Výsledky slalomu jsem bohužel zatím nestihl zpracovat, ale chystám se na to
Mno, nějaký čas uplynul, zpracoval jsem všechny dojmy z letošního srazu, nechal je uzrát, vytřídil ... a tak je čas udělat nějaké to moje hodnocení. Tak povedené jako loni však nebude, letos jej snad pochopí všichni
Letošní sraz pro mne uběhl jako voda při záplavách v roce 2002. Byla to tak rychlá smršť událostí, že ani nevím kdo na srazu byl a kdo absentoval. Největší negativum letošního srazu je pro mne to, že jsem nestihl se všemi pokecat. Ba co víc, některé jsem nestihl ani pozdravit, což mne velice mrzí. Na druhou stranu to byl po dlouhé době sraz, kdy jsem si opravdu užil organizaci jízdy zručnosti. Velice mne bavilo se dívat, jak to každý žene ... a pak to přežene
. Bavil jsem se tak dobře, až jsem prošvihnul pana Tučka. Hlavně že sebou táhnu "jeho" knížku a abych ji doma nezapomněl, poněvadž jsem hlava děravá, měl jsem zadané dvě upomínky v mobilu ... Poprvé jsem nejel spanilou jízdu. Představa, že předemnou bude dvě hodiny smrdět nějaký žigulík byla tak zdrcující, že jsem raději sbalil harém a vyrazil do kempu. Tam jsme s holkama, Láďou a MacGiverem objevili Sašu, dali pivko a vyrazili tour de beer do skal. Bylo to krásné zpestření sobotního odpoledne, kdy jsme nádhernou procházku prokládali pivkem. Návrat do kempu byl ve znamení sportu. První žigulík o kterého jsem se opřel se najednou chtěl tlačit. Tak jsem tlačil... Kempový večer pro mne probíhal již v tradičním duchu. Prvně jsem dělal zagorku, ale nakonec jsem se stejně opil. No, ale zvládl jsem to bez výstražného trojúhelníku
Chtěl bych všem lidem poděkovat za krásný víkend. Za to, že jsme parta lidí co si umí pomáhat. Za bezproblémový průběh nejen na letištní ploše. Všem co se podíleli na organizaci srazu, za jejich hromadu času, uvázání a že to prostě pro nás dělají. A jelikož na někoho speciální poděkování padnout musí, speciálně děkuji partičce sobotní noci
J.