LADAklub - Fórum

Tohle je hovadina. Má z toho vylézt gaussova křivka Uznávám, že může vypadat poměrně nezdravě Jen pro pobavení, bez hlubšího smyslu.

Ale už na první pohled jsem si všim něčeho ohledně prostředku

Někdo musel kliknout i na okraj, ne

Na střední nás učil borec, který předtím pracoval ve výzkumném oddělení Tesly Rožnov a za celé 4 roky jsme od něj dokázali pochopit jen princip zpětné vazby a pak Gaussovu křivku. Podle té totiž rozděloval známky ve třídě, s nějakým spravedlivým hodnocením se moc nenamáhal

To je zas nějaká intelektuální pikačovina, že?

Tak jsem kliknul a co je první cena?

MacGyver píše:Tak jsem kliknul a co je první cena?

Konštantny rozptyl a nulova stredna hodnota

Jo, přesně tak, díky za účast na téhle volovině

Hm....také jsem stádně kliknul.

dvk píše:Na střední nás učil borec, který předtím pracoval ve výzkumném oddělení Tesly Rožnov a za celé 4 roky jsme od něj dokázali pochopit jen princip zpětné vazby a pak Gaussovu křivku. Podle té totiž rozděloval známky ve třídě, s nějakým spravedlivým hodnocením se moc nenamáhal

Jeden můj kolega na SPŠElektro Jičín zas studentům říkal : Žijeme v digitální době a jsme škola s výukou binární techniky - budu známkovat takto : za 1 - berte to jako log 0 a za 5 - berte jako log 1. A důsledně to i proti názoru vedení školy dodržoval. Nakonec mu to při větším počtu známek statisticky vycházelo nastejno jako při klasické klasifikaci.

Tak to mi připomělo učitele z učňáku, nějaký ing. Mirko Šorm - neuvěřitelný borec, v oboru telekomunikací docela machr. Mám tušení, že snad má i nějakou tu učebnici na svědomí.
Ale v době působení na SOU spojů to byl už takový "profesor Hrbolek". V podstatě si nic nepamatoval a nechal se opít suchým rohlíkem. Samozřejmě hned jak jsme to zjistili, tak jsme toho začali značně využívat - inu dospívající parchanti.
Třeba začal vykládat látku "samonosné závěsné kabely" , ale hned při třetí větě lehce odbočil od tématu, tím že si vzpoměl jak jednou na dovolené viděl podivným způsobem zavěšený kabel, pak si vzpoměl, že na tu dovolenou jeli Trabantem, následovalo desetiminutové vyprávění o Trabantech a tak to šlo pořád dál až do konce hodiny. Po zazvonění se vždy lekl, zůstal koukat a říkal "No, to jsme toho zase probrali, ale příště to tedy doženeme".
A tak to bylo pořád dokola.
A najednou se na konci pololetí zjistilo, že každý od něho má akorát jednu známku. Tak poslední hodinu zavelel, že tu známku co v žákovské knížce máme si tam máme napsat ještě jednou a že nám to podepíše a takovou známku dostaneme i na vysvědčení. A kdo s tou známkou nesouhlasil, tak mohl jít k tabuli a on si ho bleskově vyzkoušel, ale horší známku jak 3 snad nikdy nikomu nedal.

Jaký to pěkný, skoro vánoční příběh .

to my sme asi v druhom polroku v prvom ročníku na strednej mali fyziku s profesorom technickej univerzity. bol taký žoviálny sedemdesiat ročný ujo, každému pomohol, vysvetlil keď niečo nerozumel. Mali sme spoločného známeho z výskumneho ústavu SAV a on mi hovoril ako sa spoznali. viete pán kolega spoznali sme sa tak že sme zistili že máme rovnaké autá. tak sa ho pýtam aj vy ste mali Wartburg? a on mi na to Wartburg 353 limusine pričom to limusine náležite zdôraznil. Raz dokonca vošiel do triedy a prehlásil že tí čo nejdú študovať prírodné vedy im dnešná látka potrebná nebude a môžu odísť. tak sa skoro celá trieda zdvihla a odišla. Na konci roka mi vychádzala známka medzi a povedal že všetci takýto majú ostať po hodine a bude ich skúšať. tak sme ostali a ja som bol na rade posledný. dal mi otázku ktorú som nevedel ale začal som hovoriť, celý čas som hovoril od veci, úplne mimo a ke´d som skončil mi hovorí danú látku ste vedeli, máte vo fyzike prehľad, dám vám lepšiu známku ale aby to nebolo okaté tka vám do klasifikačného hárku napíšem dve dvojky. želám vám krásne prázdniny

Jéje. My měli na supl několikrát učitele, který byl hrozně fajn na popovídání, ale jinak k ničemu. Byla s ním hrozná sranda, dobře uměl povídat, ale jen o dvou věcech. O solenoidech a o tříosém robotickém rameni Maximálně jsme ještě mohli zjistit, jak vypadá regulační smyčka a jak asi vypadá PID regulátor. Z celé školy ale nikdy nikdo nevěděl, jak se takový PID regulátor má vlastně dimenzovat, jak se má nastavit. Končít to samostudiem z materiálů soukromých firem, které svým zákazníkům opatrně sdělují svoje empirické zkušenosti.
Nastavíme časovou konstantu na maximum a snižujeme až do rozkmitání - poté zvětšíme třikrát. Nastavíme druhou časovou konstantu na minimum, pomalu zvyšujeme a po rozkmitání soustavy snížíme třikrát. ... nebo tak nějak... A děj se vůle Boží.

No p.Šorm byl borec. Snad učil do nedávna, jestli tedy neučí stále
Ale oblbnout se teda nechal snadno. Třeba když měl v plánu dát "písemku" tak to dal předem vědět a říkal "Příště si napíšeme písemku, ať máme taky nějakou známku, bude tam to a to, tak se na to podívejte"
Příště přišel a začal rozdávat papíry na písemku, my na něho blbě koukali o optali se "co je?" a on, že jsme si přece slíbili písemku. Tak jsme mu namluvili, že nic neříkal. Drobně se zamyslel, že teda na to asi zapoměl, nebo to bylo v jiné třídě. No, tak tedy že příště a že tam bude to a to, ať se na to podíváme.
A takto se písemka dala na třikrát až čtyřikrát odložit

MartasBrno píše: ... samostudiem z materiálů soukromých firem, které svým zákazníkům opatrně sdělují svoje empirické zkušenosti.
Nastavíme časovou konstantu na maximum a snižujeme až do rozkmitání - poté zvětšíme třikrát. Nastavíme druhou časovou konstantu na minimum, pomalu zvyšujeme a po rozkmitání soustavy snížíme třikrát. ... nebo tak nějak... A děj se vůle Boží.

Teprve "osaháním" problémů v praxi, se přijde na to, že např. u rychlých servomechanizmů to ani jinak než samostudiem a poté empiricky (po počátečním nastavení dle výpočtu) nejde. Vlivy kolísání napětí, změn viskozity oleje v převodech, vznik mechanických vůlí, opotřebení ložisek, komutátorů , měnící se odpor podle zpracovávaného materiálu a další vlivy, výpočtem, ani na modelu podrobně nepodchytíš . Pokud chceš zachovat optimální chování systému (co nejrychlejší reakci bez zakmitávání) , nezbývá po empirickém nastaveni umožnit zasahnout do některých konstant regulátoru obsluhou zařízení nebo pomocnou veličinou (u servořízení automobilu např. rychlost vozu). Není to ideální, ale někdy je to nezbytné.
Netýká se to samozřejmě pomalých regulací - např. některých tepelných soustav.