Tak jak jsem se již zmínil na FB.....
2101 dnes úspěšně zdolala měření emisí a technickou prohlídku. Příprava nebyla žádná, přinesl jsem do vozu akumulátor, napumpoval benzín, nastartoval a vyjel z garáže. Po otevření kufru jsem zjistil, že tam jsou ještě věci z loňského jarního srazu, mimo jiné nějaké perlivé vody a zbytek Fernetu (tuším že po mých srazových řidičích). Vůz byl poněkud zaprášen, ale umyl jsem pouze čelní sklo. Zapnul jsem kompresor a dofouknul pneu, zkontroloval povinnou výbavu a funkci osvětlení a vyrazil jsem směrem Roudnice n.L.
Dorazil jsem na měření emisí, nafotil čekající auto ve frontě a vyčkal pokynu na vjetí na linku. Pan technik brumlal cosi o tom, že to vypadá zachovale, leč při měření emisí si ponechal otevřená oboje vrata, jak na vjezdu tak výjezdu, i když při měření moderních vozů přede mnou byla vrata zavřená
Chvíli s tím dělal psí kusy, načež stručně zahlásil "dobrý". Vyjel jsem tedy ven a přejel k druhé budově, kde provádí samotnou TK. Postavil jsem se před vrata, vyřídil formality a šel jsem zpět k vozu, kde mě napadlo opět fotit. V tu chvíli okolo kráčel jeden z techniků a pravil: "No, vida a pak že už nerostou. Fotit to můžete jak chcete,ale tu typickou vůni Žigula do té fotky stejně nedostanete. To by chtělo nějaký foťák 4D , co dělá fotky s vůní, teprve pak by to mělo tu pravou vypovídací hodnotu".
Po chvíli se otevřela vrata a jeden mně přidělený technik vůz označil výrazem pro naše končiny nezvyklým : tak s tím "Žigulákem" pojeďte dovnitř.
Zajel jsem tedy dovnitř a proběhla kontrola čísel karoserie a motoru, u obou je technik hledal na místech obvyklých pro mladší ročníky VAZů. Dále kontrola osvětlení, kde se podivoval bílým blinkrům, jež jsou současně obrysovým světlem a tvrdil, že něco takového viděl naposledy snad když tu začínal a možná že ani to ne.
Pak sedl do vozu a chystal se popojet, nastal ten pravý okamžik, abych ho upozornil, aby dával pozor při startování, že se poněkud nevrací spínačka a musí ji vrátit ručně, tomu se jen pousmál a zakroutil hlavou
Popojel tedy, požádal mě, abych si sedl do vozu a až mi řekne, abych zahýbal volantem a šlápl na brzdu. Po té jsem vylezl z vozu a on stále šmejdil svítilnou na podvozku a říkal: "Hm, máte dělanou celou přední nápravu a celé brzdy i lano ruční, no a nový výfuk. Člověče, vy máte vlastně nový vůz".
Popojel na na válce na brzdy. Zde se podivoval naprosté souměrnosti brzd a ještě více se divil, že to samé i v případě ruční brzdy, čemuž jsem se divil i já
Po té dojel až k výjezdovým vratům, zde provedl celkové hodnocení, že prý na stáří 42 let je na tom vůz výborně a vylepil novou nálepku na značku. Načež mi ještě vyřídil formality a papíry mi donesl zpět na linku k vozu, abych se nemusel vracet k okénku. Po zjištění jeho jména, jsem se ujistil, že je to on a oznámil jsem mu, že jsem s jeho otcem kdysi pracoval v jedné firmě a že znám vyprávění o tom, jak vlastnímu otci neudělal TK na Felicii, protože měl prasklé čelní sklo. Načež jsme se srdečně rozloučili a že prý se mám za 2 roky objevit
Po prostudování dokladů jsem zjistil, že vůz má patrně vlastnosti začarovaného kulhavého koně z pohádky Boženy Němcové, neb zestárl o 2 roky, najel 611 km, nic jsem na něm nedělal a ze šesti lehkých závad, před dvěma lety, zbyly pouze dvě.