 440/254V. Je jasné, že pravda vadí, a když se jí dopouštím, mnozí se budou snažit usvědčit mne ze lži. Mají na to peníze a sluhy od tajných služeb po kohorty právníků, také noviny, rozhlas a televizi, mají zkrátka všechno – kromě pravdy.

Takže já bych začal něčím zdánlivě nepatrným a nedůležitým a zvolím něco, co si každý z nás může kliďánko ověřit. Multimetr mám na dosah ruky, nastavuji. Je 18.12.2010, čas 20.20. Měřím a napětí v zásuvce činí 235V. Multimetr si může opatřit každý a měření je snadné. Naměřená hodnota není vysoká, když si prohlížím záznamy o sérii 18-ti měření z intervalu 27. 9. 2009 až
12. 2. 2010, je průměrné naměřené napětí 238,5V v rozpětí od 231 do 245V. Nenudím vás? Viďte, že ano? Tak já s tím přestanu a začnu o něčem ještě horším.

Teď k principu fintičky: Lidé měli spotřebiče, které jsou hospodárné při 220V a když do nich pustíte v průměru 230V, sežerou navíc (zbytečný) výkon o velikosti 9,3%, takže aniž by vláda hnula prstem, zdražila lidem elektriku o 9,3% - a neinformovala je o tom. Navíc jsou spotřebiče stavěné na určité parametry a dlouhodobé přepětí nevydrží, shoří a občánek maže do krámu
a koupí si za své penízky nový spotřebič. To je tedy vláda za všechny (naše!) prachy, že ano?
Od roku 2009 vstoupila v platnost norma ČSN 330121 a i v naší síti napětí poskočilo stejně, jako v Německu. Samozřejmě potichoučku, přece nebudete lidem vykládat, že jim zdražíte elektriku v průměru o 9,3%? No ale podívejme se na některé technické důsledky. Řekněme, že máte někde žárovku 100W - a ona najednou spotřebuje v průměru 109,3W a navíc, na takové nominální zatížení není sestrojená a brzy zkolabuje (při průměrném naměřeném napětí 238,5W vás vláda okradla o 17,5% platby a žárovka shoří ještě dřív).
Podnikáte? Tak podnikejte. Koupil jste jeden provoz a máte v něm sklad nebo dílnu. A jste úspěšný, takže začínáte pěkně štvát bolševika, který dělá totéž, protože mu to soudruzi po převratu přiklepli. Zvedne tedy telefon a do sítě vašeho nového provozu, která je konstruována na 380/220V, najednou proudí o 32% větší výkon - a už hoří, plameny šlehají do výše, hasiči houkají, voda teče nebývalým proudem! Všimněte si, že u nás pořád někde hoří. I trolejbusy nějak záhadně víc než kdy často hoří. Vyšetřovatelé dospějí k názoru, že chyba byla v rozvodné síti - a nic! Pojišťovna se na vás následně vybodne (kulantně řečeno) a nic vám nedá.

Když naši vládnoucí filutové viděli, jak jsou lidé hloupí a nechají se v oboru energie okrádat jako jehňata, jejich sebevědomí se zvedlo a vymýšleli dál. Využili povolenek na emise (o tomhle podfuku byste měli vědět, a jestli ne, později si o něm počtete) a darovali spřáteleným firmám 100 miliard vašich penízků ve formě povolenek. Nejspíš docela nezištně, jak jinak, že? A prošlo jim to, takže pokračovali. Ve fotovoltaice. Dostali vás do situace, že budete zase platit víc, bude to něco pod pět procent. Poslancové se k tomu při veřejných projevech staví jako vyjevení jelimánci, ale nevěřte jim. Oni totiž, pokud jde o vykrádání vašich kapes, pracují v naprosté
shodě, tak říkajíc napříč politickým spektrem. Nejprve tedy sehráli hru,jako že hnusní fotovoltaici je oklamali a zdraží se o 10%, ale oni, hrdinové, zasáhnou a zdraží se jen o 5%. No nejsou k zulíbání? A to ještě mají v záloze excelentní lupičský nástroj jménem arbitráž a může se stát, že budeme všichni ronit krvavé energetické slzy.

Mohu uvést příklady i z jiných oborů, ale myslím, že tenhle stačí. Budete platit za elektriku a jiné komodity jako mourovatí a pokud jde o popsaný elektrický podfuk, opravdu si ho můžete snadno ověřit. Chce-li někdo měřit a hrát si s číslíčky, pak tedy výkon se změní podle vzorečku P = P0 x (U: U0)2. A právě druhá mocnina podílu napětí ukazuje, o kolik víc zaplatíte. Při přechodu z 220 na 230V odebere váš spotřebič o 9,3% výkonu víc a vy to zaplatíte. Fakt, nevymýšlím si.

Když jsem byl kluk a vlastnil krystalku a později i jednoduchý tranzistorák a další hračičky, měl jsem starý voltmetr, z Metry Blansko. Neměl izolované kontakty a každou chvíli mne praštil, ale byl dost přesný. A tak vím, že tenkrát bylo v síti podpětí. Norma umožňovala výrobci jít až na 202,4V, ale tak daleko to nikdy nedošlo. Mez byla někde na 215V, ale tehdejší spotřebiče,
třeba první televizory, byly na podpětí citlivé a tak si lidé kupovali ještě stabilizátory napětí. Občas dnes měřím a v síti jsem zatím nikdy nezjistil podpětí, vždycky jenom přepětí. A přepětí znamená, že spotřebiče polykají více elektřiny a ta se musí vyrobit a zaplatit a výroba se neobejde bez devastace prostředí. Proto také dnes mnohé firmy nabízejí stabilizátory proti přepětí, protože všechno, co je dnes na elektriku je sice deklarované na již zmíněných 380/220 V. Protože to ale není pravda, shoří vám tu žárovka, tu rychlovarná konvice, občas vypadnout jističe, ale také, vám může shořet celý dům. A jak již bylo řečeno, vyšetřovatelé dospějí k názoru, že chyba byla v rozvodné síti! Pojišťovna se na vás velmi taktně vybodne (kulantně řečeno) nic vám nedá a ještě můžete být obviněni z veřejného ohrožení z nedbalosti. Stačí?


(c)2011 Petr Novák

[Luděk Musil]

Z ekonomického hlediska případně hlediska bezpečnosti se to zdá být docela jasný.
Položím však otázku: to, co je na začátku baráku (hodiny ) měří co? 220 střídavýho nebo 235 střídavýho a jak to převádí na analogovou (a následně fakturační) hodnotu?
Myslím si, že je to krásně napsaný, ale určitě tam jsou věty, které nelze brát jako fakta. L.

[Cory]

No ja neviem, ale to zdvihnutie napatia bude mat suvis aj s tym, ze mame doma 10x viac spotrebičov, ako kedysi. A chcel by som vidieť na aku hodnotu by potom klesalo napatie v špičkach, napriklad ked pridu ludia domov z prace - pracky, TV, PC, žehličky, kurenie, ohrievanie vody atd, atd...

[Teepee]

Když jsem, byl malý, tak nebyla mikrovlnka, počítač a rychlovarná konvice, jinak vše ostatní jsme měli.
Co tehdy neexistovalo, byly Stand-By spotřebiče, a těm vyšší napětí asi taky pomůže "roztočit" hodiny.
A opačně, dnes si pustit elektrické topítko považuji mimo platnost Nízkého tarifu za projev luxusu, takže těch co se jen tak trochu ohřejí, asi ubylo.
A co takový elektrokotel, kolik to představuje mikrovlnek a rychlovarných konvic, Nebo AKUmulační kamna? Zkrátka, tím že je výrazně více spořebičů to asi nebude, domácnosti až tak výrazně více nespálí. Navíc by existoval jasný důkaz, celoplošná výměna hlavních jističů a navýšení jejich hodnoty. To se neděje.

Hodiny jsou dnes digitální, asi záleží na provozovateli PDS, jak moc s jejich výměnou pospíchá. Nám je dali sami od sebe, bez ohlášení.

Ale co mi není jasné. Když je v Německu vyšší napětí a u nás není, to jsou jako na hranicích, kde přecházejí dráty nějaké závory a někdo tomu "proudu" řekne, tady odsud musíš mít vyšší napětí?
A stejně tak v trafačkách někdo přišel a otočil knoflíkem z 220V na 240V?
Čím toho docílili, že plíživě zvedli napětí v síti? Museli by existovat nějaké oddělovače atp., nebo máme tu nějakého specialistu na řízení distribuční soustavy, který nám to objasní?
viz schéma distribuční soustavy a další podobná: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.n ... -n_2012-05

[dvk]

Přes hranice se elektřina transportuje při napětí řádu stovek kV

[Teepee]

Přes hranice se elektřina transportuje při napětí řádu stovek kV

Ano VVN, 400 kV které se pak transformují na VN a pak na NN. Je to vidět v mapce, na kterou jsem dával odkaz.
Kde tedy dochází k tomu zvýšení cílového napětí. Na trafu se dá točit knoflíkem? Museli tedy vyměnit některé prvky PDS?
Když jsme vedením propojeni s tím zlým Německem, pak v soustavě VVN musely být napětí vždycky stejná a muselo se to hnout až při převodu na NN.
Je tu někdo, kdo tomuhle rozumí, PDS a její regulaci zná?
Protože mám pocit, že bez jasného vysvětlení budeme pořád u spekulací.
Objektivním faktorem bude výše napětí v zásuvkách to ano, ale mně jde o to, jak někdo zvedl to napětí?
Není to jen o tom, že už se to neztrácí v tenkém vnějším hliníkovém vedení NN, ale přenosová soustava se různě modernizuje?

Stejně jako VIK2 bych uvítal vysvětlení od někoho, kdo o tom něco ví a má srovnání s tím jak se to dělalo 20-30 let zpátky.

[Petr HC]

Z ekonomického hlediska případně hlediska bezpečnosti se to zdá být docela jasný.
Položím však otázku: to, co je na začátku baráku (hodiny ) měří co? 220 střídavýho nebo 235 střídavýho a jak to převádí na analogovou (a následně fakturační) hodnotu?
Myslím si, že je to krásně napsaný, ale určitě tam jsou věty, které nelze brát jako fakta. L.

Rozhodně se podepisuji pod to,co zde píše Luďek.
Změna 220/380 na 231/400 proběhla v celé Evropské energetické soustavě, jejíž součástí jsme i my. Současně probíhala a probíhá úprava nových spotřebičů na tato napětí, takže jmenovitá napětí jsou 230 a 400.
Všech tepelných spotřebičů (největší položka ve výdajích domácností) se netýká zvýšení příkonu, poněvadž o co více momentálně odebírají, o to kratší dobu mohou být v činnosti. (kWh se přímo mění na kCal), které vlastně platíme.
Všechny asynchronní motory odebírají činný proud, (který platíme) podle zatížení na hřídeli.
"Jalovinu", která poněkud stoupne domácnosti neplatí a velkoodběratelé ji kompenzují.
Samozřejmě, poněkud stoupnou ztráty na přívodech ke spotřebičům, ale to bude zanedbatelné.
Netvrdím, že nejsme okrádáni jinými výše popsanými "mazanými" způsoby, ale že by bylo důvodem jen zvýšení napětí považuji za velice nesprávný výpočet (přes kWh) a odhadoval bych ho tak na 1-2 %.
Ještě poznámka k těm trafům - netočí se knoflíkem, ale všechna trafa mají na primárech i sekundárech odbočky, kterými se dá mnohé upravit.
V elektrárnách stačí přibudit alternátory a je "vystaráno". Točit se musí stejně rychle, poněvadž tím je dána frekvence 50 Hz, která se dodržuje v rozmezí 0,5 %.
A pokud jde o problém hliník-měď - bylo to vždy redukováno průřezem, takže tady se ztráty buď nezměnily nebo se spíše zvyšují poddimenzováváním průřezů nedostatkové a drahé mědi.
Vadou hliníku bylo spíš jeho "tečení" pod tlakem a tvorba "článku" ve styku s jinými kovy ve vlhku.

[Laďuša]

Ten článek je dost tendenční. Tolerance dycky byly a jsou, ňákých pár voltů sem nebo tam spotřebiči neublíží. Záleží na umístění odběru vůči trafu, soused na začátku vesnice bude mít víc než na konci. Navíc trafa nejedou na jmenovitej, ale na vyšší hodnotě, prostě na vedení jsou úbytky. Zrovna před chvilkou jsem se vrátil z exkurze, byli jsme na napájení střídavý trakce, tak jsem tam koukal na ňáký budíky a stodesítka jela na 115 KV. A ňáký hoření a častý vypadávání jističů? Kvůli nárůstu napětí o pár voltíčků? Kdo z vás něco takovýho pozoroval? Já teda ne a starý spotřebiče slouží vesele dál. Když se nad tim zamyslim, tak při vyšším napětí mi na danej výkon stačí menší proud, čili přes konkrétní jistič by se dalo procpat větší výkon. No, moc se radši zamejšlet nebudu, čte to tu Petr HC a ten by mě taky moh pěkně vyhlásit
Hořící trolejbus je taky dost zajímavej příklad, neb jeho síť je od běžných rozvodů zvlášť (ne úplně, měnírny se napájí z dvaadvacítek) a navíc stejnosměrná. A zrovna tam to zvýšení napětí proběhlo, neb běžná jmenovitá hodnota je 600 V (Plzeň napájí 650 V), ale modernější či mladší provozy jsou na 750 V. Trošku rozdíl, ale ty trolejbusy jsou úplně stejný ať na 600 nebo 750 V. Problémy může způsobit paradoxně třeba moderní trolejbus při rekuperaci, kdy zvýší napětí, tušim k devíti stom voltom, aby přetlačil síť, ale špičkově pak prej i dost přes kilovolt. Sice třeba v řádu milisekund, ale odpálený měníče na jiných vozidlech v daným úseku se vyskytly.

[Stanley__001x]

Z mého pohledu mě to přijde jako hovadina.
Změna napětí z 220/380 na 230/400 byla, jestli si pamatuju na školu, zapříčiněna vztupem naší distribuční soustavy do evropskéro společenstí distribučních soustav UCPTE (před tím jsme byli ve východní soustavě Mír) , toto spojení ssebou mělo i jisté podmínky, jednou z nich bylo i zvýšení napětí v koncové síti nebo třeba srovnání kmitočtu sítě (jeho stálost) na které jsou třeba závislé elektrické hodiny, které se už dneska nemusí seřizovat....
Vliv na větší podniky toto zvýšení napětí nemůže mít žádný, natož aby docházelo kůli tomu k nějakým požárům každý odběratel od nějakého příkonu řekněme 400kW má svoje trafo, na kterém podnikový energetik může měnit napětí pomocí odboček jak psal Petr HC a tak srovná kolísání během třeba energeticky náročnější výroby, ono totiž trafo vlivem zatížení "ubírá" napětí. Vyspělejší trafa (novější) mají tuto regulaci s vhodný řídícím systémem automatizovanou.
Podpětí je vždy horší jak přepětí, zvlášť třeba pro indukční motory. Proto je v zásuvce většinou vyšší napětí než je jmenovitýh 230V, protože se síť NN projektuje k nějakým 80% jmenovitého zatížení, které ovšem nebývá moc často, proto jsou trafa načepovaný na vyšší napětí, aby při odběru těch 80% dodrželi oněch 230V. Bez tohoto zatížení je samozřejmě napětí vyšší.
Jen jednou jsem se setkal s napětím přesahujícím 239V a to bylo v lokomotivním depu,když ve dvě všichni odešli z práce.
V normách ČSN jsou uvedeny maximální úbytky napětí pro dané spotřebiče, myslím že pro zásuvkové okruhy nemá být úbytek větší než 2,5% tj 224V a třeba boiler nemá mít větší úbytek než 5% (bez záruky) tj 218V . To by o víše uvedeném textu taky říkalo své.
A nakonec za své peníze dostaneme stejný elektrický výkon, to znamená že nám žárovka při vyšším napětí žere víc to ano, ale taky víc svítí (a topí samozřejmě), elektrická kamna topí víc to samé z ohřevem na elektrickém vařiči. Nevím jak v elektronice, tam bych to viděl na převod na teplo, které sice není nejideálnější, ale v zimě se hodí.
Sem se nějak rozohnil koukám

edit.
Laďuša byl rychlejší. Měnírny jsou oddělené trafama ať už na dvaadvacítce nebo na stovce. Každé trafo ať už 400kV, 220kV, 110kV, 35kV, 22kV a bůh ví jaké další má regulaci napětí!!! Takže záleží na obsluze, systému, co z něj leze.

[valda1971]

Nejsem odborník, ale i jako "bastlíř" se přikláním k pravdě, že například žárovka má nižší životnost (+ plno jiných spotřebičů) a to procento svítivosti navíc je zanedbatelné. Jak jsem psal jinde, už mne nebavilo pořád kupovat žárovky do akvára, tak jsem je podžhavil, na svítivosti jsem to nepoznal, akvárium také ne a poznala to moje peněženka když jsem přestal kupovat žárovky

[Luděk Musil]

Ano, tohle je jedna z mála pravd, které autor (Novák) ve svém článku uvádí. L.

[Stanley__001x]

Ano, žárovky které jsou na 230V nevydrží 240V trvale, proto tu máme žárovky na 240V třeba http://www.massive.cz/standardni-zarovk ... ra-p-1129/ nebo jdou(šli)sehnat i na 250V. Na 250V jsem dávali v tom depu do vrátnice třeba...
Dnes má skoro každý úsporky nebo led nesmysl a tam to je jedno.
Neříkám že by nechtěli lidi ojebávat na každém kroku, to oni chtěj, ale tady mě to přijde dost scestná vize

[MartasBrno]

Je to celé pěkná hovadina, milý pisálek by zasloužil slušivou košilku.

Hned v první větě kecá kraviny

Všechen výkon, který si koupíte vám taky zůstane. Například topení, nebo ohřívač na vodu bude mít vyšší výkon, takže vodu nahřeje rychleji a dřív vypne

Elektronické zařízení odeberou vždycky stejně, mají vlastní regulaci napájení.

Žárovky se odjakživa prodávaly pro napětí 220V, 230V a 240V aby si každý mohl koupit tu která mu svítí dobře a dlouho vydrží

Nakonec nevím, kde vzla dotyčný tu toleranci 8%. Já se učil +-15% za stara a nově -15+10%, což je snad ještě lepší. Jestli se nepletu, tak rozptyl starého napětí mohl být 187 - 253V, kdežto dnes je pouze 195 - 253V. Nekecám?
Mimoto při vyšším napětí jsou menší ztráty na vodičích, takže vlastně elektřina zlevnila o ty ztráty, které se po novu neuplatní

Celé mi to připomnělo jednoho bohatého nevzdělaného muže důchodového věku, který tvrdí, že rychlovarná konvice vyjde na provoz hrozně draho, protože hodně žere. Ale jenom chvilku!!! - to už nevidí

Konečně jsem to dočetl.
Autor plete všechno dohromady, je úplně mimo. Už hodně dlouho se vyrábí spotřebiče pro 230V, navíc téměř vše má i obojetnou zástrčku kompatibilní s českou i německou zásuvkou. Neúrekom je taky spotřebičů, které pracují od 90V do 250V. A k těm požárům: Pán je momi jiné asi i hluchý, nebo nepozorný. Závady nebývají kvůli závadě na rozvodné soustavě, ale na neudržované, zanedbané, nebo poškozené či místně přetížené domovní elektroinstalaci. Vzhledem k výskytu takových jantarů jako je on se tomu ani nelze divit, právě takoví diletanti způsobují neštěstí.

[zelvotron]

Článek vhodný zejména pro skalní fanoušky konspiračních teorií, netvrdím, že nás stát nebírá, kde může, ale pán je slušnej paranoik. Mimochodem v zásuvce mám 228 voltů.

[Laďuša]

No je vidět, že autor, no, možná o tom něco málo ví, ale jestli jo, tak to zneužívá přesně tak, jak to tvrdí o těch zlodějích a snaží se čtenáře prachsprostě rozvášnit. Hnus, měl by dostat zpětnou vazbu

Jinak u mě v zásuvce 232 V. Ptal jsem se energetika na tolerance, prej +-10%, dřív bylo +5-10%.