Co si pamatuju nejstaršího ohledně žigulíků je vzpomínka, když jsem kdysi dávno na sídlišti objevil vrak žluté 2101 odstavený v zapadlém koutě parkoviště. Když to tak beru s odstupem času, někde v těch letech určitě byly položeny základy mojí lásky k technice, tajemným místům, ruinám, vrakům a ladám

Jako školák jsem si chtěl vydělat nějaké peníze ke kapesnému, takže jsem se tam kdysi ráno o prázdninách vypravil vyzbrojen kombinačkama s úmyslem pomoct budování čerstvě vzniklého postsocializmu a přinést do sběrných surovin nějaký ten šrot. Spousta věcí už tam nebyla a kombinačkama to taky nešlo úplně ideálně, takže nakonec jsem odmontoval zadní kapotu a celý šťastný sem to smýkal do tehdy kilometr vzdáleného kovošrotu. Celou cestu jsem se tetelil blahem jaký budu boháč, protože vláčit tu kapotu byla neskutečná jebačka a tudíž jsem si říkal, že musí být určitě hodně těžká. .... no, od té doby vím, že zadní kapota 2101 váží přesně 8kg

Takže jsem to tam dosmýkal, dostal na ruku tehdy již dost mrzkých 10Kč a šel domů.
No ale co jsem chtěl říct, známý a kolega od mamy býval už od totáče vedoucí v prodejně Barum a jako pan vedoucí nemohl samozřejmě jezdit lecčím, takže míval krásně vyšperkovanou červenou 2106. A jediné co si z ní pamatuju jsou takové ty kýčovité chlupaté zebrovité potahy a pak tenhle nesmysl na řadící páce. Od té doby je to pro mě symbol žigulíků a kýčovitého luxusu, prostě ruský styl

Tak jsem si taky jednu hlavici pořídil.
