LADAklub - Fórum

mám průkazku do zdejší knihovny-mají tam opravdu velký výběr..... a tak se chci zeptat jestli je mezi zdejšími uživateli někdo kdo navštěvuje podobné zařízení....

Pravidelně knihovnu rozhodně nenavštěvuju, nicméně kartičku klatovský knihovny mam (letos ale ani nemam zaplaceno), do plzeňský jsem se chtěl přihlásit (hlavně, když jsem bydlel rok o blok vedle), ale eště k tomu nedošlo. Doma a po příbuzenstvu máme knížek plno a do knihovny chodí táta a ségra, tak si třeba řeknu, co chci pučit a nebo rovnou čtu to, co si přinesou. Naposled jsem takhle teď o víkendu přečet Ostře sledovaný vlaky.
Jinak za knihomola se nepovažuju, čtu rád, ale taky ne furt, průměrně dam tak jednu až dvě knížky za měsíc. Mam slabší a silnější roky, letos asi 15 nebo 16 knížek.

A třeba povinnou literaturu ze školy jsem taky začal doceňovat až po matuře. K ní jsem neměl přečtenou skoro žádnou knížku, ale pak jsem tomu ňák přišel na chuť a teď si hodnotnou knihu přečtu velice rád.

Též si občas rád počtu, koneckonců jsem se právě vrátil z knihkupectví .

naposled povinná četba v 7. roč. ZŠ

karticku do knihovny nemam neb ji mam doma dost velke zasoby - naposledy jsem z anglie dotahnul asi 50 knizek o prazdninach - takze co cist mam ...

Toz neco taky prectu. Kombinuju Arthura Ransoma, Foglar s Arthurem C. Clarkem, Jacques-Yvesem Cousteauem a Terry Pratchetem. Napredposled jsem prelouskal Planetu opic (doporucuju, cte se to samo, je to tenke a zabavnejsi nez film. film neni presne stejny.) a ted sem vyhrabal knizku pro deti Ztracena osada

Já jsem docela knihomol.Třeba na vojně jsem za půl roku přečetl 120 knížek.Dříve jsem hodně četl sci-fi,pak také hodně knih o I. a hlavně II. světové válce.I memoáry,například Montgomeryho.
Mám hodně rád Stephena Kinga,ovšem v poslední době ho trumfnul John Conolly a jeho detektivní thrillery.To se čte parádně,jak se do toho zakousnu,nelze přestat.
V mládí jsem klasiku nečetl vůbec,ale časy se mění a snažím se číst věci od světových autorů.Mým favoritem je Dostojevskij,pro mnohé těžká a neskousnutelná četba.Z českých autorů je pro mě jednička M.Švandrlík.Bez mučení se přiznám,že třeba od Čapka jsem ještě nečetl nic,ale chystám se k tomu.Ale sociální romány od Marie Pujmanové,to je klasa.
Dost těžce se čte Jirásek,třeba Psohlavce jsem nedočetl,což se mi stane málokdy.Ale čtyřdílný román U nás,každá kniha přes 400 stránek,bylo to těžké,ale zvládl jsem to.
Z básní zbožňuji Kytici od Erbena,to je prostě klasa,hlavně Svatební košile.

radek mb píše:přiznám,že třeba od Čapka jsem ještě nečetl nic,

pokud bys chtel neco na poslech na cesty, tak zrovna capka mam v podobe rozhlasovych her (tovarna na absolutno, valka s mloky, povidky z jedne a druhe kapsy atd.). Kazdopadne mluveneho slova mam pres 5 GB (hasek, aghata christie, orwell, jirotka, foglar, arhur conan doyle atd.)

V dětství a mládí jsem četl skoro pořád. Po obligátním Verneovi, Dumasovi a pod., jsem četl Zamarovského Gilgameš a pod. Poté jsem přešel na čtení spíše faktografické literatury. Jako první přišly na řadu Dějiny národa českého (vydání z roku cca 1890!), následovaly cestopisy. Po prvním nedočteném o výpravě na severní (nebo jižní?? teď nevím) pól, jsem objevil cestopisy s velkým C - tvorbu pánů Hanzelky a Zikmunda. Přečetl jsem od nich všechny knihy, které doma byly. Tj. 8 dílů po cca 400 a více stranách. Samozřejmě jsem se nabytými znalostmi neopoměl pochlubit ve škole v Zeměpisu. Učitelka (tehdy ještě soudružka) z toho byla dosti nesvá. Ne nespletl jsem se, opravdu jsem tohle četl již na ZŠ. Na střední nastal trošku útlum, ve prospěch odborné literatury. No a od doby, co chodím do práce, je to u mě se čtením bohužel dosti špatné. Je na to málo času. Já nedokážu číst stylem jednou za den dva pár stránek. Musím mít absolutní klid, nic jiného nedělat a plně se soustředit a vychutnávat si knihu. No a jelikož tohle nelze při vytížení pracovním procesem navodit, tak už čtu jen když jsem nemocný. Před pár lety jsem se vrátil i k oněm cestopisům H+Z a začal je číst zase pěkně od začátku. Než jsem se dostal na konec těch osmi stávajících knih, tak uběhlo docela dost času, během kterého se mě podařilo dokoupit všechny zbývající díly. Předloni navíc nově! vyšel díl "Past na rovníku", který mám taky. Tím pádem mám už úplně všechno, co od nich vyšlo. Relativně nedávno (asi loni nebo předloni) jsem četl Hon na Šakala od Forsytha (perfektně napsáno) a úplně naposled jsem četl od MacLean Alistaira - Konvoj do Murmanska. Též nářez! Jen doporučuju číst pokud možno v létě, protože v zimě byste to už nemuseli přežít.

ve dvanácti, třinácti, když jsem byl dlouhodobě upoután na lůžko, jsem přečetl tak pět knih týdne. když jsem přečetl téměř celou dětskou knihovnu nemocnice, tak mě sestřičky nosily romány jako například vojna a mír a podobně.
Od té doby jsem četl už pouze odbornou literaturu a v posledních čtyřech letech již čtu pravidelně sbírku zákonů.

vintera píše:ve dvanácti, třinácti, když jsem byl dlouhodobě upoután na lůžko, jsem přečetl tak pět knih týdne. když jsem přečetl téměř celou dětskou knihovnu nemocnice, tak mě sestřičky nosily romány jako například vojna a mír a podobně.
Od té doby jsem četl už pouze odbornou literaturu a v posledních čtyřech letech již čtu pravidelně sbírku zákonů.

ja kdybych precetl sbirku zakonu, tak bych po docteni vedel jen to, ze z toho lautr nic nevim. nechapu jak to delate, ze z toho neco mate

Koko Loko píše:Též si občas rád počtu, koneckonců jsem se právě vrátil z knihkupectví .

Nu..... rozvyprávěj se
Zase bylo něco ve slevě ? Mimochodem pokud jde o tu tvojí knížečku, jsem již tak v půlce. Ovšem ten konec, co jsem prolistoval jako první, je stejně nejzáživnější

po zkušenostech s úřední činností většiny (skutečně většiny) úředních osob jsem zjistil, že jejich chování vykazuje všechny příznaky nemoci zvané odborně pseudologie (také z knih). Proto je téměř nutností, chce-li člověk něčeho dosáhnout v jednání s těmito jedinci zjevně postiženými, dle mého názoru, přenosnou chorobou, musí nastudovat a pochopit mnoho textů právní mluvy.

Následně, po letech samostudia a odborných konzultací se ukazuje, že veškeré znalosti jsou v reálu téměř k ničemu, protože nachytaná a usvědčená úřední osoba jednoduše přestane zcela komunikovat a žádná moc v tomto státě ji nedonutí k řádné činnosti a nápravě stavu věcí. Už čtu sbírku zákonů snad jen ze zvyku, reálný význam je pramalý.

Michal Pokorný píše:Nu..... rozvyprávěj se

Raději ne , ještě si nejsem jist zdali jsem nezainvestoval do braků a navíc již jen charakter těch knih by se zde nemusel setkat s pochopením .

Knihkupectví jsem před vánoci také navštívil, a nechal jsem tam 2000Kč... A to jsem měl ještě 20% slevu. Knížky jsou šíleně drahý, když nejdeš koupit jen jednu.
Se čtením je to horší, na takové věci není čas, jedině večer před spaním, ale to radši otevřu poslední cca měsíc Notebook a koukám na díl nějakého seriálu.

Mám rád literaturu faktu (s favoritem od Miloše Hubáčka - Titanic). Jedním dechem jsem přečetl knihu od Thomase Childerse, Liberator startuje za úsvitu.

Na čem ale lehce ujíždím a ptám jestli tu není nějaký kolega, který by měl doma taky všechny Biglesovky, které vyšly po roce 1989 (nakladatelství Riopres, nebo Toužimský&Moravec). Nebo i tu první předválečnou generaci, či jen zná Biglesovky. Jaksi je mám, a i když je to čtení pro 12ti letý kluky, tak si to s chutí dám znovu a znovu. Ono jich je jaksi asi 103ks. Přemýšlel jsem, že bych tuto sbírčičku rozšířil o anglické orginály. Přivedl mě k tomu v podstatě děda, který mi dal první Bigglesovku s tím, že když měl před vojnou měl jich spousty (nebo taky všechny, nevím), když šel na vojnu půjčil to do místní vesnické knihovny a když se vrátil, nebyla tam jediná. S pokrokem času mi sbírku dokupovala máma (k narozeninám, vánocům dostával jsem je donedávna), sám jsem si jich koupil jen pár, co mi chyběly a narazil jsem na ně v antikvariátu, novou jsem nekoupil žádnou. Takže je zde nějaký znalec, či vášnivý čtenář příběhů o Jamesi Bigglesworthovi?

Jinak u postele se mi teď válí Tajuplný ostrov, občas jej otevřu, ale to je vždycky ta chvilka před spaním, pak autoatlas 1/100 000 a mapy okolí, pak krabička se sešity z Kultovních aut, English grammar in Use (ježíšek přinese v knihkupectví ze začátku příspěvku koupenou English Vocabulary in Use) a anglický originál knihy Jak na to P406.

Vyloženě problematickou vidím knihu Citadela od A.S. Exuperyho, tu jsem začal číst asi 5x, s tím že teď už to snad pochopím, a pokaždý skončím pár stránek od začátku, s tím že mi to nic neříká, čtení je kostrbaté a vyžaduje soustředění nad každou větou. Asi jsem na tu knihu moc velký praktik.

Nejsem knihomol, ale knížky mám rád, takový fortelný katalog ložisek SKF po dědovi vezmu vždycky do ruky a vzpomínám, jak v tom děda hledal ložiska do Fichtla, kterého jsme spolu generálkovali.