Pročež slunka zimní laškování probralo i mne Medvěda brtníka za zimních depresí s přemíry žrádla, chlastu a zlobících dětí, rozšlapal jsem a válečkem do finální podoby upravil montérky někdy v listopádu za pračku narvané a jal se Vazidlo z garage vystrkovati. Bylo to nádherné zasejc po hnátách šmír si natírat a vyjetej volej čuchat (všimli jste si že ruský stroje mají takovou zvláštní vůni i po letech neměnnou) a kohout topení z vazidla jal se rváti. Kurvahošitojevojebjakosfiňa pyčo
Kde byli soudruzi konstruktéři Timur,Chabibulin, Rusakov když italské topení pro sibiř jal se ruský děník na kovadlině upravovat, kam zmizela ladnost a jednoduchost a blbovzdornost pověstná u ruských vozů??? Nad míru mého chápání není krátká cesta hadic s topicím médiem (to aby neochladlo cestou do kabiny) ani průměr trubky a její masivnost, ale to že od hadice k topení je PĚT poskurvených šroubů tak blbě že si lámete ruku i tam kde je normálně kloub!
No hadice spojené motexem
, motex evidentně za posledních třicet let nikdo nějak neposouval neobtěžoval a tak mě možnost krásně zoxidovat a zarůst do teplých hadic. Díky Pípakově radě abych si to z venčí udělal jsem se obrnil trpělivostí a za pomocí kleští šroubováku a nezbytné krve (mazadlo, rozpouštědlo, nešikovný maso musí pryč
)šli hadice dolů obě
. Tolik práce v motorovém prostoru prima i olej sem zkouknul tedy zjistil že mám motor naplněn něčím co má hustotu ropy před zpracováním, smrdí to jako dehet a bez řádného prohřátí motoru se to láme
, ale je to po rysku takže nač panikařit. V kabině Vazidla to bylo leháro, doslova a do písmene si tam musíte lehnout a rozebírat Vazidlo tak dlouho než spatříte kohout topení respektive šrouby která jej u topení drží......
Začněte tím že si dejte pod kolena nějakou katron von papir aby ste si kolínka nezastudili, po té sejměte čtyři šrouby držící kaslík u spolujezdce, pak zkuste systémem nejdelší hrana napřed, aneb ježek v kleci kaslík vyjmout. Já nevím jak vám, ale mě na těle kohoutu laškovně zablištěli paprsky slunce , aby mi ukázali kde že se leskne kapička z kohoutu pravidelně kapající
Pak už to jde ráz na ráz povolíte klíčem č.10 dopručuji golu malou s nástavcem dvě matky u kohoutu a jednu u držáčku trubek zajišťující tu správ rozteč vývodu směrem ku motoru (orig. Dvigáťel). No a kohout je venku, pak zjistíte kolik jěště vody v topení zůstalo a také to že voda v topení je ledově studená máte li s v ní ráchat lokty. Vyjmětě starý kohout na světlo boží a s chutí ho mrsknětě na dno sudu s kovovým odpadem, zgustnětě si na tom hodu, aby jste kohoutu dali za vyučenou že tekl
Dojdětě do domu pro nový keramický od Andreje z Moskvy a otevřete krabičku, už jste do ní čuměli asi stokrát tudíž máte vědět že tam
Není těsnění a že jjediné těsnění zůstalo na kohoutu který jste mrskli do sudu plného haraburdí. Za nevysychajícího proudu nadávek za které se nestydí ani dlaždiči ani holky jež živí jejich tělo vysypete sud a narocháte kohout s těsněním, to že se říznete o zbytky aluminiového plechu a pod nehet si vrazíte šedesátku hřebík snad ani podotýkat nemusím
. Pak už je to brnkačka, vyjmete těsnění otřete naimplantujete na kohout a snažíte se nasadit z5. Ale ouha! Keramický kohout je větší a nevejde se o několik milimetrů mezi trubky topení
Takže ven a pilníkem obrousit milimetr či dva hliníku, zkontrolovat těsnění a našroubovat matky utáhnout s citem, nandat v motorovém prostoru hadice nasadit nové pásky a
čert by vás vzal samozřejmn máte místo 18-25 malé a na hadice nevhodné opovržlivě se podíváte na motexy zalité krví a zatlačíte auto do Garage. Pokračování tudíž zítra!