Laďuša píše:Já vam tvrdim, že disky s kulatýma dírama sice na 2101 občas byly, ale úplně okrajově.
Přesně tak! Tyto kombinace totiž nevznikaly ani tak přímo ve výrobním závodě, jako v Mototechně před prodejem. Mám ze spolehlivých zdrojů ověřeno, že se před expedicí k zákazníkovi auta různě upravovala podle přání kupců. Pochopitelně těch prominentních, resp. se známostmi.
_________________
V praxi to probíhalo asi takto:
Radim, zaměstnanec Mototechny, dopoledne při svačince telefonuje:
Radim: Zdarec Juro, tak nám přivezli pár dvanáctek žigulíků, co na ně čekáš, ale bohužel ani jeden není v bílé barvě, jakou jsi mě řekl, že ti mám pohlídat. Buďto si počkej dalšího 1/4 roku na další várku, nebo si něco z toho co přišlo vyber. Prodávat se bude zítra.
Jirka: Radime, díky za info. Moc nadšený nejsem, ale auto už fakt potřebuju. V pořadníku jsem už na špici a nemůžu převzetí auta už moc oddalovat. Navíc na mě už taky tlačí manželka a .... no však to znáš. Já se na to přijedu podívat a něco vymyslíme.
Jirka odpoledne přijíždí do Mototechny:
Jirka: jak se tak dívám na ta auta, tak sice jsem chtěl bílou, která není, ale z toho co tady je, by se mě asi nejvíc líbila tadyhle ta žlutá. Jenže ta má ten hnusný tmavohnědý interiér. A tahle zelená má pěkný červený. Nešlo by to nějak prohodit?
Radim se škrábe za uchem a Jirka pokračuje:
Jirka: Kdyby to šlo, měl bych fakt radost. A té mojí by se to taky líbilo. Vidíš, teď jsem si vzpoměl, že mě Jana říkala, že by se už v říjnu mohla u nich na podniku objevit ta nová nábytková stěna.
Radim: Jak tak nad tím uvažuju, tak by to člověče asi šlo. Odpoledne ti s klukama prohodíme interiér. On to nikdo nepozná a ostatní kupci budou stejně rádi, že vůbec něco mají. A víš co ještě? Jak jsem Alešovi taky prohazoval nějaké věci na autě, tak tady mám kola z jeho patnáctky. Tak jestli budeš chtít, tak ti je tam hodím taky. Oni ty gumy sice nejsou kdovíjaký zázrak, ale ty radiálky z patnáctky jsou přece jenom o dost lepší, než diagonály tady na těch dvanáctkách.
Jirka: Radime, díky moc! Seš fakt borec! Já věděl, že je na tebe spoleh. Ta kola mě tam teda, prosímtě, hoď taky jo?
Radim: Jasný, bez obav.
Jirka: Tak ještě jednou díky moc.
Radim: Není zač. A jestli si vzpomeneš, zkus se poptat blíž na ten nábytek.
Jirka: Jo, večer se Jany poptám a hned jí řeknu, aby ti tam tu stěnu podržela.
Radim: Dík. A zítra si pro auto přijď až po obědové přestávce. To už budou nadrženci z ulice pryč a bude u šéfa větší klídek.
Jirka: Jojo. Tak zítra. Zdar.
Radim: Čus. A v pátek to zapijem!
_________________
Tolik lehký nástin toho, jak to probíhalo v zákulisí Mototechny.
Proto se objevují různé kombinace "zaručeně od novoty" a my se tady potom můžeme dohadovat do zblbnutí.
A taktéž to vysvětluje, jak je možné, že "všichni všechno měli, přestože nikde nic nebylo".
- samozřejmě na 2101.
