Byl jsem z toho dne a cesty tak unavený, že jsem spal jako miminko skoro deset hodin v kuse. Ale musím říct, že to stálo za to.
Sraz se mi líbil. Především ze strany organizátorů to bylo zvládnuté s velkým přehledem a v rámci předem stanovených pravidel. Za to patří organizátorům můj obdiv a blahopřání - to je totiž alfa a omega úspěšnosti celé akce.
Především bych rád vyzdvihl dobře zvolené místo konání - nevím proč, ale ve srovnání s příbramským letištěm jsem se zde cítil poněkud "útulněji" - dále počasí, které bylo fajn a přálo zdaru celé akce, krásné vozy, lidi skvělí jako vždycky, nových tváří víc než jsem čekal a celková účast předčila očekávání i těch největších optimistů (osobně jsem očekával kolem 60 vozů). Líbily se mi i velice sympatické a poučné atrakce a akce (zejména mám na mysli hasičskou akci za bdělého dohledu záchranných složek IZS) a pěkné soutěže.
Zapřísáhl jsem se, že nebudu ladit motory a budu si sraz užívat. Chyba lávky - motorů bylo celkem třináct (jaké to krásné číslo). Nicméně pokud jsem alespoň někomu z vás mohl tímto svým konáním pomoci k příjemnějšímu pocitu z jízdy vaší Ladou, jsem za to rád. Musím se však ospravedlnit Samarácké sekci za to, že se na ně nedostalo. Slíbil jsem totiž pánovi s bílou Samarou (můj spokojený klient


Takže, přátelé - jen tak dál. Je vidět, že když se do toho opřeme, umíme s přehledem zvládnout i velký sraz s mezinárodní účastí - tím nemám na mysli jenom již pochválené organizátory, ale i všechny účastníky, kteří se chovali ukázněně a zodpovědně a svým jednáním tak přispěli k celkové pohodě. "Neúspěch" loňského příbramského srazu budiž smazán a považován za první a poslední "nezdar" a poučení, které se nyní zúročilo měrou vrchovatou. Takhle nějak si představuji SRAZ prastižní značky vozů se čtyřicetiletou tradicí.
Těším se na Jedovnici (Trnava bude pravděpodobně bez mé účasti, jsme na dovolené) a DĚKUJI.