Náhodou ten střep mou psychiku přímo zoceluje. Zatím to zocelování zvládám
.
Na stroji proběhlo již dosti oprav a zušlechťování. Bohužel při většině pokusů dochází k zjištění či vytvoření dalšího problému a oprava ve výsledku přináší jen malé zlepšení s tím, že příště se to udělá znova a lépe na základě poučení se z krizového vývoje.
Jeden takový proces byl završen včera. Šlo o řešení problému sekajícího se řízení ve vyšších rychlostech. Ne, že by to nešlo uřídit, ale je to jev nepříjemný. Prostě v okamžiku kdy posilovač vypíná docházelo k výše popsanému jevu.
Původně bylo podezření na hřeben což by mi i vyhovovalo neb ty čtyři otáčky volantu jsou moc a při razantnějším průjezdu kruháče si sukuju ruce. Hřeben byl tedy za strašného protivenství demontován, zkoumán, promazán a shledán bohužel dobrým. Jako viník byl odhalen elektrický posilovač řízení s cenovkou 22500 RUB
. Naštěstí máme internet a youtube kde se dá lecčemu přiučit. Byl tam popsán postup jak snadno a lehce promazat soukolí se vzpříčenou vazelínou které za předpokladu, že ozubené kolo není prasklé začne chodit lehce. To bylo provedeno s výsledkem jakžtakž uspokojivým.
A přišel tedy včerejší den kdy mělo dojít k ustavení hřebenu zpátky. Nebudu popisovat strašné martýrium jeho vyjímání to by bylo na Chocholouška. Práce byly zahájeny v 16:30 s předpokládaným koncem nejpozději v 18:30. Pro ulehčení prací jsem neměl usazeny řídící tyče což dále mělo jak záporný tak i kladný vliv. Neměla to být náročná operace ... . Před založením jsem hřeben vycentroval do střední polohy a hned při připojování volantu jsem zjistil že něco nehraje neb nesedělo zkosení na hřídeli hřebenu vůči kloubu volantu. Usadil jsem to tedy podle fotek s tím, že se to pak nějak udělá a že rozdíl otáček na strany nebude jistě zásadní. To se bohužel nepotvrdilo neb na jednu stranu jsem pak měl 1,5 otáčky a na druhou 2,75. Zmámen náročným usazováním kdy člověk nepřiměřeně dlouhou dobu leží zalomen na zádech u pedálů jsem s volantem tak dlouho kroutil a přemýšlel jak z toho ven, až se ozvalo silné lup a já věděl, že je to v háji. Na hřeben jsem totiž neosadil šrouby tyčí, přetlačil srandovní pérovou pojistku a kolejnici vyšrouboval, až zaskočil vůli štelovací element. Mozek již věděl, že je zle, ale ruce kroutily dál, až se začalo z posilovače ozývat lehké praskání. V ten okamžik jsem začal vidět poněkud rudě, ale stále jsem se ovládal neb jsem se utěšil představou jak to pracovníci Barka natahují na podval k ekologické likvidaci
. Takže hřeben dolů, částečná rozborka, spojení šroubovice hřídele s kolejnicí a ustavení vůle. Při tom jsem zjistil, že se převod dá ustavit na více způsobů a tento co jsem zvolil teď zajištuje vycentrování s požadovanou polohou zkosení takže nakonec předchozí chyba byla označena za zásah prozřetelnosti
. Když už nebylo co ztratit tak jsem začal kroutit volantem skrze to praskání takže jsem zjistil, že od praskání do praskání je šet otáček takže jsem volant nakroutil na střed. Založení samotného hřebenu pak už bylo jen nacvičenou rutinou
. Volant na levo dvě otáčky v pravo dvě a čtvrt říkám si ok. Dal jsem si v tom parnu lehkou pauzu, že pak osadím řídící tyče a stihnu si zajít i na dvě s pocitem, že už to půjde snadno, nešlo.
Samotné osazení tyčí již mělo být prací maximálně na hodinu i s úklidem ... nakonec z toho byly hodiny skoro tři. Při pokusu o ustavení tyče mi totiž vyklouzla jedna z těch oválných podložek na hřebenu a nedopadla, až na zem. Hledaje v motorovém prostoru zvrchu či ze spodu jsem ji nikde neviděl prostě ji sežral motor
. Odmontoval jsem nakonec i tepelný štít řízení s baterkou abych tam viděl líp a nic. Začínalo se šeřit a slzičky byly na krajíčku neb mi došlo, že pivo nebude
. Nakonec jsem musel vylézt na motor a s hlavou strčenou místo baterky jsem podložku zahlédl jak si hoví mezi blokem a silentem motoru, hurá! Pak už to kopalo jen z lehka tak asi jako kobyla v posledním tažení, ale tyče byly ustaveny. Já zničen zapnul aspoň zapalováni a potěšil se, že nic nezačalo hořet jsem se šel deprasit a napapat. Bylo 21:00
.
Při testovací jízdě bylo zjištěno, že jsem utrpěl vítězství a doufám, že ne dočasné. Samozřejmě, že vyvstalo drobné "ale". Při jízdě rovně je volant poněkud vychýlen doprava. Jenže to co jsem měl rozdělané díky zkosení moc neumožňuje přesazení byť o jediný zub. Přemýšlím, že by to mohlo být vymezením vůle převodu neb oproti fabrickému nastavení to německý technik již dotahoval o 90° a já protože jsem logicky chytřejší než on to dotáhl jen o 45° protože na ponku s tím můžete kroutit jak chcete a poznáte prd. Cory mi poradil svou metodu na zjištění vůle a tou jsem odhalil, že tam je takže těch 90° bylo zjevně opodstatněných, ale pro štelování je potřeba osmihranného klíče 24 který jsem si sice vyrobil upravením nástavce pro svíčky, ale ten se pro použití na autě bude muset znova upravit a na to budu muset teprve dostat chuť. Takže zase a opět došlo k pokroku, ale s výhradou ... . Jak vidíte není to lehké, není a to předchozí "opravy" probíhaly kolikrát i tragičtěji. Shrnul bych to do jednoho, Kalinu nebrat
.
Předohrabisté, co si myslíte o vlivu vůle v záběru hřebenu na polohu volantu?
MASOCHYSTO 
. L.
... aspon vim jaka bude ta pohodarka po desti letech 
.