Já na Šumavě už byl a udělali jsme si cyklovýlet. A chtěli jsme se svézt i vláčkem, takže jsme jeli jen ze Stožce do Nového Údolí. Jen to trochu oživit, než vyjedeme k Plešnému jezeru. Vědět, že budeme čekat tak dlouho, tak jsme to vzali na kole
Přijelo nám patro a kola a cyklisté doslova tekli ze dveří. Pěknej nával a ani se nedivím, že měl 20 min zpoždění...
A včera jsme si zas zkrátili výlet z Boubína - ze Zátoně jsme dojeli k autu na parkovišti v Kubově Huti. Tam už byla 842 (a jela na čas
).
Už se mi i občas stane, že potkám personál příjemný a ochotný, ale když čas od času potkám kokota, tak mi to zas dobré smýšlení o ČD zkazí...
Jen takové tři zajímavé příhody se zaměstnancema ČD:
Zpožděnej EC Slovan z Brna. Totálně narvanej, ani stát na chodbě se skoro nedá. Staré vagóny, vedro na omdlení. A pan průvodčí tam vlítne a řekne nám, že jsme blbí, že jsme měli jet o 20 minut dřív rychlíkem přes Havl. Brod. Kdyby tam bylo dostatek místa na provedení takového manévru, tak ho tam někdo určitě vyhodil ven...
120 min zpožděné ED Jaroslav Hašek z Brna - nejdřív silně neochotnej průvodčí, kterej se pořád všemožně vymlouval, proč nejde zavolat do Kolína, aby poslední osobák do MB počkal. Nakonec ho zachránilo to, že u Třebové nebyl signál, tak zmizel jinam. A završila to bába na přepážce v Kolíně, kde jsem jí řek, že chci vrátit zbytek jízdnýho, když už mě teda nedokážou z Kolína dostat během následujících 10 hodin domů, tak odpověděla: "a proč jste do toho vlaku teda nastupoval?" - i kdyby na mě v tu chvíli nečekalo na nádru auto (což nevěděla), tak být 60 km od domova je přece lepší, jak 230, ne?
A když nám tenkrát zdechla v Chocni lokomotiva a díky hodinovému zpoždění (a totální neschopnosti personálu podat informace) ujel ryhlík a musel jsem jet osobákem, tak bába průvodčí, evidentně naštvaná, že má vlak plnej lidí mi při kontrole lístku povídá "Z Brna? Vy jste dneska všichni z daleka", já odpověděl, že bychom tu nebyli, nebýt rozbité lokomotivy a ona mi začala sáhodlouze vypravovat, že jsou to taky jenom stroje atd. atd. ... Já to sakra věděl a až do té doby jsem byl smířen s tím, že čas od času se něco rozbije. A rozhodně jsem si na to nestěžoval, ta bába začala...
No příhod mám dost, většinou si pamatuju ty horší, ale je pravda, že čas od času se jede fajn.
.
