A já bych se vrátil k cestování obecně. Jel jsem dnes od rodičů k sobě do bytu a zpět (jel jsem pro zapomenutý mobil).
Rozhodl jsem se, že nechám 2104 odpočívat v garáži a použiji k cestě prostředky hromadné dopravy.
Vyrazil jsem z baráku v 10.55 hod. a přijel jsem v 16.50 hod. Kdybych jel autem trvalo by mi to cca 2 hodinky, ale nelituji. Tolik zážitků bych v autě neměl.
Pravda autobus nic moc, hned při nastupování se na člověka nahrne tolik příkazů a nařízení, že dostane strach, zda-li se neproviňuje již tím nastoupením. (Nemluvte za jízdy s řidičem, Vystupujte zadními dveřmi, Neodkládejte zavazadla na sedadla, Udržujte pořádek a čistotu v autobuse).
Ale za to vlak jako obvykle nezklamal. Zejména zpáteční cesta. Díky panu průvodčímu všem cestujícím v prvním voze cesta rychle utekla. Patrně se trochu nudil, tak oslovil dvě slečinky "výplňovou" otázečkou: "Kampak v tuto dobu cestují" Dostalo se mu odpovědi, že byly někde kvůli práci. Toto ho zřejmě zaujalo, protože si přisedl. Dále zjistil, že obě skončily školu a stále nemůžou sehnat žádnou práci.
Pan průvodčí jim začal obšírně vysvětlovat výhody socialismu. Rozpoměl se na mladá léta, kdy ještě dělal u drah na montážích a v podstatě celý úsek Liběšice - Litoměřice provyprávěl. Většina cestujících bedlivě poslouchala.
Slečinky patrně ze slušnosti, či zoufalosti panu průvodčímu přitakávaly. Přišla ještě řeč na syna pana průvodčího a v úseku Ploskovice- Litoměřice se ještě stačila nakousnout problematika bydlení.
Po tomto jsem se domníval, že zábava skončila, ale kdepak...... v Litoměřicích si ke mně přisedla dvě děvčata. Z jejich hovoru jsem zjistil, že jedna navštěvuje základní školu a druhá je ve druháku na skladového operátora.
Ta starší vyprávěla té mladší , že prvnímu klukovi se kterým se vyspala bylo 26 let a tento zážitek kladně ohodnotila, ta mladší se jen připitoměle usmívala, tento výraz jsem po jejím podrobnějším vyprávění získal i já.
Zmiňovanou dívenku jsem si ještě jednou prohlédl. Výška cca 145-150 cm, váha hrubým odhadem 90 kg, bujná kštice zrzavých vlasů, zoubky vizáže vánočních františků....... Ne že by na tom bylo něco tak zlého, ale v souvislosti s jejím předchozím vyprávěním mě napadlo jediné : Toho bych chtěl vidět
Ani cesta tam nebyla chudá na zážitky. O to vše bych byl při cestování autem ochuzen, o to se přeci nenechám připravit. Tedy ale.... celý den v řiti.
tak mu není cizí ani hlášení zastávek.