Pivo, víno, chlast....

[Michal Pokorný]

Tak dnešní akci hodnotím jako velice úspěšnou.
Jen mám dojem, že při placení došlo k omylu a Láďa zaplatil ten můj rum jako svoje pivo, neb jsem platil jako poslední a za žádný rum šéfka platit nechtěla.
Šéfce se mým prostřednictvím vrátil od Čápa onen balíček "dobré brazilské kávy"
Škoda, že místní smetánka se začala slézat až po vašem odjezdu , pánové

[Laďuša]

Jestli jsem tvuj rum platil jako svoje pivo je poněkud jedno, když to stojí stejně, ne?

Jinak teda hlásim úspěšnej a včasnej návrat a zde přidam krátké resumé dnešní seance: Byla zcela klasická a nijak nevybočovala

[Hurikán]

Hlášení přijato. Pohov! Rozchod!

[Křečík Barbuška]

Zaváhal jsi Tajfune .

[Kopr]

Vy se máte já jsem již drahně dlouhou dobu nebyl nikde kvalitně strávit čas

[Luky]

K těm účtům: nejhorší je, když pan vrchní je pod vlivem a tužku, kterou píše čárky na účet, drží v pěsti

[MartasBrno]

I když proč ne, když si tak vzpomenu jak tam onehdy Čáp donesl motorovku a když byl značně pod parou dostal nápad, že nám ukáže jak dobře startuje

Texaský masakr motorovou pilou - živě v nádražce v Roudnici n/L?

[Michal Pokorný]

Šéfka mu v tom zabránila, ale rozhodně ne proto, že by tím snad někoho ohrozil, to jí bylo i jedno, neb argumentovala:
"Čápe, ty si se snad zbláznil, tady to chceš startovat? Víš co by tady z toho bylo smradu?! Běžte si s tím na peron"

[MartasBrno]

Haha, to je dobrý Šéfka má asi taky kvalitní myšlení...

[Michal Pokorný]

No.......ta by s tebou byla hotová hned. Nakonec pro vedení nádražní restaurace má tu nejlepší průpravu.
Však i K-L zažil jak se jí v nádražce poznatky z jejího původního povolání hodí. Jako třeba nakrmit zcela opilého jedince, či navléci do svetru zcepenělého a nereagujícího pobudu.
Inu, učitelka z mateřské školy

A pokud jde o Čápa, tak není třeba mít strach. Copak by mohl taková čistá bezelstná duše někomu ublížit?
http://img7.rajce.idnes.cz/d0701/5/5767 ... G_8396.jpg

[Michal Pokorný]

Tak že včera proběhlo další nádražní posezení.
Tentokráte ve skromnějším počtu účastníku, byli jsme jen dva (já a K-L), později se přidal i jeden externista z řad zdejší smetánky, Honza (místní popelář- v Roudnici n.L. velice známá postavička).
K-L se rozhodl, že dnes změní trasu a projede si trať 072, tedy přijel do stanice Litoměřice město odkud ho čekal pěší přesun do stanice Litoměřice horní nádraží. Já jsem mezi tím vyrazil po trati 087 z Úštěku směr Postoloprty. Minule jsem sice K-L předal plánek jak a kudy se má v Litoměřicích vydat, přes to mi cestou přišla stručná sms "Ztratil jsem se"
Nakonec ale vše dobře dopadlo a ve stanci Litoměřice h.n. ke mně do vlaku Os 6106 K-L přistoupil, jak bylo naplánováno. Tento vlak byl tvořen soupravičkou Regionova 814.071 + 914.071 která byla zcela zaplněna podivným pachem připomínajícím spálený bakelit a která celkově nesla známky opotřebení, stejně jako paní průvodčí.
A to pořád K-L vypráví jaké luxusní průvodčí tu máme, no tak včera za střízliva poznal realitu
Dorazili jsme tedy do Lovosic, kde jsme tento vlak opustili a přesunuli se z nástupiště 4A na nástupiště 3 , kde jsme nalezli do vlaku R 781 Střekov , obsadili volné kupé v prvním vagonu (klasický koženkový "B"olševik) , toto kupé bylo taktéž silně uvadlé, v místech u oken vyseděné důlky v sedačce, okna sotva průhledná, osvětlení vypnuté a teplo nic moc, až do Prahy bych v tom určitě sedět nechtěl. No, ale po 13 minutách jízdy jsme již byli v cíli, tedy v železniční stanici Roudnice nad Labem.
Bez zbytečného otálení jsme vnikli do prostor zdejší nádražní restaurace. Ihned ve dveřích nás cosi praštilo do nosu a paní vedoucí na nás od pípy, jako na každého dalšího příchozího, volala "hele, to se tady nikdo neposral, to nám jenom čistí odpady"
Tedy nic moc příjemná atmosféra, prý kdyby to bývala tušila, tak by zavřela. Tak tedy jen oznámila, že je mimo provoz kuchyně.
Všemožně se snažila situaci napravovat a hosty přesvědčovat, že už to tak cítit není, ale ani jedno moc nezabíralo. Nakonec jsme i tomuto příkoří uvykli, jen při odchodu na WC a zejména při návratu zpět do lokálu, bylo znát, že na WC je ovzduší o mnoho lepší, neboť tam celkem intenzivně voní rozmístěné osvěžovače vzduchu, kdež to v lokálu to ani dodaná vůně nestíhala přetlouci.
Načež šéfka přišla s pokynem, že se musí hodně kouřit a hned se této činnosti sama chopila.
Odpoledne se zvolna měnilo na večer , v tu chvíli už byli všichni přesvědčeni, že již nic cítit není. Ale to jen do doby, než se objevil jeden ze štamgastů a ihned po vstoupení do restauračky zvolal "ty vole, šéfová, co je to tu za hroznej smrad"
K večeru k nám taktéž přisedl již zmiňovaný popelář Honza a postěžoval si na svojí momentální zdravotní indispozici a obeznámil nás s problémy v jeho zaměstnání a postěžoval si na krutost kapitalismu.
Šéfka přistoupila k zapálení vonné svíčky, kterou si, pro jistotu, postavila k sobě na stůl. Ano, je již poučena z Vánoc, kdy svíčku dala na náš stůl a K-L neopatrnou manipulací vylil vosk na ubrus.
K-L se domáhal této vonné svíčky, což šéfka odmítla s tím, že by měla další zničený ubrus. Toto K-L polohlasně okomentoval "ono to nešlo vyprat?" Šéfka na toto nereagovala. Později se ovšem nechala umluvit a svíčku nám na stů přeci jen dala, a to se slovy "Michale, ale budete toho moraváka hlídat, aby na tu svíčky nehrabal"
Také zdejší číšník Radek se včera předvedl, na účtenku napsal 28,- na to samé místo kam před tím napsal 15,- . Upozornil jsem ho, že na tom místě již něco napsaného bylo, nevěřícně si nasadil brýle, přemístil se s lístkem pod lustr a nerad souhlasně pokýval hlavou
A to se stále pasuje do role mladíka, neboť toho odpoldne se s jedním příchozím mladíkem vzájemně pozdravili "čau" . Po té co se ho šéfka zvědavě optala kdo to byl, odpověděl, že neví. Načež šéfka namítala, že se relativně důvěrně zdravili, na to on odpověděl "no, to víš, my mladí kluci"........... a pak provede takovu typicky stařeckou chybičku
Jelikož včera měla svátek Božena, večer se scházel tzv. "Božena klub" , tato instituce již v podstatě téměř nefunguje a doby kdy se scházeli každý týden , někdy i častěji, jsou dávno pryč. No, ale alespoň jednou do roka si vzpomenou. Tedy se lokál z večera začal značně zaplňovat.
Šéfka mezi tím zlikvidovala následky čistění a rekonstrukce odpadu a zprovoznila kuchyň. Honza i K-L si dali "Játra pana starosty" a náramně jim šmakovalo, já jsem se jídla zdržel a plánoval domácí opilecké noční vaření , k tomu pravda nakonec došlo , dnes budu muset patrně udělat generální úklid kuchyně
Ale čas se toho večera již nachýlil a K-L byl nucen odejít na vlak, já jsem se rozhodl, že ještě posedím a pojedu posledním, možným spojem. Honza se rozhodl , že si tedy dá teké ještě jedno a posedí se mnou.
Mezi tím se protilehlá část lokálu zaplnila "Božeňákama" a i harmonika spustila. Nakonec se i čas mého dojezdu nachýlil, zaplatil jsem a velice nerad opustil lokál.
Na 2. nástupišti jsem vyčkal na vlak do Lovosic, přijel Elefant, usedl jsem do něho a cítil jak se všude kolem mne šíří zápach kouře , kterým jsem toho dne nasákl. Vlakem prošel pracovník bezpečnostní agentury, pracující pro ČD, vrhl na mne podezřívavý pohled, ale nakonec mě přešel a pokračoval dál
V Lovosicích jsem celkem bezproblémově přestoupil na "Regínu" směr Úštěk, tady jsem ovšem málem udělal chybičku, neboť jsem usnul a téměř zázračně jsem se vzbudil těsně před mojí výstupní stanicí.
Byl to přeci jen poslední spoj a nerad bych strávil noc někde v České Lípě na nádraží či v jeho okolí
Tak jsem se tedy v pohodě dostal domů, na rozdíl od K-L od kterého jsem obdržel pár sms oznamujících komplikace způsobené dopravcem ČD, ale o tom už se jistě zmíní sám............
Doufám, že nebude zveřejňovat pořízené fotky, pokud ano, věřím v rozumnou cenzuru, zejména té jedné fotky!!!!!!

[Křečík Barbuška]

Jejda, Michal již napsal vyčerpávající hlášení. No, bylo to jako vždy dobré i když poněkud smradlavé , ale dalo se to v pohodě vydržet, koneckoců vždycky se dalo zajít na chvíli na toaletu do oázy čerstvého vonného vzdoušku . Cestování bylo celkem fajn, ještě přiožratý z páteční akce jsem jsem vyrazil z domoviny vláčkem s vagónky strýčka Honeckera do Tišnova. Kde jsem pak obsadil kupé v příjemě vytopeném revitalizovaném bolševiku rychlíku na Prahu, bohužel lesk revitalizace se již poněkud ztrácel v tradičním opotřebení těchto vozů. Nutno ovšem podotknout, že na toaletě tekla voda, dokonce teplá. Ráno již bývá poměrně časně světlo takže se dalo obdivovat krásy krajiny Vysočiny míhající se za oknem, cesta příjemně ubíhala. V Kolíně byl díky zpoždění a neznalosti místních podmínek proveden poněkud hektický přesun na R882 dále na sever. Tentokráte jsem zvolil jízdu po druhém (asi pravém) břehu Labe a vychutnal tak krásy industriální krajiny. Následný pěší přesun z Litoměřic města na Litoměřice horní byl zábavný, i přes plánek v ruce jsem se "ztratil", ale nakonec mi jeden oslovený místní jedinec poradil, koleje jsem našel a po nich docupital, až na nádraží které jest též vybaveno nádražkou ve které jsem pohledem skrze okno vycítil příjemnou atmosféru, ale odolal jsem a neotestoval, snad příště. Mezitím dorazil Michalův Regionoh, zbytek komentovat nebudu, Michal jej popsal dostatečně. Jen bych doplnil, že kvalita bolševika co jsme jím jeli do Středobodu byla poměrně mizerná, jednoznačně nejhorší ze všech kterými jsem za celý den jel, ani záclonky to nemělo, no fuj, asi těsně předrevitalizační stav. Alkoholizace ve Středobodu byla příjemná, patřičně okořeněná provozními obtížemi na jejíchž úkor se poměrně často vtipkovalo . Nutno dodat, že šéfová lokálu byla obtížemi zdrcena více než hosté a trápila se, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. Cesta domů začala tradičně rychlíčkem do Prahy kde jsem vytuhl, ale nic neztratil, takže taky fajn. Nutno podotknout, že na toaletě rychlíčku netekla voda a to i přes to, že jsem jako vždy vzal nejdříve útokem jedničku, asi ještě nebyla dostatečně revitalizovaná . EC z Prahy vyjelo včas, dokonce i kupé bylo jen pro mě, takže kouřem načuchlé hadry pobuřovaly jen mě . Po úpravě sedadel jsem zaujal horizontál a vyčkával příjezdu do Brna, ten se bohužel o 90 minut opozdil. Nevím co nás táhlo, asi chlouba z Plzně, ale u Ústí nad Orlicí to zdechlo, vlak se zastavil a přestal topit. V pozvolna vychládajícím vozu jsem tedy spinkal dál jen občas rušen komunikací průvodčího s nespokojenými cestujícími, kterým se těžce hroutily přípoje. Ne, že bych poslouchal cizí hovory, ale jeden mě zaujal. Jakýsi cizinec se zoufale ptal jednoho děvčete co se stalo. Děvče odpovědělo něco na tento způsob: the locomotive was destroyed . V ten moment jsem propadl v záchvat smíchu neb jsem si představil jak si cizinec představil, že na mezi stál člověk s turbanem na hlavě co raketometem zaútočil na vlak . Nakonec vše dobře dopadlo a připojili jiný stroj co nás začal táhnout šnečím tempem, ale po čase zabral a deset minut před půlnocí jsem byl v Brně. Jako třešnička na dortu už byla jen porucha dveří vagónu co nešly otevřít, ale to již nebyla potíž. Nebyl bohužel čas udělat průzkum toho který stroj zdechl a který nás zachránil neb bylo třeba prchnout na půlnoční rozjezd, který jsem stihl a půl hodiny po půlnoci jsem odemykal dveře panelákové nory. Dobrý výlet, jen bylo třeba ráno všechny hadry narvat do pračky neb nás popelář Honza ve snaze ochrany před vůní odpadu (ne komunálního, ale toho kam tečou splašky) se svými doutníky od Fidela dokonale promořil .

No a fotky ... nějaké máme, chcete je vidět?

[Michal Pokorný]

Ne, nechceme je vidět

[Crocodile]

Pokud je podle smlouvy ACTA nesmažou, tak hurá sem s nima.

[Michal Pokorný]

No, pro širokou veřejnost není o co stát. Jsou to především pěkné železniční fotky, z restaurace jsou pouze tři, z toho jedna naprosto nevhodná

Snad jen pro úplnost bych dodal zmiňovaný lístek jako důkaz toho, že jsme tentokráte opravdu brzdili