LADAklub - Fórum

Já bych do atestace šel hned, ale nesplňuju to podstatné - stáří 30 let. Až budu splňovat, tak už mi to na několik málo let možná nebude stát za to.... Myslím, že by měl a mohl být veterán i 20 letý (tomu se blížím), pokud je v pěkném stavu, protože dnešní auta už veterány být nemohou, pokud si ho někdo nekoupí na výstavku do garáže. Všichni víme proč.

Tomáši, řeknu ti jeden jediný důvod, proč auto staré 20let nemůže být veteránem: auta staré 20 let jsou stále běžně používané v každodenním provozu a to by veterán rozhodně být neměl. Už jsme tu problémy s udělováním veteránských testací na taxíky, na auta jezdící léto/zima, apod. bohužel měli. Pravidla musí být nastavena tak, aby se dala zneužít minimálně. Z důvodu tohoto zneužívání se také hranice z 25ti let posouvala na 3O let. A zneužívá se toho i tak, jen ne v takové míře.

Proč by veterán nemoh jezdit v létě i v zimě?

Vašátor píše:Tomáši, řeknu ti jeden jediný důvod, proč auto staré 20let nemůže být veteránem: auta staré 20 let jsou stále běžně používané v každodenním provozu a to by veterán rozhodně být neměl. Už jsme tu problémy s udělováním veteránských testací na taxíky, na auta jezdící léto/zima, apod. bohužel měli. Pravidla musí být nastavena tak, aby se dala zneužít minimálně. Z důvodu tohoto zneužívání se také hranice z 25ti let posouvala na 3O let. A zneužívá se toho i tak, jen ne v takové míře.

To bude důvod, proč nebudu moci jít na veterána ani v budoucnu. Jezdím s ním víkendově, do 10 tis. km ročně, jako v době vzniku auta bývalo zvykem, létě, v zimě. Pokud vydrží alespoň 350 tis. km, asi mě přežije.... Nemám ho na ulici, ale v garáži taky ne. Nemůžu ho mít jenom na ukazování, nebo na přehlídky, musí jezdit. Myslím že mám větší požitek z jízdy a od udivenců už teď, než bych měl z veterána. Když nemáš barák, jako já nemám a nemáš kde garážovat, tak mít veterána na veteránování je luxus, který si dovolit nemůžu.......

Veteránem se rozumí auto, který neni určeno ke každodennímu používání. Ovšem co znamená pojem "každodenní používání" už není nijak rozvedeno.

Víkend je 2,5 dne, to není každodenní používání. Zbylých 4,5 dne stojí. Nepotřebuju, aby tady byl 100 let po mě v NTM. Pokud vydrží víc, než těch 350 tis. km, už asi nebudu mít za tolik let sílu se s tím zabývat a pak ho stejně někdo odpraví za chvilku a do NTM se tak jako tak nedostane. Ale to už bude jedno, protože NTM už bude dávno patřit nějakýmu takovýmu vnukovi Krejčíře, nebo Bakaly a bude tyhle vozidla odpravovat jedno za druhým až na ně bude balit holky. Nemyslím to špatně, chci se v tom mýlit.....

Ano, tento pojem není nijak více rozveden, nicméně asi každý veteránista uzná, že tahat veterána do sněhu a soli je barbarství, načež takový člověk nemůže být za veteránistu považován.

Láďo, ano, jezdit s veteránem v zimě mi žíly netrhá, ale jezdit s ním v solné břečce? Tak jsem to myslel

Náš Opel Corsa má nyní 15 let, jezdím s ním léto/zima, prvních 10 let byl v garáži, starám se o něj, nyní má najeto 103 000km a až na malý puchýřek na kapotě a blatníku je absolutně bez koroze. Pravidelně nástřik podvozku/dutin, oleje, filtry... Ale veterán to nikdy nebude, je mi to jasné a ani bych z něj veterána dělat nechtěl . Je to srdcovka, ale spotřebák - potřebuju jet autem, tak jedu a neřeším, zda sneží, nebo po mě hází tuny soli.

Dnes se na Valentýna přijel podívat první zájemce. Z nostalgie shání právě tento první ročník a navíc i tuto barvu (otec měl přesně takového, akorát rok 72). Po dlouhém přemýšlení a drobné úpravě ceny musím konstatovat, že Valentýn je prodaný . Na jednu stranu mě to mrzí, musím se ještě pořádně rozloučit. Na druhou stranu jsem rád, vypadá to, že bude v dobrých rukou a navíc mi odpadnou starosti s garážováním apod. Ach jo, stále nevím, zda dělám dobře. Ovšem až dodělám Triumpha, bude opět o jedno garážové místo méně .... a přitom mám stálé garážování jen jedno .... věčné dilema...

Kamarád vyřešil nedostatek parkovacích míst tak, že si pořídil Avii a začal navážet materiál na stavbu dalších garáží

Tak hlavně že Valentýn bude v dobrých rukou

Já řeším uplně opačný problém. Místa mám dost, ale hala je téměř prázdná.
Spočítal jsem si, že do všech čtyř hal by se vešlo kolem 90 aut. Zatím mám k dispozici jednu halu.

Tak za celou dobu co Valentýna mám, jsem s ním najel 375km. Přesněji od 1/2013 do 11/2013. Udělali jsme na něm spoustu práce, nicméně chuděrka stála celou dobu venku, což se drobně podepsalo na špatně nalakovaných předních blatnících, různých drobných šrámech apod. Dnes jsem Valentýna uvedl do polopřevodu na nového majitele, udělal pár posledních úprav (vrátil zpět původní nádrž, nabil autobaterku - pán nechal svítit světýlko interieru, naložil k tomu původní kola a tak). Normálně je mi z toho smutno, ale beru to jako nejlepší řešení. Podle všeho bude v dobrých rukou, otázkou jen je, kdy se na něj přes všechny ty majitelovi veterány dostane řada. No, co dál říct ...

Živě si dokážu představit, jaké asi právě zažíváš pocity. Jenže jak už jsem sám zjistil, člověk se musí naučit se s věcmi loučit. Alespoň tedy některými. Pokud totiž začne převládat dojem, že daná věc je spíše přítěží (z jakéhokoliv důvodu), je opravdu lepší, se jí zbavit a udělat za jejím vlastnictvím tlustou čáru. Člověku se po prvotním naštvání sama na sebe postupně uleví a získá energii na řešení dalších problémů. Z následného časového odstupu je potom člověk rád, že se daným směrem rozhodl a maximálně lituje, že tak neučinil dříve. Vím moc dobře, o čem píšu, neb jsem to sám osobně několikrát zažil.

No znám to taky z vlastní zkušenosti ,jen nechápu jak jsem to dělal dřív ,když jsem měnil vůz každým rokem asi přibývajícím věkem a docházení zásob vozů člověk měkne

U mě je problém s loučením se s věcmi umocněn ještě tím, že než něco pořídím, pořádně to promyslím. Tudíž po dlouhém přemýšlení, zda onu věc pořídit, je těžké se pak smířit s tím, že tento rozmysl byl chybný. Mno jo no, je rozhodnuto, už to neovlivním . V sobotu dopoledne Valentýn odjíždí směr Praha. Škoda jen, že přijde o původní SPZ.

A je pryč , rozloučil jsem se a budu doufat, že Valentýna uvidím na nějakém Ladasrazu