linux neni cely "operacni system", linux je jen jadro operacniho systemu. tedy "jeden" program, ktery se umi bavit s hardwarem, umi poustet dalsi programy, umi rikat jaky program bude brat kolik casu procesoru, jak bude ktery program pristupovat k hardware atd.Raduz píše:Škoda že to nejde napsat česky, tomuhle opravdu nerozumím.JmJ píše:Pro linux to je, dokonce bych rekl, ze vetsina dister to ma primo v repozitarich. Sice asi ne uplne posledni verzi a asi bez grafiky, kterou bude potreba tomu nakopirovat extra. Ale urcite si myslim, ze nebude problem. Zkuste prohledat repozitare, pripadne reknete jakou distribuci mate
jadro operacniho systemu se musi obalit dalsimi programy. od ovladacu, pres interpertry prikazu (prikazove radky), graficka uzivatelska rozhrani (explorer ve win (ne iexplorer!), xwindows v linuxu) po firefox, ICQ, dialogy pro nastaveni plochy, site atd.
linuxove jadro, obalene sadou aplikaci je linuxova distribuce. zakladani sada byva ve vsech distribucich stejna, pokrocilejsi aplikace se pak lisi. ted placnu priklad - Suse Linux ma jako vychozi prohlizec internetu Firefox, Mandrake ma jako vychozi Konqueror.
tyto odlisnosti ale nejsou jen na urovni uzivatelskych aplikaci, ale i na urovni knihoven. knihovnu si lze predstavit jako program, ktery sam o sobe nic nedela, ale obsahuje hodne funkci, ktere mohou vyuzit jine programy. je treba knihovna pro malovani zakladnich grafickych primitiv (ctverec, kolecko, cara atd.). jednu knihovnu muze vyuzivat vice aplikaci. programator nemusi znovu psat jak malovat kolecko, jen zavola funkci z dane knihovny.
a ruzne distribuce pouzivaji i ruzne knihovny (neni na svete jen jedna knihovna pro malovani). a navic pouzivaji knihovny v ruznych verzich, podle toho, jak se to autorum distribuce hodilo.
takze kdyz chci nainstalovat firefox do konkretni verze konkretni linuxove distribuce, tak si vlastne musim sehnat jeho zdrojove kody a zkompilovat ho tak, aby firefox uzival ty knihovny, ktere ja mam v systemu. nezridka se stane, ze nejakou knihovnu musim do systemu pridat, nebo dodat jeji novsi verzi.
a ted to hlavni. autori distribuce (jadro + konkretni verze knihoven + dalsi aplikace) maji vse odladeno a daji uzivatelum k dispozici jiz zkompilovany firefox, ktery uziva presne ty knihovny, ktere autori do distribuce daly. a podobne jak s firefoxem je to s mnoha dalsimi aplikacemi. a tyto odladene aplikace pro konkretni distribuci jsou ulozeny na internetu v archivech, kterym se rika repozitare. aplikace se zpravidla oznacuji jako balicky. balicek jiste muze obsahovat vice aplikaci. a mezi balicky jsou predem definovane zavislosti. takze kdyz chcete stahnout a instalovat balicek firefox, tak se vam nabidne k instalaci treba rovnou i plugin pro prehravani flashe (opet kecam, jen priklad).
linuxova distribuca ma zpravidla textovy a dnes naprosto bezne i graficky nastroj, ktery umoznuje prohledavat ty spravne repozitar a instalovat do systemu aplikace, ktere v tehle repozitarich sou. a uzivatel ma mit jistotu, ze aplikace z repozitare urcenem presne pro jeho distribuci, v jeho systemu bez problemu pobezi.
takze je nutne pustit program pro prochazeni repozitaru, hledat v repozitari OpenTTD a nechat dany balicek nainstalovat.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Linuxov%C3%A1_distribuce
slohovka pekna, snad z toho nekdo neco bude mit a nebude to boleni hlavy.
►Stodolní II◄ 
Estonian-czech crazy night 
Uctívač Vana Tallinnu. Propāns-butāns! 
Tři sestry <|||> Ladagang 
°Expedice Eesti 2010°
keréklampás 
, přinesl bych ti tu bednu co mám pod stolem abys to tam nacpal 
, musím se přiznat že jen tiše závidím Laďušovi jak si sjezdí ....
