Neobvyklé příhody- různé

[Freedom]

mě se včera prozměnu na D1 povedlo si popovídat s policajtama a nebýt u toho pokutován to je asi moje nejlepší příhoda co sem za poslední 3 měsíce měl jen zkoukly známku a platnost STK všimli si mého pitbulla tak se ptaly zda nemam štěňátka a nechali mě jet

[plavec]

Freedom, Ty seš přímo nevyčerpatelná studnice příhod.

[Freedom]

Freedom, Ty seš přímo nevyčerpatelná studnice příhod.

já sem hroznej co ? je to zvláštní celej rok se člověk nudí a od koupě Lady to jde jedno podruhém teď prozměnu vyklízim garáž tady v Brně a první co se mi povedlo bylo prošlápnout jedno prkno do garážního tunelu, nikdo mi neřek že sou prkna ztrouchnivělí

[plavec]

nikdo mi neřek že sou prkna ztrouchnivělí

Neptal ses

[Míra151]

Jeden z příslušníků zavolal na služebnu ať mu zjistí, kde jsou v Mělníce majitelé Wartburgů. Dostal asi pět adres a jeli jsme je hledat. Teprve u třetí adresy byl někdo doma, ale neměl díly. A jak to bývá, poslední možnost je ta správná. Majitel, už starý pán, je neměl doma, ale v garáži na druhém konci města a byl ochotný mi je prodat. Jenomže velmi špatně chodil a byl ke všemu nastydlý, tak ho manželka nechtěla pustit.

Hlídka VB nás ochotně dovezla tam i zpět a ještě mi po celou dobu opravy svítila na práci.
Majitel za díly nakonec nic nechtěl, protože je sám prý dostal a tak se rád rozdělí.

Často si na to vzpomenu a občas se také rozdělím.

Až mi slzička ukápla. Mám obavu, že v nynější době plné shonu a honbě za mamonem a kdoví jakými jinými svinstvy je takové jednání příslušníků, potažmo dárců téměř nemyslitelné. První případ bych označil za velice nepravděpodobný, s druhým se lze občas ještě setkat, ale tam je člověk potom spíše za blázna.

pánové, když jsem jel večer se svojim Zetorem 4011 a spálil jsem obě žárovky v předu,zjistil jsem že nic nevidím a uprostřed lesa na silnici při opravě projelo policejní auto.
Po několika metrech se otočilo a už jsem hledal doklady a chystal řeč co zas budou chtít
Jenže oni dojeli a ptali se jestli nechci s něčím pomoci a posvítit třeba baterkou
Nechápal jsem

[Martin H.]

Jeden z příslušníků zavolal na služebnu ať mu zjistí, kde jsou v Mělníce majitelé Wartburgů. Dostal asi pět adres a jeli jsme je hledat. Teprve u třetí adresy byl někdo doma, ale neměl díly. A jak to bývá, poslední možnost je ta správná. Majitel, už starý pán, je neměl doma, ale v garáži na druhém konci města a byl ochotný mi je prodat. Jenomže velmi špatně chodil a byl ke všemu nastydlý, tak ho manželka nechtěla pustit.

Hlídka VB nás ochotně dovezla tam i zpět a ještě mi po celou dobu opravy svítila na práci.
Majitel za díly nakonec nic nechtěl, protože je sám prý dostal a tak se rád rozdělí.

Často si na to vzpomenu a občas se také rozdělím.

Až mi slzička ukápla. Mám obavu, že v nynější době plné shonu a honbě za mamonem a kdoví jakými jinými svinstvy je takové jednání příslušníků, potažmo dárců téměř nemyslitelné. První případ bych označil za velice nepravděpodobný, s druhým se lze občas ještě setkat, ale tam je člověk potom spíše za blázna.

Tohle kdysi nebyl problém. Lidi k sobě měli tak nějak blíž, alepoň já to tak cítím..v těchto dobách, když mi bylo 20 jsem po československé republice jezdil pracovně s Avií, spíš jsem si jako student přivydělával, bylo to něco jako dnešní PPL i když tenkrát pod ČSAD, nikdy jsem neměl problém ve tři ráno zastavit u stojícího auta na krajinici a zeptat se, zda není něco potřeba. Dneska už bych se 10x rozmýšlel.. . Když jsem neměl bloky na naftu obešel jsem parkoviště, "za tejden pojedeš stejnou cestu, tak nám je vrátíš", nebyly mobily, nikdo nechtěl adresu, občanku...za tejden na stejným místě a čase vše vyrovnáno, "až budu potřebovat někdy já, tak mi to oplatíš"..je to dneska nějak jinak a zdá se mi, že horší .

[Míra151]

souhlasím

[Marťas]

Martin H., Jo, i přez všechny technologie, které dnes zkracují vzdálenosti jsou si lidi vzájemně dál

[ger007]

mno s plocajtmi mam aj dobre aj zle skusenosti, ta zla je ta ze ma pravidelne pokutuju skoro kazdy mesiac za to ako parkujem ako rychlo jazdim ci za jazdy telefonujem a potobne hluposti, ale to len MESTSKY ktory si tym predpokladam honia ego na starom srote.
co sa statnych tyka dostal som defekt a ostal som stat v odbocovacom pruhu, bolo to v meste a v noci, premavka nic moc ale predsa len bola, dak som pustil smerovky, obliekol som vestu, trojuholnik som ani nedaval hovorim si za 5 minut je vytarano, vytiahol som rezervu z kufra, zdviham auto a zrazu vidim jak sa blizia policajti, hovorim si no v pici dojebu ma ze som nedal trojuholnik, ze tu stojim jak drbo ... ... oni zastavili pozreli na mna a hovoria : "defektik, netreba vam pomoct alebo nieco pozicat" ostal som zaskoceny cakal som flaster aspon za liter,hovorim ze vsetko mam ze to za chvilocku vymenim a hned padim do prec. policajt hovori: "dobre tak si za vas stupneme a pustime blikacky nech do vas nikdo nenajede" tak som sa slusne podakoval vymenil koleso upratal veci do kufra, zamaval som policajtom a valil dom, keby taky pristup maju vsetci som nadmieru spokojny s policiou

[Hurikán]

Nedá mě to a musím podpořit Gerrův názor ohledně státní resp. městské policie. Pouze jednou jedinkrát se mě stalo, že jsem narazil na státního policistu - blba. Stále dokolečka se snažil něco najít a když už nebylo co, tak se zaměřil na známky na SPZ. Že prý "...známky jsou nějaké zamaštěné, odstávají jim okraje a tudíž jste je někde ukradl a nalepil si je na svou SPZ". Tohle mě vážně pobavilo. Nakonec celá záležitost skončila opsáním jeho osobníha čísla pro případnou stížnost a konstatováním, že se mě jeho osobní číslo nepozdává a že on tedy může být zase falešný policista.

Jinak jsem se u stáťáků vždy setkal s férovým a rozumným přístupem.

Zato s měšťákama si fakt užívám. Je to sebranka zamindrákovaných lidí, kteří se vozí po věcech a lidech, kde očekávají kladení minimálního odporu. Proto se jejich činnost v zásadě redukuje na obouvání aut (majitel je daleko a nemusí se s ním dohadovat) a na pokutování pejskařů za nenasazené košíky (většinou starší důchodci apod.).

[Saša]

"..je to dneska nějak jinak a zdá se mi, že horší .

Musím bohužel plně souhlasit !
Přidám také jednu skoro až neuvěřitelnou příhodu z cest o pomoci . "Psal" se rok 1987 a já jel do Prahy odvést kamaráda . V Litoměřicích na náměstí jsem píchnul zadní kolo . Dal jsem rezervu a vyrazil směr Praha. Vysadil jsem kámoše a otáčím se na mostě u tenisových kurtů (Štvanice) a najednou "prásk" bouchla duše (tá rezerva) . Dokončuji "manévr a odstavuji auto u krajnice kde ač je to neuvěřitelné píchám o hřebík další kolo , tentokrát přední .
Je sobota po 12h a v kapse necelých 50 korun a na autě píchlá tři kola ! Bezradně sedám na obrubník a nenapadá mne nic jiného než že budu muset počkat do pondělí až otevřou v servisu . Po asi 20 minutách se u mne staví řidič sanitky a ptá se co se stalo , vysvětluji a dostávám radu že by mi mohli pomoct v podniku zahraničního obchodu Motokov , že prý tam mají vlastní servis pro služební vozy . Saniťák mi radí jak se tam dostanu metrem a odjíždí .
Vyndávám tedy píchlou rezervu , sundávám přední kolo a kutálím je k metru . Po menších problémech na eskalátoru (pojízdné schody) kdy mi jedno kolo "utíká" a vbíhá do tunelu dorážím k budově Motokovu . V podzemních garážích je opravdu otevřený servis (neveřejný) . Vysvětluji co se mi stalo a chlap bez řečí nechává rozdělanou práci a bere kola k zouvačce . Vyndává duši z druhého kola a ptá se kde mám to třetí , říkám že v Holešovicích . Chlapík někam odbíhá a za chvilku přicází s doklady a klíčky od auta že prý si mám pro to kolo dojet že on nemůže protože mněl nějaké pivo . Na parkovišti mi ukazuje na podnikovou 1500 stovku .
Za asi půlhoďku su zpět a chválím jak to krásně tiše jede oproti mé 02 . Po vyndání duše je jasné že tohle zalepit nepude a dává mi novou . S donucením si odemne bere 30 korun . Pak chvíli klábosime než mne odváží jiný kolega s š1203 .
Kdo nezažil nepochopí . Klidně jsem mohl přehodit kola z "jeho" auta spokojeně odjet . Nevěděl jak se jmenuji ani odkud jsem !

[Veverka]

Tak já té poslední příhodě snad ani nevěřím,Zdá se mi to nereálný,kor ještě v Praze nebo jiným velkým městě.

[Martin H.]

Tak já té poslední příhodě snad ani nevěřím,Zdá se mi to nereálný,kor ještě v Praze nebo jiným velkým městě.

To, co napsal Saša je v Praze roku 1987 reálný, na to vem jed. Já jsem v letech 1984-1990 v Praze studoval a brigádnicky opravoval auta, jezdil s náklaďákem apod. Musím se přiznat, že hajzlové se najdou v jakékoliv době. Ale tenkrát jich bylo opravdu míň. Podobnou příhodu jsem zažil se svojí starou Octávkou, kterou jsem tehdy měl. Tenkrát mi nezištně pomohli pracovníci garáží ČST, dokonce mi půjčili 1203, abych mohl odvézt si věci na kolej. A taky po mě nic nechtěli, kdybych se s ní nevrátil...když jsem se ptal co budu za pomoc a opravu svojí Octávie dlužen, řekli mi, že půjdeme večer na pivo do Podolský restaurace.

[JmJ]

Ono je nutno dodat, ze tu opravu sasovych pneumatik tehdy zaplatil stat . Je to myslim nutne dodat, protoze to je prave ta vec, ktera mela/nemela neco do sebe a ktera ma myslim docela vliv na to, jak se lide v podobnych situacich zachovaji dnes.

Kdyby Sasa ty kola prehodil ze sluzebni 1500 a odjel, tak by z toho mel sice borec nejaky pruser, ale dost mozna ani moc nemel. Auto by nasel, nejak by si zaridil prehozeni kol a dovezl by ho na podnik zpatky. Z jeho kapsy by zrejme nic neubylo.

Dnes je majetek soukromy a lide si ho vice hlidaji. A jsou vice trestani ze spatne zachazeni s majetkem sluzebnim, neb odziceni sluzebniho auto v JZD Kockojedy se nepreposle pres 20 lidi "nekam nahoru", a JZD nedostane vozidlo nove, ale musi nove koupit ze sveho.

Kazdopadne ja jsem pro lidem pomahat a pokud muzu tak tak casto cinim, az z toho me okoli sili . V km sem na jednom vazu vymenil palec rozdelovace a vaz odjel zpet do brna, v zime na silnici ridim dopravu a podobne kokotiny. Zatim s tim zadnou spatnou zkusenost nemam.

A i lide nejsou lhostejni k tomu co je kolem nich. Nedavno sem prodelal jednu mensi nehodu a ze zacatku minimalne kazdy 2. ridic zastavil a kdyz nic, tak se ptal, jestli je vse ok. Nasledne byl povolan traktor, borec s motorovkou, orezali se keriky, vytahla se Micra na silnicim po premlouvani sbalili zachranci 200 Kc a bylo. Nemuzu si stezovat

[Křečík Barbuška]

Ono je nutno dodat, ze tu opravu sasovych pneumatik tehdy zaplatil stat . Je to myslim nutne dodat, protoze to je prave ta vec, ktera mela/nemela neco do sebe a ktera ma myslim docela vliv na to, jak se lide v podobnych situacich zachovaji dnes.

Čekal jsem kdy toto někdo vytáhne, dokonce jsem měl i vytipovaného jedince, ale ty jsi to být neměl . Dále to rozpitvávat nebudu, ačkoliv bych pár trefných protiargumentů měl ... .