Volha 21

[Marek]

Tak v literatuře skutečně píší, že původní Volha 21 měla motory GAZ SV - byly převrtané z 82 na 88 mm (x 100 mm zdvih), posléze se už osazovaly motory OHV s téměř stejným objemem.

Jinak jen doplním - motory SV měl i ŽUK, byl to vlastně pořád jeden a tentýž motor GAZ (starší ročníky jistě pamatují malo dodávku nebo skříň).

[autobazareliska]

Volh 24 diesel bylo u nás skoro stejně jak benzínů. Seriově to montovala Scaldie v Belgii s mnohými dalšími zlepšeními. Ale další mraky Indenorů, co se uplně normálně povolovali jako alternativní montovali šikovné české ruce. Po jejich smrti nahrazeny licenčním indenorem- fordem sierra, což byl uplně stejnej krám jen s trochu větším obsahem. Dále Perkins s4 a nějaký 6ti válcový Land Rover. Pak se tu vyskytovalo několik kusů s motory Mercedes 115 a 123 a údajně i několik napastěných avií, což jsem nikdy neviděl...
Sám jsem dieselových volh měl nejmíň 15...jednou jsem pět let jezdil. Žádná rarita to rozhodně není.
Nedávno jsem pro velký zájem hodil do sběru torzo originál Scaldie kombika a jeden diesel sedan již bez motoru mi ještě stojí na zahradě. Kdyby někdo chtěl, tak mám na tu Scaldii ještě platné doklady (dovoz z belgie 1983 )
Jinak Volhy 21 měly v první serii motory z Gazu 2,5 sv, až později svoje 2,5 OHV které se montovali i do Uazu jen s menší kompresí...
Žuky měli 2,1sv a později 2,1 ohv...

[Marek]

To jsou stejně nostalgické vzpomínky na poctivou kovářskou práci, co? Dneska - pokud motor nemá dvacet kilo elektroniky, tak to není motor a jeden drátek se uklepe a už to nejede. Dřív to bylo jiné. Ostatně i proto zůstávám vnitřně spjat právě se staršími vozy, kde vévodí Lada a ruské mašiny obecně. Prostě krása a srdíčko plesá.

[vintera]

Ještě doplním, ty ruské mašiny, speciálně motory montované závodem GAZ vycházejí ze šestiválcové americké předválečné dočky. Ty nevyráběl závod GAZ, ale jiné dva v SSSR. Postaveny byly jako čtyřválce a nemetrické americké míry převedeny na metrické, takže se nepatrně změnili veškeré rozměry motorů. Sehnal jsem origo písty s kroužkami na původní palcové vrtání a pak se divil, proč jsou o chlup menší než má můj metrický motor.
Je pravdou, že byly postaveny kvalitně a z dobrých materiálů, jestli někdo zkoušel opravovat sedla ventilů, dá mi za pravdu.
Malý motor SV na OHV dělali už sami Poláci do Žuků, ty jsem oba měl, proto jsem se dostal ke Gaz motorům a pár jich rozebral a složil.

[Marek]

Bohužel, navzdory své jednoduchosti jsou motory s SV rozvodem k ničemu. Díky absolutně pitomému tvaru spalovacího prostoru nelze dosahovat solidního stupně komprese, navíc palivo nekvalitně hoří, protože spalovací prostor víceméně není nad pístem, ale vedle něho. Tím motory nejenže pracovaly neefektivně, ale navíc netočily kdovíjaké otáčky. Maximální výkon zpravidla mívaly kolem 3500-4000 otáček a ten tak byl samozřejmě velmi mizerný.
Nicméně z hlediska údržby a trvanlivosti to byly solidní mašiny.

[Saša]

A přidal bych i tichost chodu .

[Marek]

Technická data jmenovaných motorů:

ŽUK: typ M20 (W-201), čtyřválec v řadě, rozvod SV, 82x100 (2112 ccm), kompresní poměr 7:1, časování 240°/240° (9 - 51 - 47 - 13), točivý moment 118 Nm / 2200 rpm, výkon 38,6 kW / 3600 rpm (dle SAE 41,3 kW).

GAZ69M: typ M20 (450), čtyřválec v řadě, rozvod SV, 88x100 (2433 ccm), kompresní poměr 6,7:1, časování 240°/240° (9 - 51 - 47 - 13), točivý moment 150 Nm / 2000 rpm, výkon dle SAE 48 kW.

Volha21-první série: typ M21, čtyřválec v řadě, rozvod SV, 88x100 (2433 ccm), kompresní poměr 7,65:1, časování 268°/252° (24 - 64 - 50 - 22), točivý moment 177 Nm / 1800-2200 rpm, výkon 47,8 kW / 3600 rpm.

Volha21-později: čtyřválec v řadě, rozvod OHV, 92x92 (2446 ccm), kompresní poměr 6,7:1 (později 7,15:1), časování 268°/252° (24 - 64 - 50 - 22), točivý moment 167 Nm (později 172 Nm) / 1800-2200 rpm, výkon 53 (později 58,8) kW / 4000 rpm.

Volha22 (r.1966): čtyřválec v řadě, rozvod OHV, 92x92 (2446 ccm), kompresní poměr 7,15:1, časování 24 - 64 - 50 - 22, točivý moment 177 Nm / 2200 rpm, výkon 56,8 kW / 4000 rpm (dle SAE 66,2 kW).

Poběda M20: typ M20, čtyřválec v řadě, rozvod SV, 82x100 (2112 ccm), kompresní poměr 6,2:1, časování 240°/240° (9 - 51 - 47 - 13), točivý moment 123 Nm / 2000 rpm, výkon 38,2 kW / 3600 rpm (dle SAE 40,8 kW).

Moskvič 403/407/408: čtyřválec v řadě (původně motor Opel), rozvod OHV, 76x75 (1361 ccm), kompresní poměr 7:1, časování 256°/256° (21 - 55 - 57 - 19), točivý moment 86 (model 408 = 91) Nm / 2600 rpm, výkon dle SAE 33,1 kW / 4500-4600 rpm (model 408 = 40,4 kW / 4750 rpm).

Moskvič 412: čtyřválec v řadě (původně motor BMW), rozvod OHC, 82x70 (1479 ccm), kompresní poměr 8,8:1, časování 280°/280° (přesné hodnoty nezjištěny), točivý moment 120 Nm / 3000 rpm, výkon dle SAE 58,8 kW / 5800 rpm.



Jo jo, je to tu všechno, včetně typů karburátorů, jejich osazení, nastavení předstihu a grafů regulací, provozních náplní, převodů, prostě komplet tabulky. Nevím sice, nač mi to je, ale z nostalgie se do toho občas podívám a pročítám. Jsem asi divnej...

[autobazareliska]

pro uplnost ti tu chybí motor z volhy 24 (24D) a 2410(402) a příp i 3102

[Marek]

Ty už v té knížce nejsou, protože jsou modelově novější než vydání té knihy.

[vintera]

Marku, zapoměl jsi na na Žuk motor OHV (polský výrobek) stejné vrtání 82 i zdvih

[Marek]

Ten tam taky uvedený není. Možná ty motory začali vyrábět až po vydání té knihy, je opravdu velmi stará.

[Veverka]

Kolik tak dneska tady stojí V24?

[vintera]

Myslím, že by se to dalo zjistit nejlépe v nějakém GAZ klubu.

[Teepee]

Marku a co je to za kouzelnou knihu? Nedal bys třeba scan-foto co hledat v antikvariátech?

[Marek]

Seřizovací tabulky automobilů od Ivo Bernarda. K sehnání je, stačí omrknout Aukro a podobně.