Jelikož shodou okolností jedněm příbuzným v těchto dnech pomám řešit velmi podobné rozhodnutí, přidám i svůj pohled na věc. Tím spíš, že citace níž se do značné míry shoduje s mými požadavky/přístupem.
Vašátor píše:Nejsem žádný profi fotograf a rozhodně si na něj ani nehodám hrát. Jde mi především o naprosto běžné focení, ovšem s velkou kvalitou.
Nejdřív trochu obecně.
Fotím od ranného dětství a protože jsem se vždy snažil o co nejlepší technickou kvalitu snímků, přešel jsem již v cca 11 letech na zrcadlovku (tehdy plně mechanickou). Po mnoha a mnoha letech jsem se chtěl posunout dál a koupil si elektronickou filmovou (tehdy ještě digitály vůbec nebyly) zrcadlovku Canon Eos. Chyběl mě totiž větší a jemější rozsah časů závěrky a taky ruční natahování někdy dost zdržovalo.
Prvotní nadšení z nového "superstroje" však poměrně rychle vyprchalo. Setový zoom objektiv sice kreslil poměrně slušně, jenže měl nějaké ty optické nedokonalosti, hlavně potom v protisvětle. A co je nejhorší - mechanická konstrukce je šíleně lagricová. Taky hledáček v těle je výrazně menší než u mechaniky a taky matnice postrádá onu dokonalost co bývala na mechanických tělech.
Velmi brzy jsem tedy zjistil, že to bez pořádného skla nepůjde a tak jsem koupil dvě solidní zoomskla s celokovovou konstrukcí ve střední kvalitativní třídě. Došlo k výraznému zlepšení kresebnosti, optické nedokonalosti byly pryč, ale pořád to ještě nebylo ono. Nakonec jsem si koupil redukce na mé staré mechanické monofokální objektivy a končně to začalo být skoro dobré.
"Skoro" proto, že u el. zrcadlovek je obecně s ostřením problém. Autofokus ne vždy zaostří na to, co člověk zrovna chce, přičemž v porovnání s mechanikou na menší a horší matnici to není vždy poznat. Zejména když je to "jen kousek před/za". Musí se to prostě dost hlídat. Raději bych ostřil převážně manuálně, což mě prakticky ve všech režimech focení vyhovuje daleko víc, jenže ruční ostření je na nových sklech i po zpřevodování dost strmé a nepracuje se s ním tak dobře.
Poslední věcí, která mě vadila, je závislost na bateriích. To jsem vyřešil nákupem velkého baterypacku, takže baterie stačí dobít jednou za čtvrt až půlroku bez ohledu na počet vyfocených snímků/filmů.
Tady by se dalo napsat, že je povídání konec, ale není tomu tak. Byť jsem tělem i duší zastánce klasického filmu (pro mnoho námětů a situací je stále lepší než digitál), čas je neúprosný a protože čas od času chci dát nějaké fotky na web, není z tohoto pohledu focení na film nejjednodušší cestou. Zejména potom ono otravné skenování filmů, kterým ani vytahování z archivačních pergamenů moc nesvědčí. Začal jsem tedy uvažovat o pořízení digitálního těla, abych mohl i nadále používat již nakoupené příslušenství (skla, blesky, atp.)
Řešením, blízkým ideálu, by byl nákup těla s fulframe čipem. Jednak kvůli poměrně slušné velikosti a kvalitě čipu a druhak kvůli zachování stejné ohniskové vzdálenosti všech skel, jako u filmového těla. Tím pádem bych nemusel kupovat další digi-širokoúhlé sklo. Cena fulframe je ale stále z mého pohledu úplně mimo jejich reálnou hodnotu, takže jsem se začal dívat i po tělech s obyčejným APS-C čipem.
A zde jsem opět narazil. Hledáček a matnice (napříč značkami/typy) je opět ještě menší a většinou i zase o chlup horší, než u mé stávající el. filmové zrcadlovky. K tomu bych musel připočíst i cenu za nové digisklo, neboť všechny mé stávající širokáče by tím pádem byly mimo hru. Resumé = tudy pro mě cesta nevede. Počkám si, až se fulframe dostane na nějakou rozumnou cenovou úroveň a smířím se se skenováním filmů.
---------------------------------------------
A teď konečně praktická rada:
Proč tohle všechno píšu? Abych upozornil na to, že i věci zdánlivě dobré a lákavé, nemusí být po zkušenostech v praktickém denním použití nejlepší. Celý život totiž fotím prakticky jen se zrcadlovkami. Mají nejširší možnosti nastavení, dají se doplnit a rozšířit o cokoliv. Vytáhnou jak z filmu, tak i z čipu jeho maximum. Fotí se s nimi krásně. Umožňují bezbřehé kreativní focení, ...
A jak Vašku píšeš:
Vašátor píše:Nejsem žádný profi fotograf a rozhodně si na něj ani nehodám hrát. Jde mi především o naprosto běžné focení, ovšem s velkou kvalitou.
... chceš pohotový foťák na běžné každodení použití. Na časté nošení po výletech a vycházkách přírodou.
Já mám jen zrcadlovku. Jsem zvyklý nosit ji vč. příslušenství. Tahám se s ní téměř 30 let. Měl jsem ji sebou na školních výletech, na lyžích, na moři na velkých lodích i člunech, v letadlech, v horách, tahám ji na dovolených po městech, atp. Focení s ní mě opravdu baví, resp jinak vlastně ani fotit neumím. Všechno si vždy nastavuju ručně.
ALE! Má to minimálně jedno ALE!
Na rovinu z mého dlouholetého pohledu řečeno:
zrcadlovka je pro běžné focení strašně
nepraktická, nepohotová, neskladná, těžká. Nedáš ji jen tak do kapsy v bundě, natož v košili. Leda tak do brašny nebo batohu. Nosit ji stále nahatou přes rameno nejde. Brzy by se poškrábala nebo jinak poškodila. Nemůžeš ji položit kamkoliv. Musíš na ni mít brašnu nebo pouzdro. Jdeš lesem nebo jinde v přírodě. Uvidíš třeba jelena (čtyřnohýho

), chceš ho rychle vyfotit. Jenže aha! Foťák je v brašně. Rychle vytáhnout. Zapnout. Nastavit potřebný režim (čas/clonu). Zaostřit a ... A už nic. Jelen mezitím odešel.
Při procházce městem v lidmi zaplněných ulicích je to podobné. Nahatej foťák taky musíš pořád hlídat. Ne jenom před chmatákama, ale před davem vůbec. Na krku se nosit moc nedá (aspoň já to nesnáším) a když ho máš přes rameno, tak ti do něj každou chvíli někdo drcne. Mechanika objektivu tím jde velmi rychle do háje.
Já Tě od zrcadlovky rozhodně nezrazuju. Má mnoho předností, krásně se s ní fotí, ... Ale je to vykoupené mnoha nevýhodami. Vím to z vlastní třicetileté zkušenosti. Už tolikrát jsem si říkal, "Proč se sakra musím tahat s tím velkým krámem". A to jsem na to zvyklý od dětství!
V poslední době jsem zpohodlněl a tak si sebou stejně vozím max. dva jiné objektivy. Když vím, že budu někde dlouho chodit, beru si foťák jen s jedním univerzálním zoomem. Nic víc. V tento okamžik z toho mám vlastně stejně "kompakt", protože jiné sklo použít nemůžu, ani kdybych chtěl. Prostě ho sebou nemám!
Jak jsem psal už v úvodu. Příbuzní řeší podobné rozhodování. Na základě jejich potřeb/priorit a jejich a mých zkušeností, jsem jim doporučil opravdu kvalitní kompakt s vynikajícím objektivem a solidním čipem, který se obrazově zrcadlovce prakticky vyrovná, ale vejde se přitom do kapsy ne košile, ale bundy ano.
Ideální je třeba Canon G7x Vynikající širokoúhlý objektiv začínající na 24mm (neocenitelné ve městě a v interiéru), výborná světelnost 1,8:1 - 2,8:1 , rychlé sériové focení 8 fotek/vteřinu, optický stabilizátor, ... A hlavně vzhledem k parametrům velmi malé rozměry (10 x 6 x 4cm) a přijatelná váha.
http://www.canon.cz/for_home/product_fi ... ation.aspx
Čili já kdybych si měl dnes kupovat nový foťák, velmi vážně bych uvažoval, vydat se tímto (nebo podobným) směrem. Upřímě - čím víc příslušenství a objektivů jsem si pořídil, tím míň jich používám.

A to se vyplatí!
Sorry za delší text, ale nějak jsem se rozepsal.

Ono všechny ty vzájemné souvislosti se mě taky zkracují dost těžko.
PS: U digizrcadlovky není (většinou) stabilizátor součástí těla. Když chceš stabilizátor, musíš si připlatit za objektiv se stabíkem.
PPS: Se svou filmovou elektronickou zrcadlovkou Canon Eos jsem od novoty cvaknul zhruba 5.000 záběrů a (ťuk, ťuk, ťuk) zatím dobrý. Počet zaostření a zaclonění objektivů je u každého různé. Tam už to nespočítám.