Část expedice hlásí návrat domů bez provozních škod a následků na zdraví!
Jednoznačně hodnotím Adama III. jako nejvydařenějšího ze všech. Nejen počtem celkově najetých kilometrů v terénu, ale i vším okolo!
Zdeňkovi a jeho rodině patří největší možný dík za bezkonkurenční pohoštění a občerstvení po "akci" a všem dalším za to, že se zúčastnili a vytvořili další srazový moment, na které se nezapomíná!
Druhá část expedice si stále ještě užívá večera na základně, Nivy odpočívají zaparkované u louky s výhledem a jistě se tam všem dobře daří!
Terénní vložka si zaslouží vlastní pasáž, ale nelze příliš popisovat, kdo to nezažil, stejně si to nikdy nedokáže představit. Řekl bych, že dnes si Nivy sáhly na vrchol své průchodnosti a všichni šoféři na vrchol dovedností. Na obou stranách do toho bylo vloženo naprosté maximum!
Pokud mi ještě někdy někdo bude tvrdit, že existuje lepší automobil vhodný do terénu stejné kategorie, váhy a koncepce, nebudu volit žádná opatrná slova, kterými mu odpovím. Niva je zkrátka predátor!
Můžou dřít nápravy o kameny, můžou být klády a větve narvané mezi nápravy, v kardanu, padat keře, lítat zástěrky, mlhovky, plasty, může být voda v kabině, motor v té vodě zcela ponořený, může se jet doslova bokem, vyjíždět téměř kolmé převýšení- NIVA ZKRÁTKA JEDE!!!
Není to žádné sci-fi, protože toto vše a ještě mnohem více, jsme dnes zažili a zážitky to jsou jedinečné!
Občas nastaly chvíle plné obav (přelití vody přes kapotu a 1/3 čelního skla při průjezdu hlubokou louží), beznaděje (dvě Nivy ze čtyř uvíznuté na rozbahněné cestě, mezi větvemi a loužemi) občas bylo nutné i kapitulovat, couvat zpět přes výmoly a bahnité koleje, ale o to příjemnější byly pocity vítězství po nějakém takovém prožitku!
Jak říkám, nelze popsat slovy praktické zjištění, že Niva je víceméně nezničitelná a hranice jejích možností jsou skutečně velmi a velice vysoko!!
Taktéž i samotné motory a převodovky Lada zasluhují uznání- o podmínkách a režimech, v jakých se dnes jezdilo, se málokterému "sedanistovi" a už vůbec ne leštěnkáři zdálo, a pokud ano, vzbudil by se hrůzou a politý potem, že to snad ani není možné! JE a všechno to přežije!
O to smutnější byl potom zase návrat, ale na palubě naší "bílé(červené) vrány" jsem měl Ladalovera, takže cesta lépe a veseleji ubíhala.
Díky všem ještě jednou!!
P.S. Až zpracuji svoje fotky, dodám.
Dostali jsme od mámy volno, ráda si od nás odpočine. Mám jednu prosbu, vzhledem k tomu, že nemáme vlastní NIVU tak se potřebujeme někam vetřít a to i s dětskou sedačkou, aby Ondra(6) v terénu nelítal po autě jak nudle v bandě. 
A právě tuten víkend se vypínat nebude, až pak
►Stodolní II◄ 
Uctívač Vana Tallinnu. Propāns-butāns! 
keréklampás 
