
A eště sem taky hodim pár (doslova) úspěchů, kdy jsem včera po tejdnu zas vyjel na bojiště. U tý první hry mě zvlášť potěšilo to, že jsem dal 850 životů dole Tigrovi P, což je, zvlášť zepředu, pro šestkovej střeďák v podstatě neprostřelitelnej tank. A u druhý sice 7 zničených strojů, ale 2 mi vyžrali spoluhráčí na poslední ránu. Škoda, moh jsem si dát rekord. Jojo, někdy je to fajn, když nepřítel (např. KV1-S nebo Tigry to dělají často) podcení malej střední tank, kterej je hbitej a dokáže střílet celkem rychle a přesně. Neni to sice žádnej zhasínač, ale pokouše pěkně. Ostatně, ty rozdaný poškození v tutěch dvouch bitvach nejsou špatný na takovej lauf, co dává většinou pod 200.
Ať žíje T-34/85!


