jacek píše:
Když se přistěhoval, stává se její součástí: Ano, a aby se mohl stát její součástí, ne jakousi izolovanou diaspórou, musí se přizpůsobit. Ne vírou a přesvědčením, tu mu nikdo nebere, ale svým chováním ve společnosti. Doma ať si dělá co chce, pokud to neodporuje zákonům té které země.
Protože když se přistěhovalec nesnaží naučit jazyk, přizpůsobit se společenským zvyklostem a chování, zůstane pochopitelně izolován a nenajde ani zařazení ve společnosti. A přesně tohle pak vyvolává ve většinové společnosti nelibost, kritiku, nepochopení, odpor a nepřátelství. Takže já to vidím v obráceném gardu, než píšeš ty. Jde o odmítání nepřizpůsobivých jedinců, ne o moderní nálepku "xenofobii"=strach z cizího. Strach možná teprve přijde, až bude v Evropě i u nás hůř... Ale to už bude pozdě.
Takže myslím, že nelze najít jiné schůdné řešení problému, než aby se menšiny alespoň v základním rozsahu přizpůsobily většinové společnosti (viz výše), pokud v ní chtějí žít. To by nakonec mohli beduíni tábořit na našich náměstích s velbloudy, je to jejich způsob života, že. Nebo honit stáda dobytka po dálnicích. Dle mých zkušeností to také ten Čech v cizině udělá zcela jinak, než píšeš. Většinou již preventivně zná alespoň základy jazyka, má nějaké pracovní předpoklady/kvalifikaci a kompatibilní sociální základ, zhruba ví, jak se tam žije a co tam může čekat. A snaží se pak maximálně do okolní společnosti zapadnout. Třeby my Moraváci tam určitě nebudeme chodit v kroji s kosárkem a demižónkem v ruce
, i když by to asi pořád bylo pro okolí přijatelnější, než ženy v "pytlích" a zahalené tváře. V pojetí západní kultury si totiž tváře zahalují tradičně jen lumpové všeho druhu.
Dodávám, že když přijedu do muslimské (či jakékoliv jiné cizí) země, nijak mi místní oblékání či náboženské zvyky nevadí a přijmu to bez mrknutí oka včetně muezzínů (dnes už taky většinou elektronika)
jako tamní styl života, nemohu a nemám důvod to kritizovat. Stejně jako jídlo (nevyžaduji české vepřo-knedlo-zelo a jím to, co je v kraji obvyklé), jazyk, způsob bydlení a j. Protože vím, že já jsem tam cizí element, byť třeba jako host. A že jsem toho pocestoval poměrně dost!
Vintera - taky plný souhlas. Dokonce není rozpor ani s Marťasem, co se mu ani nechce všechno číst.
Nemusíme tady nutně jeden přesvědčit druhého. Ale budu rád, pokud tahle debata alespoň někoho přiměla k hlubšímu zamyšlení. Už to, že se o problémech přemýšlí, je, myslím, veskrze pozitivním jevem.
A to je právě to. Kdo je my? Co je to "u nás"? Jseš si jistý, že máš na něco z toho nárok? Proč myslíš, že se všichni musí podřizovat tvým pravidlům, ale "zahalená ženská" je pro tebe strašlivej problém?
Ono je to totiž celý morálně sporný. Pokud ty promlouváš skrz křesťanství, troufnu si říct, že mám daleko větší nadhled a respekt ke komukoliv. Což nijak neomezuje to, že bych byl taky radši, kdyby splňoval "moje" pravidla.
Pokud mluvíš o cizině evidentně máš na mysli anglicky mluvící země, nebo Německo. Ale jsou i jiné, třeba Holandsko, spolužačka se provdala do Švédska, kamarád kamaráda je v Japonsku, atd. Tihle lidé neuměli ani slovo v tamním jazyce, což je v rozporu s tvým tvrzením, byť jsi ho pojistil mlhavým "většinou".
Přemýšlet o problémech je jednoznačně pozitivní, bohužel to dělá čím dál míň lidí. Spíš se omezují jen na výkřiky "tamten a onen udělal to a to, je to hajzl". Přemýšlet nad sebou se už snad i bojí ... svědomí je potvora
Rosťa: když měla pohřeb moje babi, děda si připravil projev, psaný svým obvyklým patetickým slohem. Nedalo se to moc poslouchat, protože to tak prostě nebylo ... děda ze sebe totiž dělal vlastně lempla, popsal babiččin nelehký život už od dětství, to, že ona všechno organizovala a řídila, jak byla pracovitá, co všechno kdy udělala a jak on by bez ní neudělal vůbec nic. Člověk se na něj ale nemohl zlobit, jen málo lidí kdy mělo takový vztah jako oni dva. Už je to skoro dva roky, děda má pořád deprese, lituje se, doktoři to s ním taky nemaj lehký ...
Televize: Myslím, že Kryl jí říkal debilizátor. Já se tuhle přepsal a od té doby prosazuji termín "debna"
. Miluju češtinu! (a to jsem byl čtyřkař, prosím!)
Smysl pro republiku? Co to je? Nějak si to odporuje s tou absencí plotů
Knihu na jeden zátah jsem už taky dlouho nepřečetl. Ono je to tím, že pracovat musím hlavou + večer je tu internet a spousta čtení všude tam ... tady ... Ale min. týden jsem konečně dočetl Oblomova od Gončarova. Tuhle knížku jsem kdysi zahlédl v Levných knihách, a okamžitě mi problesklo hlavou Krylovo "čti si znova Oblomova, v mnohém napoví ti!".
No, napověděl. Něco jo ... Budu muset těch Rusů asi přečíst víc, je to zajímavý - jednak teda byli tehdy dost sečtělí, páč to je samej odkaz na Římany, Němce, Francouze, Brity ... poezii, prózu, drama ... opery ... ale co mě zaujalo - ten příběh není absolutně v ničem nereálný a přesto je působivý. Po první třetině knížky jsem už roztruboval, že "Gončarov moc psát neuměl", ale pak se to nějak začalo hýbat ... a ve dvou třetinách knížky už člověk neměl tucha, jak to jenom může dopadnout ... No, taky posledních asi 150 stránek jsem už na jeden zátah dal
Jinak na obálce je namalovaná nahá slečna, patrně Olga, není to taková ta "dokonalá", ale přesto má něco do sebe. Vlastně to asi odpovídá té postavě v knížce ...
