Tomu asi nerozumím. Pokud je na autoveterána garáž s příznivými resp. ideálními podmínkami a moc se s ním nejezdí, resp. nemusí se s ním jezdit, tak udržení stávajícího stavu spočívá v čem?Hurikán píše:Ještě je tu i výzva: Ještě trošku vylepši a hlavně UDRŽ stávající stav dál do budoucna. To si myslím, že je výzva největší. Není až tak velký problém se opřít do práce a něco vybudovat. Daleko náročnější potom je, dosažený stav udržet dál v budoucnu.
Zamezit puchření pryžových částí?
Zamezení koroze kovových, nátěrem neochránitelných částí? (která ale v ideálních garážovacích podmínkách téměř nepřichází v úvahu)
Znečištění int/ext vozu vyřadíme, to prakticky nepřichází v úvahu, snad jen zaprášení a prach se utírá prachovkou ne?
Zamezení stárnutí "nátěrových systémů"?
Pak zbývá dofukovat pneumatiky, které ale stejně vyřadíme ze seznamu věcí na zachování, neb auto jistě stojí na nějakých konfekčních gumách bez nutnosti zachování. Na exhibice se pak nasadí něco exhibičního ne? (přemontování exhibičních kol za konfekční je jen manipulace s poměrně trvanlivými šrouby kol, které se při správném mazání prakticky neopotřebí.)
Jsem toho názoru, že jakákoli údržba vozu, který údržbu už nepotřebuje působí jeho zbytečné opotřebení, tedy že u autoveterána neplatí úměra, čím více se starám, tím více dělám.
Nebo zapoměl jsem na něco, resp má něco větší váhu, než si dosud myslím?