Oslavy 50 let výroby v Togliati

[Vašátor]

Já nepřemýšlým,já jedu

To je slovo chlapa!
Připomíná mi to tu trošku Bulharský Ladasraz 2009?. Zájem relativně velký, nakonec všichni vyměkli a jela pouze naše posádka.

[Marťas]

Na kolik to vyjde dní a jaký bude rozpočet na posádku? (Rekonstrujeme barák )

[Raduz]

(Rekonstrujeme barák )

Spíš statek, ne

[dusin]

Odhad je cca 10000 palivo a 10000 na zábavu a bydlení

[Hurikán]

Kompletní informace k uvažované cestě

Přináším zjednodušený výtah z mých příprav na cestu. Číst celé a pozorně.

Já o tom velmi vážně uvažuju = postupuju systematicky a připravuju si podklady. Definitivní rozhodnutí mé účasti je závislé na více věcech. Hlavním faktorem ale je, jak dopadne jistá zdravotní záležitost.

Dobře to velmi koncentrovaně shrnul Dandy a já se s ním absolutně shoduju. Zejména s tučně zvýrazněnou částí. Protože takovouto cestu je opravdu nutné si užít a zejména VYUŽÍT! na návštěvu a prohlídku měst a jiných pamětihodností po trase. A že je těch možností opravdu hodně!

Ak vezmem do úvahy priemerku 75km/h (optimistický odhad, ktovie aká je kvalita ciest) to bude 40+ hodín + prestávky, aspoň jedno prenocovanie a vychádza to na tri až štyri dni jedným smerom v hurá režime. Pravdepodobnejší je odhad na 5 dní, lebo toto by mal byť výlet v dovolenkovom režime, bez stresu a naháňania sa. Predpokladám náklady na takýto výlet určite nad 1000€

Administrativní část:

Ruské vízum - zcela nutné:
- turistické vízum
- lhůta vystavení víza 4-20 prac. dnů
- cena víza 1.840 Kč za jednorázové, příp. 2.950 Kč za dvouvstupové (kdyby tam v dohledné době chtěl jet někdo ještě jednou)
- cena víza je základní při vyřízení přímo na konzulátu. Přes agentury je s marží, tedy vyšší.
- zvací dopis pro vystavení víza
- pas s volnou dvoustranou bez razítek, platný min 6 měsíců po konci platnosti víza!

Běloruské vízum - v případě cesty přes Bělorusko:
- tranzitní dvouvstupové vízum
- lhůta vystavení 5 prac. dnů
- cena víza 60€ = 1.500 Kč
- pro vystavení tranzitního víza postačuje platné vízum do Ruska. Nic dalšího.
- pas s další volnou dvoustranou bez razítek, platný min 6 měsíců po konci platnosti víza!


Trasy:

- Přes Ukrajinu je nejkratší, ale to neznamená nejrychlejší. Často bývají značné komplikace a naschvály (rozuměj hlavně zdržení) na UA-RF přechodu. Dle informací bych nedoporučoval a sám bych tudy určitě nejel. Mmj. horší silnice a bezpečnost.

- Přes pobaltí, je běžná a vyzkoušená trasa. Stačí jen RF vízum, je ale jednoznačně nejdelší.

- Přes Bělorusko. Měla by být nejpohodlnější a nejrychlejší. Má to ale jeden háček.

Běžně totiž nelze přejet BY-RF hranici. Ani autem, ani po železnici. Jen letecky. Je to v důsledku "svazového soustátí" RF a BY. Hraniční přechody mají zrušené a místo nich jen kontrolní stanoviště. Rusové a Bělorusové tedy jezdí bez kontrol. Vzhledem k absenci ofic. přechodu, tedy občané třetích států nemohou doložit, jakým způsobem a kde překročili hranici toho druhého státu, což se rovná ilegálnímu přechodu hranic. Oficiálně tak lze učinit jen na letišti v Minsku, kde je pochopitelně hraniční kontrola.

Pro cestu autem ale existuje jedno jedinné místo, kde přejet lze. Jedná se o přechod za Gomelem na BY-RF-UA trojmezí, kde je mimo jiné památník 3 sester. (3 slovanských, ruskojazyčných národů). Já osobně zatím preferuju tuto trasu.


Délka cesty:

Toto je do určité míry závislé na tom, co všechno by člověk chtěl vidět. Pokud pojedu, chci pochopitelně této možnosti maximálně využít. Jak už psal i Dandy - jde o turistickou Lada-dovolenou! Čili na cestu tam/zpět je nutné počítat min. 4, raději spíš 5 dnů x 2 = 10 dní. Na samotném místě v Toljati je potřeba počítat se 2 dny na oficiální program + 1 den na prohlídku města, technoparku, atp. To je cca 12-13 dní.

Když už tam člověk bude, byl by hřích, nenavštívit Samaru, kde kromě prohlídky samotného města je mnoho zajímavých muzeí. Zejména jde o obrovské a pěkné muzeum kosmonautiky (v Samaře je velký výrobní podnik, kde se vyrábí Sojuzy, atp.), dál potom letecké muzeum, národopisné, železniční, ... Dalším zajímavým bodem je Stalinův protiatomový bunkr pro nouzové řízení státu, který je postaven a vybaven ve stylu Sovětského Empíru). Na tohle je zapotřebí zhruba 3 dnů. Jen muzeum kosmonautiky je na celý den.

Další možností k návštěvě je relativně blízký Uljanovsk, který láká mimo jiné velkým leteckým muzeem, které sousedí s leteckou továrnou СП-Авиастар, kde se vyráběly Tu-154, a dnes se vyrábí Il-76 a jeho modifikace a části nového MC-21. Návštěva Uljanovsku je další 1 den.

A to zdaleka nejsme na konci zajímavých míst, která si o návštěvu říkají. Ale tohle je zhruba takový základ, který bych já osobně určitě vynechat nechtěl.

Čili když to sečteme, jsme na zhruba 15 až 16 dnech. A to i tak ještě zbyde dost míst, která člověk mine a neuvidí.


Cenová náročnost:

- víza 1.820 + 1.500 = 3.320 Kč
- pojištění bude cca. = 1.500 Kč
- ubytování + stravování + drobné nákupy, suvenýry, vstupné, ... je v průměru cca 1.000 Kč na den = 16.000 Kč
- benzín + silniční poplatky = cca 15.000 Kč

Když to všechno sečteme, dostáváme se na zhruba 20-21.000 na osobu bez benzínu. Když pojedou v posádce 2 osoby (což u Žigulíku pokládám na tuto cestu za optimální počet), je to + 7.500 Kč k tomu.

Suma sumárum:

Délka cesty: 16 dní
Náklady na os. 28.000 Kč (1.100 € )

Vzhledem ke vzdálenosti a typu cesty jde o přiměřenou délku a náklady. Však to taky není žádná trapná cesta do Jugošky.


Alternativa ke zvážení:

Zatím jsme tady všichni uvažovali jen o variantě cestování autem, které je na první pohled zcela logické a v jistém směru i "pohodlné". Ty uvozovky jsou v tomto případě zcela na místě. Vzhledem ke vzdálenosti a tím pádem i nutnému času pro její překonání (tam a zpět min 8, spíš 10 dní) se nabízí i variantní řešení v podobě cesty letadlem, o které sám vážně uvažuju.

Samara má navíc přímé letecké spojení s Prahou. Bohužel tuto linku již neoperuje ČSA, která je už posledních několik let totálně zhuntovaná, ale Smartwings. Tato linka lítá 4x týdně (po, út, čt, sob.). Mají ale jen levný slot, tzn. jde o noční spoj s přistáním v Samaře ve 4 ráno. Připočtu-li navíc cestu bez jídla a hlavně rozhrkaným dobytčákem z Panenských ostrovů, tak bych tuto variantu volil jen v krajní nouzi. Cena zpáteční letenky je cca 7.500 Kč

Daleko rozumější je letět s Aeroflotem, který má běžné denní sloty a pěkná nová letadla (průměrné stáří flotily 275 letadel je jen cca 4,5 roku!, Lufthansa má pro srovnání prům. stáří flotily cca 12,5 roku ) Sice se přesedá buď na SVO, nebo LED, ale v součtu je to daleko pohodlnější a příjemnější. Mezi Moskvou a Samarou létá v každém směru min. 14 spojů denně!

Odlety z PRG jsou např. v 10:00 a přílet do Samary (KUF) je i s přestupem na SVO už odpoledne mezi 15. a 16. hodinou, což znamená poklidný přejezd na ubytování a prohlídku podvečerního města s chutnou večeří k tomu. Zpáteční lety jsou obdobné, s příletem do PRG cca v 16:00. Variantu z BTS nebo VIE jsem zatím nezkoumal, ale předpokládám, že to bude obdobné.

Cena letenky od Aeroflotu je cca 8.200 Kč, což je absolutně zanedbatelný rozdíl, vezmeme-li v úvahu pohodlný denní let, dvojí občerstvení na palubě a 23kg zavazdlo v ceně.

Na místě v Samaře lze potom podle počtu nás cestujících postupovat dvěma způsoby. Při menším počtu si lze vypůjčit auto(a) v některé z místních půjčoven. Ceny jsou přijatelné (zvlášť po rozpočítání na více osob v autě) a mají běžně v nabídce i Vesty, takže bysme mohli jezdit Ladou i tam. Půjčení lze rezervovat předem. Pokud by bylo osob víc, lze zamluvit a pronajmout mikrobus s řidičem. Sice by si člověk na místě nezajezdil, ale na druhou stranu by se nemusel zdržovat s navigací a blouděním, což je jednoznačný přínos, šetřící čas, peníze i nervy.

Při cestě letadlem se ušetří min. 7 dní času = 7dní dovolené = 7dní ubytování, ... což je ve výsledku úspora cca 7.000 Kč ve srovnání s cestou autem. Ušetřený čas znamená nejen ušetřené peníze, ale i menší únavu. Místo toho lze přidat pár dnů navíc na pobyt v místě a důkladnější a méně uspěchanou prohlídku pamětihodností a zajímavostí. Navíc delší pobyt v jednom hotelu, je vždy levnější, než několik ubytek na jednu noc, odpadá neustálé balení, tzn. další úspora času.

Od 8-10 lidí lze navíc sjednat skupinovou letenku, která samozřejmě přináší další úsporu.

Tolik ve stručnosti přehled možností a variant. Je nutné se ale rozhodnout poměrně rychle (nejpozději do přelomu února a března (februára/marca), aby se daly vyřídit všechny formality, rezervovat ubytování!!! a případně i letenky a pronájem aut/mikrobusu.

[Vašátor]

[dusin]

Foto s vlastnim autem pred fabrikou kde vzniklo je muj hlavni cil.Eto vsjo
Mame 9 dni na cestu tam a sraz a 4 dni na cestu domu.Tak to alespon planujeme my.
A Barbucha jasne stanovila ze po ceste vrchem je Moskva kterou chce videt....
Tolik asi v kostce nas plan.

[Hurikán]

Fotce vlastního auta v Toljati rozumím, ale zrovna tohle není pro mě prioritní. Beru to prakticky a realisticky.

9+4=13 dní na cestu tam a zpět, s návštěvou akce a ještě k tomu Moskvy navrchu? To jako fakt? Jako projet to asi jde. Ale určitě ne vidět. Natož si to vychutnat a prožít. Počítej s tím, že to bude všechno opravdu letem světem. Všude jen na skok. S vyplazeným jazykem pofotit hlavní náměstí a rychle zase dál. Takže ve výsledku tam sice budeš, ale nic pořádně neuvidíš, čili výsledek je jako bys tam skoro nebyl.

Vím, o čem mluvím, protože přesně s tímto mám několik zkušeností, které rozhodně opakovat nechci. Udělej si to samozřejmě jak chceš, ale já tě jenom upozorňuju, že výsledek nebude odpovídat očekávání a námaze. V tomto případě je méně rozhodně více.

[Vašátor]

Alberte, to máš těžký. Někdo chce vidět památky a užít si to, pro jiného je to nejdůležitější mít svoje auto v Togliatti. Já Dušínovi plně rozumím. Cesta to bude šílená, ale ten pocit vítězství, kdy vlastní vůz postavíš před fabriku, při takové události, to je k nezaplacení. Ve mě se to šíleně bije. Autem kvůli rodině jet nemohu. Letět bych teoreticky mohl, ale to prostě není ono, i když bych si to užil mnohonásobně více přesně z těch důvodů, které píšeš.

[dusin]

Pro mě s Bárou je to jak spívá Mňága: I cesta je cíl.
Já tim postrkem prostě jednou za čas rád jedu někam hoodně daleko.
Silnice jsou po cele cestě luxusní,ve dvou řidičích se dá zvládnout 900-1000 km za den.
Otázkou jsou případné poruchy...
Po našem když to dobře půjde tak by jsme chtěli být cca ve středu večer v samaře.
Dneska de u mně stavil Martin tak jsme to probírali a cesta z togliati do cz nivou 3,5 dne

[Georgius]

Mně by rodina oficiálně nechala zbavit svéprávnosti kdybych to provodl, ale naštěstí chtějí veterány, takže mám s plastákem smůlu

[radek mb]

Nepřispěji do diskuse ničím konstruktivním, jen jsem chtěl napsat, že Vám trochu to dobrodružství závidím.
Sám na to asi nemám koule, tluče se ve mě ta mladická spontánnost a to, že mi už je 40 a připadám si na to starý.
Přeji Vám všem, co tam pojedete, jen ty nejlepší zážitky.

[Hurikán]

Jasně Vašku. Však jsem taky psal, že té fotce vlastního auta rozumím. Jenže já su pragmatik, takže z pohledu mých vah "pocit vítězství" váží výrazně méně, než možnost si v klidu a pořádně prohlédnout a dozvědět pokud možno co nejvíc o dané části země. K načerpání informací potřebuješ navázat hlubší kontakt s místními. Podebatovat s nimi o všem možném. A k tomu je zase zapotřebí čas.

Holt to je tak, když je člověk perfekcionista. Potom jseš zajatcem vlastního chtíče po poznání a porozumění.

Já tim postrkem prostě jednou za čas rád jedu někam hoodně daleko.

To já taky.

Silnice jsou po cele cestě luxusní,ve dvou řidičích se dá zvládnout 900-1000 km za den.

Ano, ujedeš to. Ale co kde uvidíš? Jenom asfalt a blízké okolí silnice. Nic víc. A to je pro mě prostě málo.

[dusin]

Letet tam letadlem zas postrada smysl pro me ale nevylucuju ze nekdy v budoucnu se tam jeste zaletim podivat znovu...jen tak.Ale rikam ja tam nejedu za muzeama(i kdyz v Togliati v muzeu u ponorky ma byt zrizen kemp pro navstevniky se sprchama a s povolenkou na barbecue)

[Hurikán]

Tome, já cestu autem nezatracuju. Sám o ní uvažuju. A města, muzea, architekturu, památníky, atmosféru mezi lidmi atp., chci vidět/zažít jak při cestě autem, tak při cestě letadlem. To se vzájemě vůbec nevylučuje. Naopak! Jen na tu cestu autem je potřeba mnohem víc času, kterého není nikdy dost, takže je nutné dělat daleko větší kompromisy a odříkat si víc věcí, ke kterým se už většinou nikdy v životě nevrátíš.

Čili proto jsem začal zvažovat i alternativu letadla, protože to ušetří čas, únavu, peníze a naopak mě dá možnost déle setrvat na navštíveném místě a díky tomu ho hlouběji poznat. Sám zatím nevím jestli vůbec pojedu, natož ke které variantě se přikloním, viz začátek mého hlavního příspěvku v tomhle vlákně. Jisté je jen to, že pokud pojedu (jakkoliv), tak chci vidět a poznat co nejvíc.