clanek o elektrine - napet vs vykon vs spotreba

[Dusan]

V porovnani kolko chemie a koneskeho masa jeme, ma to ziarenie najmensi vplyv na zdravie.

[MacGyver]

Konina neni špatná průšvih je, když se to prodává jako hovězí.

Normy sice jsou, ale peníze vládnou světem. Máme takový zajímavý předmět (nízkofrekvenční rušení) no a pán přednášející má oblibu v takových konspiračních teoriích: D. Co si zrovna vybavuji, tak povídal o úsporných žárovkách, jejichž zdroje deformují sinusové napětí sítě (odebírají ze sítě vyšší harmonické proudu). Tento odběr vyšších harmonických je normou v určité mezi povolen, ale vypadá to tak, že horní hranice je zrovna jako ušitá na tyto zdroje světla.
Dále povídal něco tuším, že o čipu, který se dával do spínaných zdrojů. Tato součástka dokázala snížit deformaci odebíraného proudu. Jednu dobu jí ale dokázala vyrábět pouze jedna firma, ale i přesto došlo k bleskurychlé úpravě normy (normálně prý trvá tvorba nové normy několik let, v tomto případě ani ne půl roku), tak aby každý výrobce elektroniky musel zdroj ve svém zařízení touto součástkou vybavit a požadavky normy tak splnil. Tato zázračná součástka sice stála zanedbatelnou cenu, ale než ostatní výrobci součástek vyvinuli něco obdobného, tento první jich prodal miliony. No a milionkrát zanedbatelná částka je nakonec docela slušná suma.

Proto si nedělám iluze, že nadnárodní korporace prostě mohou kecat i do norem a nějaké ústupky si prostě vynutit.

Slyšel jsem o případu, že jeden student elektra si ve svém bytu, poblíž nějakého velkého místního vysílače, natáhl po obvodu stropu smyčku z drátu, mezi oba konce nějak zabastlil pár diod a ty mu prý normálně svítily. Tuším, že ale něco podobného je zakázané, že se tím odebírá výkon vysílače, který by mohl být potřebný jinde.
Takže jestli se bojíte mikrovlnky, tak se taky podívejte z okna, jestli naproti přes ulici nemáte nějakou pěknou směrovou anténu na mobilní síť natočenou do okna .

[Luděk Musil]

Konina neni špatná průšvih je, když se to prodává jako hovězí..

A vůbec nejhorší je, když inspekce při laboratorním rozboru zjistí, že tam není žádná konina ... ... ani žádný jiný maso .
Ale to jenom takové malé odběhnutí od tématu . L.

[Teepee]

Slyšel jsem o případu, že jeden student elektra si ve svém bytu, poblíž nějakého velkého místního vysílače, natáhl po obvodu stropu smyčku z drátu, mezi oba konce nějak zabastlil pár diod a ty mu prý normálně svítily. Tuším, že ale něco podobného je zakázané, že se tím odebírá výkon vysílače, který by mohl být potřebný jinde.

http://memorywebsite.blogspot.cz/2011/1 ... -1966.html

[Dusan]

Ze vam vadia tie 2w z mobilu a co povedia obyvatellia blokov co maju nad hlavou BtS pre mobily tam ide o ine vykony a stale posobenie.

[jacek]

Ehmm...tož věřím odborníkům.
Jsem jen trochu poučeným laikem. Vím, že elektrika je v drátech, prý to "teče" a zastavuje se to většinou vypínačem, v nouzi snad fungují pojistky (pamatuji, že se opravovaly drátkem) Taky se na dráty nemá sahat, ani na ty spadlé na zem a elektrika buď "jde", což je ok, nebo "nejde", a pak se má někam volat. Tedy nejlépe prý telefonem. Taky to občas "kope", ale místo krumpáče či motyky to fakt použít nejde, ty Herzy prostě nejdou dohromady s hercnou.

Ale vážně - rád jsem se poučil ohledně problematiky napětí v síti, bylo to zajímavé. Takový rozbor třeba i nefundovaně napsaného článku může být užitečný. Uživatelsky podstatné je, že výkyvy v napětí sítě lze pro citlivá zařízení eliminovat stabilizátory, zůstává ten problém v žárovkách. Sice je už zakázali , což je taky svým způsobem řešení. Nicméně, většina nejen nás zdejších na ně nedá dopustit. Problematické na tom je, že široká veřejnost vůbec netuší, že žárovky existovaly a existují(!) konstruované na různá napětí. Kdo to kdy veřejnosti řekl? Pro babičku z vesnice je žárovka prostě žárovka, a elektrika zase elektrika. Maximálně snad někdo ještě pamatuje 120/220, což se kdysi hlídat muselo, a starší přístroje na to měly i přepínač. Tudíž nějaká chyba v osvětě (nechci být paranoidní a tvrdit, že záměr) tu objektivně trvá.

No a ty mobily. Za docela závažné považuji Marťasovo konstatování "rizik je tu víc a nikomu moc nevadí a že škodlivost dnes běžných mobilů asi není nějak prokázaná". Jelikož jsou to technologie, které dělají život pohodlnějším (ne šťastnějším!) a navazuje na ně skoro vše ostatní, uživatelé si tím hlavu převážně nelámou. Výrobci taky ne, protože prvotním hlediskem je zisk. Občasné hlasy některých odborníků sice nabádají k opatrnosti, naplno to ale asi nikdo neřekne. Na informace vnímavější jedinci přesto už vědí, že vést dlouhé a časté hovory z mobilu u hlavy není pro zdraví (většinově tam bývá mozek) to pravé ořechové. Jenže - dnešní, nejen školní, a nejen mládež - telefonuje celý den, v kombinaci s internetem, plky na fejsbůku a podobných "výdobytcích" a vábničkách moderní doby je to jejich svět.

Podobně mikrovlnky - za předpokladu (!?) dobrého konstrukčního řešení okolní prostředí nezatěžují. Co se pokrmů týče, asi to nebude úplně ideální řešení (ty výživové komponenty asi budou ochuzovány, biochemie či biofyzika je mi cizí). Laicky si myslím, že pokud mikrovlny prokazatelně dokážou zničit živou tkáň, ničí tedy stejně veškerou živou složku potravy (bioflóru). Taková obdoba mrtvé vody to asi bude. Ohřejte si jogurt a máte mrtvou hmotu, i když "díky" výrobním postupům je to vlastně u většiny druhů už jedno. Osobně mikrovlnku sice používám (pohodlíčko a rychlost ), ale nerad, a podle možnosti volím i jiné formy ohřevu.

Abych to nějak na závěr zevšeobecnil - většina uživatelsky pohodlných vynálezů nemůže být již z principu věci neškodná, ať již v užším, či širším slova smyslu (třeba počínaje výrobou, konče odpady). Jsem z generace, která zažila, a ne vždy přežila "přelom v agrochemii" - DDT. Bylo to holt pohodlíčko, všude se nasypal zázračný bílý prášek proti škůdcům, a bylo po ptákách. Nejen po nich. Ve stavebnictví zase frčel azbest - perfektní izolace, nic to nežralo, byl věčný. Barvy byly trvanlivé, obsahovaly totiž olovo a polychromované bifenyly. No a po pár desetiletích - dneska se to nesmí ani vyslovit, aby člověk nebyl za teroristu. I když z vyprávění starých pamětníků vím, že se třeba, coby děti, za císaře pána batolili po kotníky v azbestovém prachu fabriky na eternit. Tož jak vidno, všecko se dá přežít....většinou.
Jestli nás v budoucnu čeká obdobný postup - zákaz dnešní technologie elektronických zařízení a všudypřítomného elektronického smogu, si nejsem jist. Otázkou je i to, zda to, co ji případně nahradí, nebude v důsledcích ještě horší. Bude-li ale pokračovat filozofie bezuzdného a rychlého primárního zisku za každou cenu, tak se asi sotva co změní.

Jsem opatrný skeptik, možná cítím něco, jako odpor k "čertovským vynálezům". Jedno je jisté - přírodu člověk nikdy nepřechytračí, vždy je to něco za něco. A kdybychom žili tak, jako před 200 léty, žili bychom sice ve zdravějším prostředí, ale zase jen polovinu let. A té dřiny! A bez aut! Tož pak aby si člověk vybral... Obecně je asi vždy na místě zdravá opatrnost a trochu přemýšlení o věcech, zvláště pak o těch, které jsou nám nějak vnucovány či podsouvány byznysem, či snahami o globální kontrolu elektronizované společnosti. Paranoidní snad nejsem, když vidím třeba úsilí o celosvětovou kontrolu e-mailů, bankovních operací, oko velkého bratra z vesmíru, výzkum čtení myšlenek nebo ovládání mysli... A o čem všem dalším ještě člověk ani neví

[JmJ]

Jdu zazehnout louc, kterou jsem pazourkem odloupl z vetve na zem spadle, snad mi muj domecek z veprovice se slamenou strechou nechytne.

[Petr HC]

Teď jsem se vrátil z HK a prečetl si zajímavé, fundované teoretické příspěvky od koniny (maso) až po Velkého bratra.
Tak pro změnu zas pár zajímavostí z praxe. Na obr. svítí1.jpg je ukázka jak se rozsvítí žárovka 24 V 2 W držená v ruce u anteny 4 W transceiveru. Aby se pak nerozsvítila nízkopříkonová LEDka která má příkon 1000 x menší. Na obr nesvítí1.jpg je tužka (propagační materiál Škoda VW), která má indikátor vysílání mobilu (šroubovice s 3mi LED a MOS tranzistor jako zesilovač) - funguje do cca 10 m a v horní části svítílnu (t.č. má vybité baterky - 3 miniaturní knoflíky).
Pokud jde o pole v blízkosti vysilače, určitě lze část výkonu "odsát" laděným obvodem. Na vojně jsme si do stráže mezi sebou půjčovali telefonní sluchátko přemostěné Ge diodou a s kusem drátu - na konci byl "krokodýlek". Stačilo "krokodýlek" připojit na samopal a tiše hrála Praha II (připojené na plot to "řvalo"). Slováci tomu říkali - nevím proč - "kurvík". Necelý 1 km od hlídaného objektu byl totiž vysilač Stará Role 954 kHz 20 kW.
Velikým překvapením na CB je to, že každý kovový dveřní rám (dveře 60, 70, 80 ky) se chová jako půlvlnný laděný prvek v pásmu 27 MHz (direktor, zářič , reflektor) Spočítejte si obvod rámu sami. To je také jednou z příčin zdánlivě nepochopitelného chování vf pole v tomto pásmu v budovách.

[Vašátor]

Na vejšce jsme ony "úsporné" zářivky měřili a co si ty levné dovolili pustit do sítě, to byl opravdu děs. Potěšující však bylo, že ty dražší zpět do sítě žádné deformace sinu, vyšší harmonické a frekvence nepouštěli. Možná bych ještě někde nějaké to měření vyhrabal

[MartasBrno]

Tyjo, Vašku, to by mně zajímalo, tvůj dobovej protkol z labiny Ale fakt že toto se nějak moc nevidí. Málo kdo má doma spektrák za pár mega

[Vašátor]

Spektrum jsme snad ani neměřili, šlo hlavně o měření vlivu "úsporné zářivky" na distribuční soustavu a co všechno do ní zpět "úsporka" pouští ... Pak jsme měřili třebas její svítivost a různý podobný blbosti ... ale bylo to zajímavé . Koukal jsem do počítače a protokoly jsem tam nenašel. Asi jsem je psal narychlo ve škole před hodinou . Kouknu ještě do krabice kam jsem všechno možný z vejšky umístil.

[Petr HC]

Pokud jde o úsporky, tak jen první serie měly jednocestné usměrnění (zdroj harmonických). Další až dodnes mají na vstupu můstkový usměrňovač (graetz). Horší to bylo s prvnimi seriemi t.zv.univerzálních telrvizorů (poněkud nesprávný název) - jednocestné usměrnění pro anodová napětí a žhavení elektronek střídavé-přes srážecí odpor.
To byly vč. vyzařování vertikálu i horizontálu vyložené "rušáky" (ušetřil se ale síťový transformátor).
Později, když byla část elektronek nahrazena polovodiči, a žhavící napětí kleslo tak, že se v serii se srážecím odporem mohla zařadit polovodičová dioda(ještě předtím selenový sloupec) polarizovaná tak, že odebírala protilehlou půlvlnu proti anodovému zdroji, se situace jakž-takž zlepšila. Přineslo to ssebou ale další problémy např. průrazy žhavení-katoda účinnostní diody - tenkrát vakuové, později také nahrazené polovodičem.
P.S. Třeba zde to, co jsem evtl. zapoměl, doplní Saša (ten těch televizorů asi opravoval o hodně víc).