Napsal: sob úno 05, 2011 16:15
Už se těšim, co na to řekne Koko LokoSid píše:Tá vôňa benzínu
Stránka 2 z 3
Napsal: sob úno 05, 2011 16:19
Já vim, koneckonců se v každé době spíš vyplatilo mlčet a myslet si svýSid píše:Už si pichol do osieho hniezda.
No nic, nechám toho. U nového auta většinou ani neodhadneš co k čemu je, a když ano, prostě nemáš technologii na to to opravit. Většina celků se dnes dělají tak, aby opravit nešly a ty sis musel ten celek koupit (představ si, kdyby fabriky začaly v sedmdesátých letech dělat karburátory na jedno použití...nikdo by to nekoupil.)A ta vůně benzínu k tomu patří (i když ucejtit okolo auta merkaptan neni nic příjemnýho - minimálně ti to na půl hodinky přeruší práci kvůli možnosti detonace)
Napsal: sob úno 05, 2011 17:05
Mám převeliké štěstí.Takový levný garážnický servis mám ve městě,můžu tam jezdit jak s krabicí tak s nejmodernějším autem,a skutečne ty součástky opravují.Petr HC píše:Problém není, že tam ta "kurvítka" jsou. Problém je v tom, že většinu závad "kurvítek" lze jednoduše odstranit, což žádný servis nedělá. Jen namátkou: Váhu vzduchu stačí vymýt propylalkoholem, potenciometr škrtící klapky prostříknout Kontoxem, servo volnoběhu přimáznout pár kapkami oleje - totéž motorek snímače teploty - atd atd..Veverka píše:Me to od zacatku prijde,ze na modernich autech jsou kurvitka,kdezto u lady je to jen odflaknuty
Proč by to ale servisy dělaly, když výměna předraženého "kurvítka" jim jen na rozdílu DPH a předražené výměně stačí k pohodlnému téměř bezpracnému zisku. Howgh.
Tyhle moderny potřebují kvalitní zázemí a peníze.Toho se obvykle nedostává
.Myslím že tady je ještě jinej problém,nejsou (hlavně nebudou) kvalitní a poctivý kádry.Všeci okolo mě jsou autotronici(nebo strojaři),já ne.Oni dokáží vyměnit tlumič,výfuk,brzdy-ale pak se mě autotronik ve 3.ročníku zeptá,jak nastavit karburátor jeho pionýra.Vahám vzduchu,klapkám a snímačům rozumí jeden,ostatní maximálně připojit diagnostiku jako spásný všelék,nebo dobastlit audio.Na praxi zametají halu,v lepším případě deset lidí zaráz! provádí nějaký základní ůkon na favoritu.Toho se děsím.
P.S. jsem sice mladej,ale podle mě se školství/těch co ze škol vylézá vůbec od roku 1990,v zemi která masově vyráběla motocykly/lokomotivy,zbraně atd. propadlo na úroven zahraniční montovny.Čest těm posledním co drží standart.
Napsal: sob úno 05, 2011 17:20
Bohužiaľ je to tak aj u nás a so všetkým. V každom obore vzdelávania.Rozhodne to však nieje len vinou školy.Škola nikoho nebude učiť nasilu. Je to tým, že dnes väčšinu mladých zaujíma len to, ako sa ožerú na diskotéke. Nič ich nezaujíma a na všetko serú. Myslia si o sebe, že len na nich sa čaká a že budú mať dvere všade otvorené. Potom, keď sú vystavení realite, tak sa veľmi divia.
Kto chce, ten sa naučí. A čo sa nenaučí, to ho doučí prax.
Kto chce, ten sa naučí. A čo sa nenaučí, to ho doučí prax.
Napsal: sob úno 05, 2011 19:18
Side, to už bylo za nás, takový jsou a byli mladý lidi. A každá generace říká, že je to horší a horší.
Škola za to může, jenže to učitel musí být víc než jen dozorce a nalejvátor. Musí umět probudit zájem, pak dokáže nevídané. Takových učitelů jsem potkal pár - a třeba kvůli jednomu takovému jsme v Tachově uměli celkem nadprůměrně matematiku a fyziku. Naopak jazyky byly celkem tragické.
Děti byly a jsou živel, je umění je dokázat "ochočit".
Škola za to může, jenže to učitel musí být víc než jen dozorce a nalejvátor. Musí umět probudit zájem, pak dokáže nevídané. Takových učitelů jsem potkal pár - a třeba kvůli jednomu takovému jsme v Tachově uměli celkem nadprůměrně matematiku a fyziku. Naopak jazyky byly celkem tragické.
Děti byly a jsou živel, je umění je dokázat "ochočit".
Napsal: sob úno 05, 2011 19:21
Jenže tohle je, bohužel, zcela naprostá a časem prokázaná pravda.dmatej píše:A každá generace říká, že je to horší a horší.
Napsal: sob úno 05, 2011 19:22
Nevěřim, těch generací už bylo....
Napsal: sob úno 05, 2011 19:43
Není. Nebo je snad třeba Laďuša tak špatnej?Hurikán píše:Jenže tohle je, bohužel, zcela naprostá a časem prokázaná pravda.dmatej píše:A každá generace říká, že je to horší a horší.
A jak nás vidí třeba Petr HC?Podle mě je to klam. Kdyby to byla pravda, už jsme se dávno utloukli klackama
Teda, teď mě napadá, jestli mluvíme o tomtéž - já mluvím a ochotě se učit a inteligenci vůbec
Napsal: sob úno 05, 2011 19:52
Tady je v dnešní době podle mě zakopaný pes.Ochotu učit se má nevalné procento dnešní mládeže,většina se chce prostě bavit a užívat si života.Každá věková kategorie si chce užívat života,ale ten přístup je jiný.Zatímco dvacetiletí mají za cíl pořádně se o víkendu zbourat na diskotéce,já jako třicátník si užiji života tím,že jdeme odpoledne společně s ženou a dcerou ven.dmatej píše:mluvím a ochotě se učit
Prostě v každém věku má člověk jiné priority.Taky jsem se rapidně změnil za posledních 10 let.Ochotu učit se mám až teď,v 16ti letech mě zajímaly motorky a škola se krčila poníženě v koutku.Se zkušenostmi,které mám nyní,bych byl úplně někde jinde,kdybych se mohl posunout v čase zpátky.Třeba bych nosil bílý plášť a chodil po Škodovce s noťasem v podpaždí,u rodinného domku,Oktávku v kombiku.Ale dopadl jsem tak,jak jsme dopadl.Není čeho litovat.
A tak je to podle mě s každým.Každý má daný nějaký osud,nějakou cestu,po které jde.
Takže závěrem,ti dnešní puberťáci taky dospějí a budou se chovat jinak(aspoň doufám).
Napsal: sob úno 05, 2011 20:04
Davide, proč jsem tě napad zrovna já? 
Jako ona by i ochota učit se byla, teď se v tom topim už přes měsíc. Je to strašný a tu ochotu učit se hlavně u mě sráží faktor náhody a štěstí. Prostě mě docela dost psychicky podkopává, když nad učením strávim x hodin a pak si líznu tu nejhorší otázku. Pak vidim jiný lidi, který se učí maximálně stejně jako já a nebo spíš i míň, případně ze stejných materiálů, a losnou si to jednoduchý, co bych vysypal na jedničku. Různý opisování a podfuky nekomentuju, byl jsem vychovanej, že to je špatný a nedělá se to a teď mam prostě blok a strach to udělat. Takže zase nevýhoda oproti těm, kterým to je fuk a bez ostychu podvádí... Případně můžu znát různý postupy výpočtu příkladů, ale k nezdaru stačí to, že jedinou chybou je výpočet -3*-Z = -3Z. Jasný, chyba to je, ale prostě to nic nemění na tom, že tomu příkladu rozumim a umim s nim pracovat. Takhle jsem teď vypad v pondělí. Mezitim jsem odmít několikero nabídek pařby (dokonce i od samotnýho Ladakrále). Kdybych se na to vykašlal a šel se vylejt, dopadlo by to stejně.
Prostě tak, jak to je nastavený, mě to nevyhovuje a řek bych, že na tom prodělávam. Navíc tuto zkouškový si na mě sedla kure*ská smůla.
Jako ona by i ochota učit se byla, teď se v tom topim už přes měsíc. Je to strašný a tu ochotu učit se hlavně u mě sráží faktor náhody a štěstí. Prostě mě docela dost psychicky podkopává, když nad učením strávim x hodin a pak si líznu tu nejhorší otázku. Pak vidim jiný lidi, který se učí maximálně stejně jako já a nebo spíš i míň, případně ze stejných materiálů, a losnou si to jednoduchý, co bych vysypal na jedničku. Různý opisování a podfuky nekomentuju, byl jsem vychovanej, že to je špatný a nedělá se to a teď mam prostě blok a strach to udělat. Takže zase nevýhoda oproti těm, kterým to je fuk a bez ostychu podvádí... Případně můžu znát různý postupy výpočtu příkladů, ale k nezdaru stačí to, že jedinou chybou je výpočet -3*-Z = -3Z. Jasný, chyba to je, ale prostě to nic nemění na tom, že tomu příkladu rozumim a umim s nim pracovat. Takhle jsem teď vypad v pondělí. Mezitim jsem odmít několikero nabídek pařby (dokonce i od samotnýho Ladakrále). Kdybych se na to vykašlal a šel se vylejt, dopadlo by to stejně.
Prostě tak, jak to je nastavený, mě to nevyhovuje a řek bych, že na tom prodělávam. Navíc tuto zkouškový si na mě sedla kure*ská smůla.
Napsal: sob úno 05, 2011 21:07
Každý sme nieaký. Každý toho povyvádzal, ja tiež.
Lenže staršie generácie mali viac úcty k starším, k učiteľom a viac zodpovednosti. Napríklad tatko, keď niečo vyviedol v škole, bol rád, keď ho vytĺkol len učiteľ. Ak by potom učiteľ napísal poznámku do žiackej knižky, dostal by druhýkrát doma.
Ja som to mal podobne. U nás v škole ešte padali facky a to som začal chodiť do školy v roku 1995.
Mal som tiež svoje záujmy a učenie ma nebavilo, ale od prvej triedy ma učili, že keď prídem domov, najem sa a ako prvé splniť si povinnosti až potom zábava. A takto to ide so mnou celý život.
Na strednej som netrávil tiež veľa voľného času učením, ale aj tak mi to išlo a snažil som sa, lebo som vedel, že to budem potrebovať. Mali sme jedného úžasného profesora, ale učil nás len 2 mesiace, potom odišiel na penziu zo zdrav. dôvodov. Ten vedel dobre podať učivo, ale okrem toho dokázal donútiť žiaka naučiť. Z neho išiel taký rešpekt, že sa nikto neodvážil sa nepripraviť. A kto áno, dostal aj 10 nedostatočných. Ale keď niekto vedel, dostal dobrú známku.
Lenže staršie generácie mali viac úcty k starším, k učiteľom a viac zodpovednosti. Napríklad tatko, keď niečo vyviedol v škole, bol rád, keď ho vytĺkol len učiteľ. Ak by potom učiteľ napísal poznámku do žiackej knižky, dostal by druhýkrát doma.
Ja som to mal podobne. U nás v škole ešte padali facky a to som začal chodiť do školy v roku 1995.
Mal som tiež svoje záujmy a učenie ma nebavilo, ale od prvej triedy ma učili, že keď prídem domov, najem sa a ako prvé splniť si povinnosti až potom zábava. A takto to ide so mnou celý život.
Na strednej som netrávil tiež veľa voľného času učením, ale aj tak mi to išlo a snažil som sa, lebo som vedel, že to budem potrebovať. Mali sme jedného úžasného profesora, ale učil nás len 2 mesiace, potom odišiel na penziu zo zdrav. dôvodov. Ten vedel dobre podať učivo, ale okrem toho dokázal donútiť žiaka naučiť. Z neho išiel taký rešpekt, že sa nikto neodvážil sa nepripraviť. A kto áno, dostal aj 10 nedostatočných. Ale keď niekto vedel, dostal dobrú známku.
Napsal: sob úno 05, 2011 21:44
Laďušo, protože každýho, kdo se v tejhle době dá na studia a nejde nejlehčí možnou cestou za vymodleným titulem, apriori považuju svým způsobem za obětavce a budoucího vzdělance, pokud tomu dá co je třeba.
Když vidím, kolik lidí zajímá jen ten titul ... jo a taky aby si vydělali. Ale že by prostě jen chtěli VĚDĚT, to je spíš jen jako okrajová věc ... a to už bylo za socíku, jen za socíku byly daleko tvrdší přijímačky a nižší kapacita vysokých škol. Teď je to jako s výrobou oceli v 50. letech v Číně, chceme se pochlubit, jaký máme procento vysokoškoláků, tak se nekouká na to proč a jak a co, ale žene se jen to číslo.
Věz, že mám kamarády, který jsou chytrý, ale učení je prostě nebavilo, nakonec to vzdali - touhle dobou tihle přestřicátníci dodělávaj školy a říkaj, že je to baví. Těžko říct, jestli ztratili čas, ono je to vždycky "něco za něco", ale možná i trochu jo ...
Na losy a "náhody" nehleď, statistický soubor je malý a zavádějící, protože tě trkne vždycky jen to, co nesedí
Chyby se stávaj a platí se za ně i v "ostatním" životě. Možná by někdo mohl přihlédnout k tomu, žes tomu jinak rozuměl, ale to už záleží na "šéfovi". Musíš se prostě naučit chyby nedělat pokud možno vůbec ... kolikrát já na takových banalitách vypadl ... ale prostě to beru - když v autě udělám "hrubku" a šlápnu na spojku místo brzdy, někoho možná zabiju. Celej svět stojí a padá na takových "prkotinách"
Side, neměli. Fakt ne. Už před 50 lety bylo dost náctiletých, kteří staršího poslali do pí*i, na tom se nic nemění. Pár takových znám, časem dostali rozum, vypráví to stylem asi jako když já si dělám srandu ze svých chyb. A stejně jako dneska i kdysi záleželo, čí uši to slyšely ...
Ten matikář, co jsem psal, dával šestky a párkrát i sedmičku . Respekt taky měl, ale jedna spolužačka o něm za jeho zády kdysi prohlásila, že je debil. On to slyšel, a ještě s kolem stojícími si jí sebral do laborky a chtěl, aby zopakovala, co o něm říkala. Tak mu to trochu vypleskle zopakovala do očí a on konstatoval, že si aspoň stojí za svým názorem.
Jednou mu ale taky vytekly nervy, to dostal normální amok a tloukl holky rukou o tabuli, páč při zkoušení to vzdala až do tej míry, že odmítala psát na tabuli, co jí diktuje. To prostě neuznával, aby se někdo vzdával bez boje.
Mě doma předně podceňovali a zároveň mi pořád podsouvali, jak se podceňuju. Učit jsem se neuměl, uměl jsem číst a počítat, ale byl jsem prostě outsider úplně všude. Na střední jsem se dostal bez problémů k překvapení všech, ale udržet se už byl první dva roky problém. Nakonec mě uhájil tenhle třídní i před mojí mámou. Postupně jsem se tím prokousal, nikdy jsem nerupnul a vlastně průměrově jsem se za těch 6 let střední prokousal o 1,5 stupně.
Na vejšce to bylo podobný, vlastně moje školní léta jsem pořád nějak doháněl vrstevníky, až jsem je některý nakonec snad i převálcoval.
To pozitivní na tom je, že vím, jakou to všechno stálo dřinu, vím, co dřina je. A taky vím, že drtivá většina lidí nikdy nepochopí, o čem to mluvím.
Jako tuhle s bývalým šéfem přišla řeč na to, že těch 30 kč poplatků přece nic není. Trochu ho pak zarazilo, že ne každýmu zbejvá 10 tisíc z měsíční vejplaty, že pamatuju časy, kdy jsem 10 měsíců počítal, abych si mohl koupit boty. Počítal jsem každej oběd. To fakt prdel není. Jeden důsledek - za dob mýho studia jsem byl v hospodě tak jednou do roka (Laďušo ). Nebyl čas, nebyly peníze.
Když vidím, kolik lidí zajímá jen ten titul ... jo a taky aby si vydělali. Ale že by prostě jen chtěli VĚDĚT, to je spíš jen jako okrajová věc ... a to už bylo za socíku, jen za socíku byly daleko tvrdší přijímačky a nižší kapacita vysokých škol. Teď je to jako s výrobou oceli v 50. letech v Číně, chceme se pochlubit, jaký máme procento vysokoškoláků, tak se nekouká na to proč a jak a co, ale žene se jen to číslo.
Věz, že mám kamarády, který jsou chytrý, ale učení je prostě nebavilo, nakonec to vzdali - touhle dobou tihle přestřicátníci dodělávaj školy a říkaj, že je to baví. Těžko říct, jestli ztratili čas, ono je to vždycky "něco za něco", ale možná i trochu jo ...
Na losy a "náhody" nehleď, statistický soubor je malý a zavádějící, protože tě trkne vždycky jen to, co nesedí
Chyby se stávaj a platí se za ně i v "ostatním" životě. Možná by někdo mohl přihlédnout k tomu, žes tomu jinak rozuměl, ale to už záleží na "šéfovi". Musíš se prostě naučit chyby nedělat pokud možno vůbec ... kolikrát já na takových banalitách vypadl ... ale prostě to beru - když v autě udělám "hrubku" a šlápnu na spojku místo brzdy, někoho možná zabiju. Celej svět stojí a padá na takových "prkotinách"
Side, neměli. Fakt ne. Už před 50 lety bylo dost náctiletých, kteří staršího poslali do pí*i, na tom se nic nemění. Pár takových znám, časem dostali rozum, vypráví to stylem asi jako když já si dělám srandu ze svých chyb. A stejně jako dneska i kdysi záleželo, čí uši to slyšely ...
Ten matikář, co jsem psal, dával šestky a párkrát i sedmičku
. Respekt taky měl, ale jedna spolužačka o něm za jeho zády kdysi prohlásila, že je debil. On to slyšel, a ještě s kolem stojícími si jí sebral do laborky a chtěl, aby zopakovala, co o něm říkala. Tak mu to trochu vypleskle zopakovala do očí a on konstatoval, že si aspoň stojí za svým názorem. Jednou mu ale taky vytekly nervy, to dostal normální amok a tloukl holky rukou o tabuli, páč při zkoušení to vzdala až do tej míry, že odmítala psát na tabuli, co jí diktuje. To prostě neuznával, aby se někdo vzdával bez boje.
Mě doma předně podceňovali a zároveň mi pořád podsouvali, jak se podceňuju. Učit jsem se neuměl, uměl jsem číst a počítat, ale byl jsem prostě outsider úplně všude. Na střední jsem se dostal bez problémů k překvapení všech, ale udržet se už byl první dva roky problém. Nakonec mě uhájil tenhle třídní i před mojí mámou. Postupně jsem se tím prokousal, nikdy jsem nerupnul a vlastně průměrově jsem se za těch 6 let střední prokousal o 1,5 stupně.
Na vejšce to bylo podobný, vlastně moje školní léta jsem pořád nějak doháněl vrstevníky, až jsem je některý nakonec snad i převálcoval.
To pozitivní na tom je, že vím, jakou to všechno stálo dřinu, vím, co dřina je. A taky vím, že drtivá většina lidí nikdy nepochopí, o čem to mluvím.
Jako tuhle s bývalým šéfem přišla řeč na to, že těch 30 kč poplatků přece nic není. Trochu ho pak zarazilo, že ne každýmu zbejvá 10 tisíc z měsíční vejplaty, že pamatuju časy, kdy jsem 10 měsíců počítal, abych si mohl koupit boty. Počítal jsem každej oběd. To fakt prdel není. Jeden důsledek - za dob mýho studia jsem byl v hospodě tak jednou do roka (Laďušo
). Nebyl čas, nebyly peníze.Napsal: ned úno 06, 2011 08:15
Ten to tu jen zahlédl a okamžitě se mu udělalo špatněLaďuša píše:Už se těšim, co na to řekne Koko LokoSid píše:Tá vôňa benzínu
.Napsal: ned úno 06, 2011 09:40
kdyby nebyla jiná možnost, tak by to koupit museli...Michal Karásek píše:(představ si, kdyby fabriky začaly v sedmdesátých letech dělat karburátory na jedno použití...nikdo by to nekoupil.)
Napsal: stř úno 09, 2011 14:35
Nojo, život je prostě boj, a opravdu to není jen populární fráze. Od narození musí člověk bojovat - už o to první nadechnutí. A pak bojuje s nemocemi, nejrůznějšími vnějšími vlivy, s učením, s různými vábivými svody okolí jak vše očůrat a jak si zjednodušit život, s nepřízní osudu, víceméně tedy bojuje i sám se sebou. Je to tak ale asi dobře, protože ti, co se naučili jen proplouvat a podvádět své okolí i sami sebe, si nakonec ani sebe sama nemohou vážit. Člověk je přeci jen spokojenější, když se může ohlédnout a konstatovat, že se v životě choval většinou slušně, nikomu snad moc neublížil, dokázal poctivě uživit rodinu a dal solidní výchovu potomstvu. A stihl přitom i trochu těch radostí a zábavy s rodinou a přáteli.
Má to jednu nevýhodu, ten věčný boj, vlastně dvě. Jednak se postupem let člověk hodně opotřebuje a vyčerpá, a pak taky, když už si konečně myslí, že to nějak víceméně a relativně úspěšně zvládnul, zjistí, že toho před ním už zas tak moc nezbývá.
No, ale to je ten života běh, nakonec. Takže to máte tak, a každý se s tím musí nějak poprat.
Jen v jednom bych chtěl Davidovi trochu odporovat
Tak tolik pro dnešek. A na závěr, abych se vrátil i k původně probíranému tématu: podle mne opravdu platí V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA! A taky spolehlivost, samozřejmě.
Má to jednu nevýhodu, ten věčný boj, vlastně dvě. Jednak se postupem let člověk hodně opotřebuje a vyčerpá, a pak taky, když už si konečně myslí, že to nějak víceméně a relativně úspěšně zvládnul, zjistí, že toho před ním už zas tak moc nezbývá.
No, ale to je ten života běh, nakonec. Takže to máte tak, a každý se s tím musí nějak poprat.Jen v jednom bych chtěl Davidovi trochu odporovat
Před 50 léty - a já to vím líp, protože jsem to prožil, se psal rok 1961 a já byl tuším v osmičce. Byli jsme lumpové, ale k učitelům nepamatuji, že by někdo byl byť jen nezdvořilý, neřku-li sprostý. Vlastně pamatuji jeden případ, kdy jsme jako 6.-7.třída byli zlí (ne sprostí) na učitele, který byl docela dobrák, málem nám tam zkolaboval. Styděl jsem se za nás všechny už tehdy, a dodnes. A ještě pamatuji jeden případ - měli jsme nějaké suplování, učitel byl tělocvikář a bývalý mistr republiky v boxu, tuším, že Ambroz se jmenoval. Byl tam tehdy mezi námi nějaký zlobivec bez dostatečného respektu. No, nakonec proletěl uličkou, na úrovni 2.řady chytil ještě za nějakou kabelu a skončil hlavou v tabuli a poté pod ní. Sebral se, sednul, a byl pokoj. Pravdou ale taky je, že, byl-li problém ve škole, většinou jsme to od rozumných rodičů schytali taky doma. Ano, mezi sebou jsme si taky nadávali, venku lumpačili, ale opravdu se ani to nedá vůbec srovnat třeba se slovníkem a "zájmy" dnešních třeťáků včetně "roztomilých" děvčátek s drahými mobily. Prostě jde obecná úroveň dolů, ale to dělá i systém. Za bolševika to byla výchova v jeslích a ve školkách (na výchovu doma nebyl moc čas) + dvojkolejnost morálky doma/venku. Po převratu se vše ještě zhoršilo - zůstal jen hon na peníze, výchova šla totálně stranou. Nahradily ji kapesné, počítače, internet, hry a drahé dárky, a o morálce se už raději ani nemluví. Svoboda dnes již není ani v té hospodě, lidé jsou frustrovaní, izolují se od sebe, osobně už téměř nekomunikují.dmatej píše:Side, neměli. Fakt ne. Už před 50 lety bylo dost náctiletých, kteří staršího poslali do pí*i, na tom se nic nemění. Pár takových znám, časem dostali rozum, vypráví to stylem asi jako když já si dělám srandu ze svých chyb. A stejně jako dneska i kdysi záleželo, čí uši to slyšely ...
Tak tolik pro dnešek. A na závěr, abych se vrátil i k původně probíranému tématu: podle mne opravdu platí V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA! A taky spolehlivost, samozřejmě.