Laďuša píše: jak se díváte na přechylování cizích ženských jmen? Jak píšete třeba slovo cunami? A co třeba transkripce indických jmen? A nebo zdvořilostní oslovení vítám vás s velkým v?
Tohle je docela zajímavé téma, a není to jen na pár slov.
Osobně vycházím vždy ze zásady všeobecné srozumitelnosti. Jako u té cortiny či Cortiny, kde to má jasný odkaz na originální místní název. Taky to pak snadno dáš do vyhledávače, že?
Česká specialita - přechylování jmen je přímo svázáno s jazykem a jeho prostředím. Řekneme-li u nás Wolf (kolega toho jména promine), víme že je řeč o něm, nikoliv o jeho paní. Taky je dost krkolomné říkat, že třeba "ta Wolf má krásné šperky", ale u Wolfové už to zní docela česky a věrohodně, a máme jistotu!
Ale v okamžiku, kdy jsme coby Češi v cizím jazykovém prostředí (třeba mezinárodní soutěže, závody), se situace dramaticky mění, a je nutno vycházet z místní, resp. originální podoby jmen - opět v souladu se zásadou všeobecné srozumitelnosti. Už proto, aby dotyční lidé v mluvené řeči své jméno poznali. Platí to nejen o jménech germánských, ale kupodivu i slovanských. Třeba v Rusku naše Orlovová je zásadně jen Orlova, ale u nás Orlová je manželkou Orla, ne Orlova. Proto musí být Orlovová. Nedá se to motat dohromady, jinak jsou z toho pak zmatky.
Tsunami/cunami - tady bych byl hodně benevolentní, už proto, že žádná záměna v kterékoliv formě tohoto slova nehrozí.
Indická jména - asi tak, jako v dnešní době i ruská a j.: čeština má oproti většině cizích jazyků obrovskou schopnost, vyjádřit téměř všechny myslitelné zvuky i v psané podobě. Považuji proto za čistou zhůvěřilost, když v touze po světáckosti přebíráme (většinou) anglickou transkripci. Takže paní Mytyishchina je prostě česky Mitiščina, příp. tedy Mitiščinová
, Tshernyenko je Černěnko. Podobně pan Džavaharlál Néhrú není pro češtinu problém, narozdíl od anglické transkripce originálu जवाहरलाल नेहरू Javaharlal Nehru, o místním názvu Džalijánválábágh v angličtině či francouzštině lépe pomlčet. Čeština totiž bez problému vystihne i přízvučná místa slova, na což je většina těch bezva "světových" jazyků krátká.
Jinak v Indii bude lépe bez znalosti místních jazyků lépe použít ustálené anglické přepisy, v Rusku pak azbuku. Kdo ji nedává, jiná volba než anglická zkomolenina mu pak ani v Rossiji nezbývá, a výsledek je pak jak kde.
Zajímavé je, že u nás navzdory novináři tlačeným anglicismům nezdomácněla Al-Qaeda (ani arabštější podoba Al-Qu´eda). A není divu, stačí se podívat, jaké má angličtina problémy s přepisem, a my si vystačíme s jednoznačným Al-Kajdá(kaida).*
Na druhou stranu uznávám, že je velmi dobré cizojazyčnou transkripci ovládat pro případ, že potřebujeme něco vyhledat v mezinárodním prostředí, např. na internetu.
*)Pro úplnost - v případě arabštiny to má někdy i čeština s nejpřesnějšími přepisy těžké. To ale většinou proto, že sama arabština (nejen regionálně) není ve vyslovování neznělých hlásek a mumlání zcela jednotná.
Než se rozloučím, tak ještě "Vítám vás/Vás". No, v řeči se to nepozná (narozdíl od němčiny - grüße euch/grüße Sie), ale problém tkví v psané formě. Tady musíme uvážit, zda jde o formu oficiální (třeba klasický dopis, pozvánku, nápis) nebo třeba běžnou komunikaci pisálků na internetu - tam asi o velkém V stěží mluvit, větší část lidí tam o tom ani nemá tušení, když ani nerozliší i/y. Ale ovšem tlačí tam na to i potřeba té rychlosti psaní. Takže oficiální čeština: vítám vás (všechny či skupinu), vítám Vás (pane ministře, osobo). Jinými slovy - velké V jen u jednotlivce, od 2 výše pouze malým.
Pro neustále degradující úroveň psané formy vidím jako fatální tři skutečnosti: úroveň základního školství, (ne)sečtělost, a povrchnost a rychlost elektronické komunikace. Vždycky si vzpomenu na nádherné dopisy z mládí mé babičky - slovní zásoba a obraty, vysoká úroveň formy sdělení i samotné písmo... A to byla obyčejná ženská, žádná von und zu! Bože, proč lidstvo tak degraduje???
Tvrde y se píše po h, ch, k, r, d, t, n. Teda tak nějak mne to učila soudružka učitelka na prvním stupni základní školy, ty jí chceš odporovat? Ta by tě hnala, kozlíka by jsi si do deníčku vysloužil 
