LADAklub - Fórum

mayo456 píše: To, co vam teraz rozpoviem je skutocna prihoda ktora sa stala niekedy na prelome 50. a 60. tych rokov ...

Tak také ze života z této doby – měl jsem na starost rekonstrukci osvětlení v jednom našem závodu. Ředitel mně spolu pracovníkem tehdejšího Eramu poslal do Nové Paky vybrat a dovézt osvětlovací tělesa. „Eramák“ si s sebou vzal učně a po naložení dodávky jsme si zašli do restaurace na náměstí na oběd. V lokále na druhé straně seděl seriozně vyhlížející pán a zády k němu starší „vyžitá“ dáma, příšerně zmalovaná (doslova ksicht přemalovaný na obličej). Všichni ji tam znali pod přezdívkou Anča Grémy. „Eramák“znalý místních poměrů mi pochvíli povídá – „chceš vidět srandu“ ? Po mém souhlasu povídá učedníkovi – „zařvi Anča Grémy“ , což učeň okamžitě učinil. Dáma se zvedla odkráčela k nic netušícímu pánovi, který popíjel kávu, vyťala mu takovou facku, že se skácel ze židle a hrdě odešla středem.

Pro pobavení a neb,jak jsme žili a jak žijem dnes.


Pamatujete ještě, jak na každem sidlišťu byly klepače? To bylo užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady Jak
bylo cosik třeba komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku! Kdo by to tušil, že barva na tych nádherných kladinach obsahovala polychromovane bifenyly či jakesik jiné sajrajty...
No a co? Koho zajimaly take cypoviny?

Však aji moja dřevěna postylka, ve ktere sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi, ni?

Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky, abych nevypadnul z postylky a nejebnul se do hlavy. Tuž, možna sem se jebnul. Každopadně sem neměl žadnu flašku na piti, kera by byla zajištěna proti temu, aby sem se nezalknul, nebo abysem nepokypal drahu plovuci dlažku. Ani na oknach a na sporaku nebyly žadne specijalni pojistky, abysem nevypadnul z okna, nebo abysem se nešel dobrovolně upect do truby. Na cypoviny nebyl čas, bo bylo třeba vyvařit posrane plinky. Koho by dneska napadlo vrazit použite pampersky do tatramatky nebo do hrnca na sporaku?

Když sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra, neměl sem blembak na hlavě,kery dneska musi nosit povinně každy mameluk do 15 roku, a brzy bude určitě povinně nosit každy až do domova duchodcu.

Když sem poprve zavodil na kolobce, šprajclo se mi předni kolo a rozbil sem si držku. Přesto muj tata s mamu nežalovali s pomoci právnické kanceláře učitelku. Zdupane sem dostal ja sam.

Když sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo z řeky. Raz sem se z teho posral, až mi slzy tekly, jak sem si dupu utiral lopuchama s kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne optymineralu? Či by mě napadlo, že děcka fčil nemožu z baraku bez pitička schovaneho v sofistykovanym zařizeni, kere brani vytečeni obsahu a potřisněni galat??

Když zme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku, měl sem v kapse
chleba z maslem a zapijel sem to taku žlutu sodovku. Kamoš měl k temu navic zelenu papriku a červenu slazenu sodovku! Chlastali zme sodovky plne cukru a přesto si nepamatuju, že by kdokoliv z nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho červenu a on zas pruboval moju žlutu. Chleba při kopani bunkra překažal, tuž odpočival na boku v blatě a zežrany byl až pak. Aji s blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbě? Nikdy! Ani opary zme nedostali. A to zme si gzichty nepotirali preventyvně jelenim lujem a podobnýma cyparnama.

Žižaly zme taku malu rybyčku řezali na poloviny, bo nam ve škole
řikali, že žižala je užitečny tvor a že když se rozpuli, tak doroste! Škoda, že nam neřekli, že doroste jen ta jedna polovina.

Dodom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci
Vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her (třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země), byl ztraceny. Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. V televizi byly dva kanaly a v tych tekla enem žumpa.

Když kamoš přitahnul do lesika kytaru a začal hrat Hotel Kalyfornyja, byl pan buch. Okamžitě na něm viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact.

Našli zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v lesiku, v bunkru,
nebo na hřišťu.

Padali zme do potoka, padali zme ze stromu, z klepača, lamali
si hnaty, robili zme si modřiny, sypali zme si pisek do vlasu aji do oči. Byl to naš problem. Kdo si doma stěžoval, dostal ještě přidane.

Mliko se pilo od kravy, kobzole se kradly jezeďakum a pekly a
žraly se zelene, šťovik chutnal dokonale a třešně zme kradli susedovi anebo v aleji v Martinově. Kdo se prozradil a spadnul ze stroma, ten s nama přiště nešel, bo kdo by tež lazil s mamlasem?
Na koleje zme valili hřebiky a padesatihaliřove mince.

Zustavaly z nich fajne placky. Přes řeku zme lozili po teplovodnich rurach tak dluho, až tam jakysik cyp namontoval take špičate zabrany. Škoda, možna byzme vymysleli aji prvni bandži džamping.

Okolo byl komunystycky socializmus, a přesto zme byli svobodni. Žadne hlupe předpisy nas nesvazovaly. Bylo nam jedno, jake zakřiveni maju banany, bo stejně byly akorat parkrat za rok. V době, kdy opravdu dozravaly. Gulaš a koprovka byly nejlepši ze včerejška. Z buřtu při opekani vykapaval poctivy praseči tuk a přestože zme to žrali černe připalene, bylo nam fajně a neměli zme pocit, že žereme polyvinylchloridovy bazmek.

Tak si řikam, jak je kurva možne, že vlastně ještě žijem?
Jak zme to mohli bez předpisu EuroSajuzu přežit?

Parádní článek a připomenutí mládí . Až si mysím že to psal ňáký známý . I na ty třešně jsem do Martinova chodil .
EU z "nás" chce asi vychovat "blbce" jen pro práci a odvádění daní . Věřím že dnešní jídlo je méně zdravé než tehdy a zaráží mne posedlost vše čistit (skoro dezinfikovat) a takové blbosti jako "vyrábět" bezpečná dětská hřiště . Vždyť to nejde a navíc je to proti přírodě . Snažíme se zasahovat do věcí které fungují tisíce let (přirozený výběr) prostě pokus a omyl .

Všechno čistit a desimfikovat je podle mě špatné, tělo si odvykne na bakterie a pak ho dostane každej bacil, každá chřipka.

Jojo, sedí to parádně. Klepač, jó to byla věc. Po parku jsme jich měli několik. Ale je to tak 3 roky, co zmizely... Krásný nebezpečný železný prolejzačky jsme měli, semtam ňáká trubka uhnitá, ale co srandy jsme si užili. Na kole samozřejmě bez blembáků, sjíždění schodů (hlavně z polikliniky) a nebo vytváření skokánků, to bylo naše. To byla doba, jojo.. Úplně to v tom vidim tu dobu, těch cypovin bylo mraky a hodně z nich se fakt shoduje. Po parovodech jsme taky lezli, i když ne přímo přes potok, až tak daleko jsme nedošli.

jelenov clanok mi pripomenul napr. fakt ze dnes deti v aute musia mat povinne detsku autosedacku inak nemôzu ist v aute. ja si spominam ze ked som bol maly vzivote som v lade nesedel v detskej autosedacke, dokonca vzadu neboli ani pasy, vpredu len klasicke nenavyjacie a tu sme vsetci zivi a dzravi. Niektore smernice cinariadenia eu nie su zle ale väcsina z nich je zcestnych a odporujucich zdravemu rozumu.

Klepáč, to je toto ?

Přesně tak Marku,to je klepač.

Ináč, lezie mi to na nervy ako to vyzerá dnes. Keď sme mali okolo 10 rokov, tak to bolo fakt o niečom inom, v lete od rána do večera vonku, stále nejaká zábavka, proste teraz decka sedia doma, net, telka. A tie nariadenia ako sú teraz, sú fakt nezmysel.

Tipoval som, či klepáč nebude toto, tak som zobral foťák, vyšiel na balkon a cvakol.

U nás na tom klepači v zimě posedávali havrani , bohužel tyto vkusné doplňky panelových sídlišť byly zničeny při úpravě parkoviště .

Tobu říkám žárovky

lonska realita...

Drobek81,

Saša píše:I na ty třešně jsem do Martinova chodil .

Přesně. Mi to přišlo na email a hned jsem to rozesílal.