Stránka 1 z 1

ing. Miroslav Zikmund - 101

Napsal: pát úno 14, 2020 21:05
od Hurikán
Inženýr ekonomie, spisovatel, fotograf a filmař, světoznámý cestovatel hovořící 10 jazyky

Miroslav Zikmund dnes slaví 101. narozeniny!


:occasion4: :occasion6:

Přejeme mu mnoho zdraví a životního elánu do dalších let.

Je opravdu neuvěřitelné, že i nyní, v tomto věku, každý den pracuje buďto v archivu, nebo v muzeu. :prayer:

https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/cestov ... zpravy_ras

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Re: ing. Miroslav Zikmund - 101

Napsal: pát úno 14, 2020 22:44
od mušketýr
Já si ho nejvíc vážím za postoj vůči komunistům. A ta zpráva o stavu SSSR co poslal Stalinovi je fakt klobouk dolů :finga: :) :)

Re: ing. Miroslav Zikmund - 101

Napsal: sob úno 15, 2020 19:12
od Crocodile
Mám rozečtené jejich knížky, prvovydání z 50. let, zatím jsem přečetl Afriku, zajímavé a hodně doporučuju. Jedna z knížek je dokonce s jejich podpisy 4.12.1957. Je to dědictví v rámci rodiny, děda byl spolužákem s jedním z nich, v Praze.

Re: ing. Miroslav Zikmund - 101

Napsal: sob úno 15, 2020 19:56
od Hurikán
JJ, čtení je to opravdu moc pěkné. Nejenom, že jsou tyto knihy nabité všemožnými informacemi, ale jsou krásné i jazykově, kdy je použita vysoce rozvinutá, na dnešní dobu neuvěřitelně bohatá až košatá, čeština. Mnohé metafory či popisy nemají daleko k básnickému provedení. To, že v textu nejsou žádné stylistické, či pravopisné chyby nemluvě.

Mám doma všechny knihy, které kdy u nás vyšly. Poprvé jsem je všechny přečetl už na základce. Když jsem v hodinách zeměpisu po-upravoval některé výroky naší učitelky s odkazem právě na tyto knihy, tak z toho úča málem lezla po zdi.

Po roce 90 vyšel už jenom Cejlon - ráj bez andělů, který byl nachystán do tisku již v roce 1969 a před pár lety Past na rovníku - tajemná Indonésie. Tu dokončoval M. Zikmund už sám. Tuhle knihu sice mám taky, ale k jejímu přečtení jsem se dosud nedostal. :oops: Čtení takovýchto knih totiž vyžaduje nejen nutný čas, ale i klid na soustředěné čtení.

Původní knihy jsou sice po dědovi, ale mám je podepsané s věnováním na mé jméno. Měl jsem to štěstí, že jsem se s panem Zikmundem několikrát osobně setkal. Před r. 90 jsme si dokonce psali dopisy. Na setkání s panem Hanzelkou už jsem bohužel tolik štěstí neměl. Několikrát jsme kdysi projížděli kousek od vesnice kde žil, ale nikdy jsme se u něho nezastavili. Bylo mě hloupé ho otravovat...