Laďuša píše:Saša píše:Kdo jim ukradl střechu ? Nebo kouzlo pominulo ?
Jo to nevim, ale obávam se, že střecha nebyla zrovna opravdická, celkem pochybuju, že na natáčení by postavili regulérní pořádnou střechu. A kdyby jo, tak pochybuju, že po třiceti letech by po ní nebylo ani památky.
Těžko říct co tenkrát mohli a nemohli. Kdo viděl záběry z natáčení tak trpaslící nebyli taky trpaslíci ale dospělí lidé jen jim byly udělány nadměrné rekvizity ( kýbl pila sekera atd)
mmj jestli jste někdo byly na Americe u Berouna v lomech tak tam se točil druhý český western cesta na Jihozápad. a taky tam postavili vesničku i s mostem a z vlastního jezera v lomu se stala "řeka". Byl jsem tam půl roku po natáčení a domečky byly fuč. zůstal jen pozůstatek z dřevěného mostu.
Myslím že střechy byla zmenšeným trikem tzn posunutým obrazem
ano bylo to tak:
Půvabná komedie, k níž napsali scénář Zdeněk Svěrák, Oldřich Lipský a Jiří Melíšek, okouzluje nadčasovým humorem a roztomilými písničkami. Film se natáčel z velké části na hradě Krakovci nedaleko Rakovníka. Je tomu však více než třicet let, a tak najít pamětníka není jednoduché. Maličká obec se skládá převážně ze sezonních chalup, z komína se teď v únoru kouří málokde.
Starousedlík Prokop Krejza (74), který žije v obci Krakovec celých čtyřiasedmdesát let a dokonce tu i nějaký čas starostoval, si natáčení dobře pamatuje.
Jeho tatínek tehdy pracoval jako správce hradu, a tak měla rodina filmování z první ruky. „Přes den jsme se nemohli dívat, měli jsme sezonu,“ vzpomíná Prokop Krejza. Tehdy zajišťoval výkup ovoce a lesních plodů pro Jednotu. „Ale večer jsme se chodili na herce a na filmování koukat, to víte, celá vesnice chodila, všichni jsme tím žili,“ usmívá se. „Přihlížel jsem třeba natáčení scény, kdy se propadl rytíř Brtník neboli Jiří Sovák do sklepa,“ vybavuje si. „I Leontýnku jsem samozřejmě viděl.“
Vzpomíná na trpaslíky
Manželka Zdeňka se zase snaží upamatovat, zda ještě v obci žije někdo, kdo tehdy hrál v davových scénách: „Spousta domorodců hrála dav, ale bohužel se domnívám, že nikdo z nich už není na světě,“ krčí rameny Zdeňka Krejzová.
Hradní střecha samozřejmě nikdy neexistovala, Krakovec je zřícenina, o střeše se jí ani nezdálo. „Filmaři si věž se střechou postavili tady před hradem a pak ji filmovým trikem přemístili na hrad,“ vysvětluje Krejza. Jeho manželka si vybavuje i trik s trpaslíky: „Tady po cestičce běhali trpaslíci, prý to byl nějaký sportovní oddíl, dospělí, které pak zmenšili. A legrační auto, které veze pana ředitele, hrál ho Brodský, na hrad, samozřejmě nejelo samo, táhli ho na laně traktorem,“ odhaluje další filmařskou fintu.
Na to, jak se filmaři stravovali, vesnice dlouho nezapomněla: „Chodili do Jednoty a paní Janotová z Jednoty říkala, že prodala nejvíc rumu v životě. Ostatně rum byl cítit i na nádvoří. Kdože si ho jmenovitě kupoval? No všichni,“ podotýká Prokop Krejza.