Situace je to složitá, ale pro spokojenost většinového obyvatelstva oblastí asi nezbyde než autonomie celé jihovýchodní Ukrajiny. Zakarpatí taky od roku 1991 kdy podalo první žádost o autonomii, o něčem podobném uvažuje.
Teď nezbývá než čekat na referendum o Krymu na konci března, mezitím se snad nic nesemele. Po referendu se uvidí jak se rozhodnou oblasti, jestli budou taky vyvolávat referenda či něco jinýho.
Sem tam přihodím i nějaké texty z jiných zdrojů.
__
"Informace má v současném světě mnohem větší význam než materiální činitele. V průběhu událostí na Krymu a vývoje celkové situace na Ukrajině rozhoduje informační zápas prakticky o všem.
Přísaha kontraadmirála Denysa Berezovského krymskému lidu byla jedním z největších překvapení v neděli 2. března a nejvýraznějším svědectvím morálního stavu ozbrojených sil Ukrajiny, zejména jejího vojenského námořnictva na Krymu.
Po Berezovském „opustila“ ukrajinské vojenské námořnictvo celá řada důstojníků, čímž fakticky paralyzovala tento druh ozbrojených sil. Patřičná situace se utvářela v ukrajinském vojenském námořnictvu po léta: degradace flotily, mizivé platy důstojníků a fakticky žádná bojová příprava. To všechno bylo silným demoralizujícím faktorem.
Po událostech z 1. března, kdy povolila Rada federace prezidentovi Ruska nasazení vojsk pro ochranu spoluobčanů a pro stabilizaci situace na Ukrajině, se stala klíčovou otázkou možnost rozšíření operačního pásma na východ Ukrajiny. Informační prostor se okamžitě naplnil zprávami na toto téma.
Podle množství zpráv o tom, že ruská vojska byla prý vidět na východě Ukrajiny, můžeme učinit závěr, že mnozí by si přáli realizaci tohoto scénáře – umožnil by jim přece mluvit o válce proti Ukrajině. Současně následovala vlna zpráv o všeobecné mobilizaci na Ukrajině doprovázená vyloženě falešnými fotkami.
V podstatě určují dnešní situaci odpovědi na dvě otázky. Za prvé, jestli se rozhodně Kyjev pro použití na Krymu vojenské síly, a když ano, pak jaké síly? A za druhé, jaký bude v konečném důsledku poměr sil na východě a na jihu Ukrajiny, zejména v oblastech, kde dokázali aktivisté „antimajdanu“ vztyčit ruské vlajky nad budovami oblastních administrativ:
Na tomto pozadí vznikla v ukrajinském informačním prostoru nová tendence: po týdenním jásání z „vítězství euromajdanu“ si moc a tisk najednou vzpomněly na to, že na Ukrajině žijí Rusové, a začaly vyzývat k míru a jednotě mezi národy, které předtím tvrdošíjně ničily spolu s pomníky a nešťastným „zákonem o jazyce“.
Odehrávající události však dělají tuto tendenci nepříliš přesvědčivou – hrozby bojovníků z euromajdanu „udělat pořádek“ na jihovýchodě silou nikdo přece neodvolal. Chtěli bychom doufat, že nikdo si netroufne „udělat pořádek“ na Krymu podobným způsobem. Následky mohou totiž být nepředvídatelné.
