A tak mi už ty klapky promiň
Žádné sebemrskačství. Ale trochu dovysvětlím jednu věc o mě - já su taková povaha, že když většina jásá, já hledám rizika. Když většina odsuzuje, hledám pozitiva. Prostě jakýkoliv kategorický soud "vylepšuju" o místa, kde neplatí nebo nemusí platit (načež se někdy nakonec dojde k tomu, že neplatí vůbec

).
Lidi dneska strašně milují žebříčky - první, druhý, třetí, nejlepší, nejhorší. Je to pitomost, protože v reálném životě skutečně všechno souvisí se vším, byť něco víc a něco míň - a dokonce někdy, vlivy se vzájemně umocňují a potlačují a prakticky nelze nic stoprocentně předvídat.
Všeho všudy máme nějakou zkušenost, pravděpodobnost, že se pozorovaný jev bude opakovat, ale nikdy ne jistotu.
A obzvlášť co se vývoje společnosti lidí týče. V jakémkoliv davu (a tím líp když je do nějaké míry zoufalý) platí, že když se objeví byť JEDINÝ charismatický vůdce, dokáže hravě absolutně změnit chování téměř celého davu. Příkladů je mraky. Zvenčí je taková změna zpravidla neočekávaná a jiné davy nejsou schopné vhodně reagovat.
Zpátky k reakci. Já to psal taky už dost pozdě a jak vidno i zde, odbíhám od reakce a zamontovávám do toho další věci, myšlenky. Taková neposlušnost při psaní

O téma se vážně neboj, já si ho založil právě v trochu lehkomyslné naivní představě, že se "třeba někdo chytne" a bude o čem se bavit. Chytil ses Ty a za to jsem rád

. Pokud to bude někomu vadit, určitě se ozve, ale to nechám na něm (a případně ho někam pošlu, přiznávám se!

)
pokud se jinověrec dobrovolně přistěhuje do kulturně (v širším smyslu vzato) odlišné společnosti, musí se přizpůsobit on jí, nikoliv ta společnost jemu
Když se přistěhoval, stává se její součástí. Předpokládat, že se někdo "skokově přizpůsobí" je naivní a kruté zároveň. Nereálné. Ano, měl by se snažit, v tom se shodneme, ale ... co když je těch lidí tolik, že snadno a intuitivně (a logicky správně) zjistí, že je snažší si ve svojí komunitě sehnat člověka, který se vyzná v místních zvyklostech, dát mu plnou moc na nějaké úkony a zbavit se tak jednoho břemene po druhém (např. Číňani u nás, Cikáni, ...).
Tohle je prostě realita a Čech to udělá zrovna tak. V Británii je prý silná komunita Poláků. To přizpůsobování se pak ale dostává na frak, ale jde to ruku v ruce - s xenofobií. Čím víc jsou starousedlíci vysazení na ty nové, jsou na ně protivní a dělají naschvály, tím víc je sami od toho přizpůsobování se odrazují (a znova - Cikán půjde na úřad jen z nouze, vždyť i bílí Češi s tím mají problém).
Prostě, zkrátím to. Teď už není debata o tom, koho sem vpustím a koho ne. Tam je poslední šance tomu zabránit. Já se zajímám spíš o to, co s lidmi, kteří tu už jsou a nemají často kam se vrátit. Dělat jim naschvály, dělat na ně držky implicitně znamená, že se začnou vyhýbat kontaktu a tím pádem se dostanou do izolace a žádné přizpůsobení nebude.
Analogicky je to jako ve škole - učitel, který nezaujme a umí jen peskovat, nestojí za nic. Neudrží ani pozornost a kdo nemusí, do hodiny nebude ani chodit. A taky se nic nenaučí. A zpátky k cizncům - zaujmout někoho, kdo mi pořádně ani nerozumí, je těžké. Strašně těžké. Ale jinak to nejde.
Netrvdím, že nemám s křesťanstvím nic společného, ale nejsem mu nijak zavázán, nedělám kvůli němu jedinou věc. "Byla a je křesťanská" - víš, já do toho kopu tak trochu proto, že je to pro mě prázdný pojem. Nic neznamená.
Zrovna destatero tu dneska popírá snad 95% národa, tím bych se moc neoháněl ...
Hehe, ten předposlední odstavec je teda demagogie, pardon, ale podle mě na to to slovo sedí jako prdelka na hrneček. Analogicky to můžu přepsat i v negaci, a stejně tak dodat, že "všechno, co s tím můžeš dělat, je nesouhlasit". A právě proto je to pro mě prázdný pojem, ačkoliv uznávám, že pokud si někdo zakládá na nějakých tradicích, náboženství, pro něj prázdný není.
Mě ale víc zajímají zákony a skuteční lidé ...
Nicméně s posledním odstavcem souhlasím, byť si neodpustím sarkastické "nikdy nevstoupíš do stejné řeky", abychom se udrželi v "mlhavé" (ne)rovnováze reálného světa
Vintera - souhlasím, tak jak jsi to napsal. Jen doplním, že stejně jako jsou "různě moc" věřící křesťané, jsou i "různě moc" věřící muslimové. Někdo se modlí, někdo ne, někdo jí to co jinému víra zakazuje. A pořád si říkají muslimové
